Poštovní úřad (Charles Bukowski)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

13

V posteli mi to sice trčelo, ale nedalo se s tím nic moc dělat. Přirážel jsem, přirážel a přirážel. Vi byla ohromně trpělivá. Strašně jsem se snažil, ale musel jsem to s tím pitím přepísknout.
"Promiň, miláčku," řekl jsem. A odvalil jsem se. A okamžitě jsem usnul.
Pak mě cosi vzbudilo. Byla to Vi. Vlezla si na mě a rajtovala na mně. "Jeď, miláčku, jeď!" řekl jsem jí.
Občas jsem se prohnul v zádech. Dívala se na mě nenasytnýma očima. Byl jsem znásilňován blonďatou čarodějkou! Na chvilku mě to vzrušilo.
Pak jí povídám: "Je to na hovno. Slez dolů, miláčku. Byl to únavnej den. Bude lepší příležitost."
Slezla. Pták mi sklapl jako rychlovýtah.

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023