Celá e-kniha Malý princ ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo radost.
Hlavní postavy
letec - letadlo se mu porouchalo v poušti, má vodu na týden, autor se s ním ztotožnil
malý princ - záhadná existence pocházející z planetky B612, odkud odešel kvůli marnivé růži
Děj
Na začátku tu máme jedno porouchané letadlo, z něhož seskočí letec, který ho musí opravit, jinak zemře. To ovšem netuší, že k němu přijde malý princ. Skamarádí se, princ začne vyprávět, jak se na Zem vlastně dostal. Řekne letci, že pochází z planetky, na které jsou jen tři sopky a pár květin. Navštívil cestou různé planetky, na každé planetce potkal někoho, jehož charakter pak následně popisoval. Po příchodu na Zem, což mu poradil jeden zeměpisec, potkal hada, který mu vysvětlil, kde že to je. Šel dál, potkal lišku, jež si ho ochočila a vysvětlila mu, v čem spočívá ochočování. Poté zjistil, že květina, o níž se doma strašně úzkostlivě staral, existuje na Zemi v hojném počtu. Potom došel přes jakousi železniční stanici až na místo, kde se setkal s letcem. Letec ovšem zprvu z malého prince nebyl zas tak šťasten - ubíral mu čas na opravování letadla. Následně se s ním však spřátelil, to dle mého způsobilo to, že malý princ našel vodu. Když se letcovi podařilo stroj opravit, malý princ se chystal k návratu. Jeho tělo ale bylo příliš těžké - nechal se proto uštknout hadem, aby ho s sebou jeho duše nemusela vláčet. Tak se spolu rozloučili.
— 1 —
Jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ je symbolem dobra, poslem nejušlechtilejších lidských citů, ztělesněním lásky a přátelství, hledačem a objevitelem krásy. Křehký příběh, který mají rády děti a milují jej až do dospělosti, protože střet dětského světa se světem dospělých se zde stává školou umění žít.
Námět na knihu Malý princ čerpá Exupéry ze skutečné události, která se mu přihodila s jeho přítelem Prévotem, když havarovali na Sahaře.
Postavy
Malý princ; Exupéry jako letec (i vypravěč); král, domýšlivec; pijan; byznysmen; lampář; zeměpisec; liška; výhybkář; obchodník
Takzvané "baobaby" - stromy, které jsou jako plevel, rostou na princově malé planetě a on je musí pravidelně vytrhávat, jinak by pohltily a roztrhaly jeho planetu = přirovnání k životním situacím člověka, lepší se se vším vypořádat hned, než nám ty věci přerostou přes hlavu a "zničí" nás
Stručný obsah
Vypravěč hovoří o asteroidu, kde bydlí malý princ. Jeho planetka je malá o velikosti malého domu s názvem B612, má 3 sopky (dvě činné a jednu vyhaslou). Tráví svůj den péčí o ně, preventivně vymetá i vyhaslou sopku (člověk nikdy neví) a na zbylých dvou si vaří snídani. Dále vytrhává baobaby, které tam neustále rostou. Musí je vytrhávat, jinak by se mohly po čase rozrůst a planetu zničit. Malý princ si zamiluje růži, stará se o ni, ale jeho růže je velmi domýšlivá a pyšná. Domnívá se, že je jediná svého druhu. Malý princ poté opouští domov, aby poznal vesmír. Při své cestě navštíví šest dalších planetek (číslovaných od 325 do 330), každá obývaná jiným dospělým.
I. kapitola: Vzpomínka na dětství, jak se Exupéry pokouší kreslit (zavřené a otevřené hroznýše), ukazuje, že dospělí nechápou dětský svět, protože je plný fantazie.
II. kapitola: Ztroskotání na Sahaře, setkání s princem. Malý princ chtěl nakreslit beránka (ale pořád se mu nelíbil), a tak mu nakreslil beránka v krabici (díky své dětské fantazii si mohl představit takového beránka, jakého chtěl).
Dále malý princ vypráví o své planetce, sopkách, růžích a baobabech...
S kým se malý princ na svých cestách setkal:
X. kapitola: Na této planetě se setkal s králem oblečeným v purpuru a hermelínu. Král sice neměl komu nakazovat, ale nedával nesmyslné rozkazy, které nemohly být splněny. A když malý princ opouštěl jeho planetu, jmenoval ho král svým velvyslancem.
XI. kapitola: Na této planetě bydlel domýšlivec, který slyšel pouze chválu (chtěl slyšet pouze chválu).
XII. kapitola: Na této planetě bydlel pijan. Byla to krátká návštěva, která prince velmi rozesmutnila. Byl to totiž pijan, který pil, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
XIII. kapitola: Na čtvrté planetě bydlel byznysmen, pořád dokola počítal hvězdy (říkal jim milióny věciček). Tvrdil, že mu patří hvězdy. Ale jeho práce byla nesmyslná, jelikož hvězdy nemohou patřit nikomu.
U každé z těchto návštěv si malý princ pomyslel, že dospělí jsou opravdu zvláštní.
XIV. kapitola: Pátá planeta byla nejmenší ze všech. Vešla se tam pouze jedna pouliční svítilna a lampář. Jeho planeta se rok od roku točí rychleji a rychleji. A on musí pořád rozsvěcet a zhasínat svítilnu, nikdy nemá čas si odpočinout. Malý princ si myslel, že lampář je jediný člověk, se kterým by se mohl přátelit. Nepřipadal mu totiž směšný na rozdíl od krále, domýšlivce, pijana a byznysmena. A to proto, že se zabýval něčím jiným než sám sebou.
XV. kapitola: Na šesté planetě bydlel starý pán a spisoval obrovské knihy. Byl to zeměpisec, ale vůbec nevěděl, jak vypadá jeho planeta. Neměl žádné badatele. Na této planetě poprvé ucítil lítost, že opustil svou křehkou květinu. Zeměpisec mu poradil, ať navštíví planetu Zemi.
XVI. kapitola: Sedmá planeta byla Země. Setkává se s hadem v Africe, s jednou bezvýznamnou květinou, mluvil na skály, které mu "odpovídaly" ozvěnou, potkal zahradu plnou růží. Byl nešťastný, jelikož jeho květina tvrdila, že je jediná svého druhu ve vesmíru. Ale poté pochopí, že sice jeho růže není jediná ve vesmíru, ale pro ně je tak moc blízká jeho srdci, jako by byla jediná.
XXI. kapitola: V této kapitole se setkává s liškou. Liška mu řekne, jak si ji má ochočit a stanou se z nich přátelé. Tehdy pochopí, že věci jsou stejné, ale pro někoho mohou být vším a výjimečným. Také mu liška dala radu: "Co je důležité, je očím neviditelné. Správně vidíme jen srdcem."
XXII. kapitola: Tu potkal výhybkáře. Ten třídil cestující po tisícových balících do vlaků. Nikdy nevěděli, kam jedou a nikdy nebyli spokojeni tam, kde byli. Jen dětí vědí, co hledají a co opravdu potřebují.
XXIII. kapitola: V této kapitole potkal obchodníka, který měl pilulky utišující žízeň. Když člověk polkne jednu týdně, nemusí už pít. Kvůli 53 minutám týdně.
XXIV. kapitola: V této kapitole se snaží opravit letadlo, hledají studánku. Malý princ se rozhodne, že se nechá uštknout hadem, aby se mohl vrátit zpět na svou planetu za svou milovanou růží. Řekne však, že se neloučí navždy. Že vždy, když se podívá na oblohu, tak ta nejjasnější hvězda bude on.
— 2 —
Pohádkové vyprávění o malém princi, který přichází z neznámé planety a snaží se pochopit lidský svět.
Kouzelná pohádková bytost přichází na naši Zemi, aby autorovi příběhu sdělila tajemství své životní pouti, tajemství čistého srdce, dobra a krásy.
Obsah
Příběh začíná ve chvíli, kdy pilot ztroskotá se svým letadlem uprostřed Sahary. Najednou se u něho objeví malý chlapec - malý princ. Jejich rozhovor začne tím, že malý princ chce po pilotovi, aby mu nakreslil beránka. Pilot beránka nakreslí několikrát znovu, protože malému princi se pořád nelíbí. Dokonce se rozčílí, když malý princ není stále spokojen, nakreslí jen bedýnku a řekne: "To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř!" Načež malý princ je konečně spokojen. Tím začne jejich přátelství.
Poté malý princ začne pilotovi vyprávět, odkud přišel, o své malé planetce B612. Ve vyprávění můžeme nepřímo nalézt různá poučení. Malý princ musí na planetě pravidelně plít semena baobabů. Kdyby jeden den vynechal, baobaby by se rozrostly a poté by mohly roztrhat celou planetku. Je důležitá pravidelnost a pečlivost.
Příběh dále pokračuji vyprávěním o květině malého prince. Na jeho planetku přiletělo neznámé semeno a vyklíčila z něj krásná rostlina. Květina se pořád pyšnila svojí krásou a malému princi poroučela, jak se o ni má starat. I když mu celou dobu poroučela, ve skutečnosti jen skrývala svoji něžnost a lásku k malému princi. On to však tehdy nechápal. Až když malý princ odjížděl, květina mu řekla, že ho má celou dobu ráda.
Na své planetce měl tři sopky, z nichž jedna byla vyhaslá. Pro jistotu ale všechny tři vymetal, aby se něco nestalo. Důležitá byla pravidelnost a zodpovědnost.
Poté co malý princ opustil svojí planetku, vydal se na cestu po ostatních planetách. Potkal zde mnoho různých lidí. Na první planetce poznal krále, který chtěl pořád někomu rozkazovat. Na celé planetě byl však sám. Z malého prince chtěl udělat svého poddaného. Král si myslel, že všechno patří jen jemu a že ho všichni poslouchají. Ve skutečnosti to bylo přesně naopak.
Na druhé planetě bydlel domýšlivec. Chtěl, aby ho malý princ obdivoval.
Na třetí planetě bydlel pijan. Když se ho malý princ zeptal, proč pije, odpověděl: "Abych zapomněl. - Abych zapomněl, že se stydím. - Stydím se, že piji..."
Na čtvrté planetě bydlel byznysmen. Nedělal nic jiného, než že počítal, kolik má hvězd. Myslel si, že všechno je jen jeho majetek. Nezajímalo ho nic jiného, než kolik má hvězd a co s nimi poté může udělat.
Na páté planetě žil lampář se svítilnou. Pořád dokola jen rozsvěcoval a zhasínal svítilnu. Pořád dokola. Když se ho malý princ zeptal, proč si neodpočine, lampář mu odpoví, že musí vždy ráno a večer zhasínat a rozsvěcet. Je to příkaz. Jenže planeta se točí čím dál tím rychleji, a proto nemá čas na odpočinek.
Šestá planeta byla obrovská. Bydlel na ní starý pán - zeměpisec. Nikdy ale nikam nejel. Malému princi řekl, že by měl jet prozkoumat Zemi.
A jeho sedmá navštívená planeta byla Země. Na poušti potkal hada. Ten mu řekl, že když někoho uštkne, může ho vrátit zpátky na zem, ze které přišel. Poté potká květinu. Ta mu řekne, kde jsou nějací lidé, malý princ se vydá tím směrem.
Šel pořád dál, až došel do zahrady plné růži. Zde byly všechny květiny jako ta, kterou měl na své planetce. Ta mu přitom tvrdila, že je jediná na světě. Byl smutný z toho, že si myslel, že má doma unikát a přitom má květinou stejnou jako všechny ostatní.
Najednou se kus od něho objevila liška. Ale nepřibližovala se k němu. Vysvětlila mu, že se k němu nemůže přiblížit, protože není ochočená. Nejdříve si musí vytvořit pouta, aby mu dovolila se k ní přiblížit. Teď pro sebe nejsou ničím důležitým. Jsou jen jedni z mnoha. Ale poté, co si vytvoří pouta, budou jen oni dva.
Postupně se malý princ s liškou spřátelil. Každý den mu dovolila o trochu víc se přiblížit. Když nastal čas jeho odchodu, brečela. Ale obilí jí připomínalo malého prince, protože mělo stejnou barvu jako jeho zlaté vlasy. Při rozloučení mu řekla liška moudro: "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal".
Malý princ všechny své zážitky vyprávěl pilotovi. Na poušti byli již osmý den. Došla jim skoro voda. Vydali se na cestu ke studni. Cestou si povídají. Malý princ bude mít výročí jeho příletu na Zem. Malý princ připravuje něco, o čem pilovat neví. Princ ho žádá, ať jde opravovat svůj stroj. Další večer se tu sejdou.
Když pilot další večer přišel, viděl, jak malý princ seděl na zdi a povídal si s hadem. Malý princ si domlouval návrat na svoji planetu. Pilot byl smutný. Poté se malý princ nechal uštknout hadem a vrátil se zpátky na domů.
Příběh končí po šesti letech po této události. Pilot říká, že pokaždé, když se podívá na hvězdy, vzpomene si na malého prince.
— 3 —
Ze zacátku se objevuje porovnání dětské a „dospělácké“ představivosti. Šestiletý chlapeček namaluje hroznýše, jak tráví slona, protože v jedné knize zahlédl jiný obrázek, jak hroznýš polyká šelmu. Dověděl se, že jí pouze polkne a další půl rok jí tráví. To ho zaujalo. Svůj obrázek jakožto uměleckou tvorbu ukázal dospělým a ptal se jich, co si myslí, že to je. Ti však bez váhání odpověděli, že je to samozřejmě klobouk. A ješte k tomu mu vynadali, ať se raději učí zeměpis a podobné předměty, ostatní je zbytečné.
To nad čím děti přemýšlejí a snaží se přijít na to, proč to tak je, dospělí berou jako samozřejmost a nezajímá je to. Pak už tedy nekreslil a ani se kreslit nenaučil. Musel si najít něco jiného na práci, a tak se naučil řídit letadlo. Jak si tak létal po světě, porouchal se mu na Sahaře motor. Byl daleko od obydlené oblasti. Unavený usnul uprostřed pouště. Později ho probudil tenký hlásek : „Prosím pěkně...nakresli mi beránka...“ Protože kreslit neuměl, jen svého trávícího hroznýše, namaloval mu ho. Byl velmi překvapený, že chlapeček jeho dílo poznal.
A tak mu po několika pokusech nakreslil bedničku, ve které je prý beránek. Malý princ se strachoval jestli pro něj bude mít dost trávy, protože je jeho planetka velmi malá, .. - měl velmi dobrou fantazii. Malý princ pilota naučil, že se musí velmi dobre starat o baobaby, aby příliš nevyrostly. Pak by se jeho kořeny mohli příliš rozrůst a zahubit všechny rostliny kolem sebe. Tím chtěl asi naznačit, že by se lidé měli starat o své povinnosti dřív, než bude pozdě. Malý princ mu vyprávěl o tom, jak má strašne rád západy slunce. Jakoby slunce dávalo příkaz přírodě, aby ztichla. Dále o své květince, byla jediná na jeho malé planetce, byla tak krásná a na sebe pyšná. Vždy, když vyšlo zas slunce se její okvětní lístky rozevřely a nasávaly sluneční paprsky. Považoval ji za svou opravdovou a jedinou přítelkyni. S vyhaslými sopkami si moc nepopovídal. Myslela si, že je jedinecná a chtěla být jedinečnou. Ona jediná začínala mluvit jako první. Když ze své planetky odešel, chtěl poznat i ostatní asteroidy.
Na tom prvním bydlel král s hermelínovým pláštem. Ten strašně rád pořád něco přikazoval. Byl na své planetce sám, a tak byl rád, když uviděl Malého prince. Měl takovou rozumnou úvahu, věděl, že když bude žádat po svých služebnících, i když žádné neměl, něco nemožného a oni to neprovedou, bude to jeho chyba. Což je logické, ale tento pán se spíše vymlouval z toho, že nemůže vládnout všemu ani hvězdám.
Druhá patřila domýšlivci. Byl rád, když ho někdo obdivoval, na to nosil také veliký klobouk, to aby mohl smekat. Když byl na své planetě sám, tak ho nikdo ani obdivovat nemohl.
Třetí planetka patří pijanovi. Jeho malá planetka byla pokrytá pouze láhvemi alkoholu. A proč tolik pil? Protože se styděl za to, že pije. Ovšem nedává to smysl, ale když vám něco tvrdí lidé pod vlivem alkoholu, tak to také nedává smysl.
Byznysmen bydlel na té čtvrté. Ten jen a jen pocítal svůj majetek. Patřilo mu to, čeho bylo kolem nejvíce - hvězdy. A jak ho tak pořád přepočítával, připadal si přitom strašně vážným člověkem.
Na páté planetce byl lampář se svou svítilnou. Jako jediný připadal Malému princi směšný. Stále rozsvěcoval a uhasínal svou svítilnu. Alespon se nestaral jen o sebe. Sice to je nudná práce, ale je to práce, jsou tím někomu užiteční, starají se o něco, dodržují řád a spoustu jiných věcí, které sebou přináší zaměstnání.
Šestá byla největší z těch ostatních. Starý zeměpisec na ní spisoval své obrovské knihy. Tam se Malý princ dověděl, že jsou květiny pomíjivé a to ho zamrzelo. Byl velmi nešťastný, nechtěl, aby se jeho květince něco zlého přihodilo. Byla jeho přítelkyní!
Poslední planeta, kterou Malý princ navštívil, byla Země. Tu mu doporučil zeměpisec. Spadl zrovna do Afriky, kde nebylo ani živáčka. Jen had se mu proplazil okolo nohy. Pověděl mu, že na Zemi je velmi mnoho lidí, ale i mezi nimi se človek může cítit sám. Had byl velmi chytrý a mluvil v hádankách. Malý princ se na poušti setkal jen s jednou květinou. Byla taková obyčejná, ne jako jeho pyšná, krásná květinka. Když pak vstoupil na jednu horu a chtěl se skamarádit s lidmi, opakovala mu ozvěna jeho slova. Tím došel k závěru, že lidé nemají žádnou představivost. Šel dlouho, až došel k zahradě plné růží, plné květinek, jako byla ta jeho. A to pro něho byl veliký šok. Uvědomil si, že má jen obyčejnou růži a pár malinkých sopek, uvědomil si, že není veliký princ. Tu k němu přišla liška a chtěla, aby si ji ochočil. Řekla: "Když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého. Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě." Tak si ji Malý princ začal pomalu ochočovat, ale nesměl mluvit, protože liška mu pověděla: "Řeč je pramenem nedorozuměni." A když už si ji ochočil a musel odejít, tak mu liška sdělila: "Stáváš se navždy zodpovedným za to, cos k sobě připoutal." Malý princ si uvědomil, že takto to je s ním a s jeho růží.
Vydal se tedy na cestu a spatřil výhybkáře sedícího na lavici. Stále tam jezdily vlaky - hned tam, hned sem. Malého prince to udivilo. Dozvěděl se, že lidé nejsou nikdy spokojeni tam, kde jsou, proto jezdí na nová místa. Dále potkal obchodníka s pilulkami, které utiší žízen. Tím ušetří človeku týdně padesát tři minut. Pilot se zamyslel nad chlapcovým vyprávěním, co by dělal s tím časem? .. šel by ke studánce. Protože byl na poušti už osmý den a docházela mu zásoba vody. A tak se oba vydali hledat nějakou studnu. Povídali si o tom, co dělá věci krásné. Pak Malý princ usnul a pilot ho nesl v náručí, v tu chvíli spatřil studánku. Bylo to krásné, když se rumpál rozeznel jakoby zpíval a oba dva konecne spatrili kapky vody. Malý princ měl stále starost o svou květinu, a tak poprosil pilota, aby beránkovi nakreslil náhubek. Pilot šel opravit své letadlo, a když se vracel, spatřil chlapce jak sedí na okraji kamenné zdi a domlouvá se s hadem. Chtěl se vrátit na svou planetku, za svou květinkou, byl za ni přeci zodpovědný. Tak se domluvil, aby ho had uštkl na tom samém míste, kde spadl na Zem, a tak na Zemi nechá jen své tělo a vrátí se na tu svou hvězdičku. Povídali si celý den, pilot byl z toho velmi nešťastný. A tak šel Malého prince doprovodit k hadovi. Kolem jeho nohy se mihlo cosi žlutého a po chvíli spadl mrtvý do písku.
Pilot se tedy vrátil domů, nikomu nikdy svou příhodu nevyprávěl. Jen se stále trápí s beránkovým náhubkem, zapomněl mu totiž přikreslit k němu řemínek. Doufá, že mu beránek nespase růžicku. A tak prosí, jestli by někdy někdo spatril v Africe na poušti chlapce se zlatěžlutými vlásky a žlutou šálou kolem krku, který nikdy neodpovídá na otázky a také od nich nikdy neodpustí, ať mu rychle dá vědět: „Malý princ se vrátil!“.
Je zde ukázáno jak dospělí lidé ztrácí dětskou představivost a pochopení pro malichernosti.
— 4 —
Malý princ
Kouzelná pohádková bytost přichází na naši Zemi, aby autorovi příběhu sdělila tajemství své životní pouti, tajemství čistého srdce, dobra a krásy.
Malý princ je dílo z roku 1943. Je to filozofická pohádka francouzského autora, který byl povoláním letec. Kniha je věnována autorovu přítelovi Léonu Werthovi.
Jde o jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury.
Příběh vypráví o pilotovi, jenž ztroskotal na Sahaře. Setkává se s malým princem, který přiletěl ze své planetky.
Hlavní myšlenkou tohoto příběhu je ukázat na malého prince jako na postavu, která je upřímná, bezchybná, láskyplná, lidská a nezáludná.
Kontext autorovy tvorby
Mimo to, že byl Saint-Exupéry spisovatel a publicista, působil také jako letec (což se mu stalo osudným, když ho v roce 1944 sestřelili nad Středozemním mořem).
Jeho dalšími díly jsou například Letec, Kurýr na jih, Noční let nebo nedokončené dílo Citadela.
— 5 —
