Zlo pod sluncem (Agatha Christie)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Zlo pod sluncem ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


II

Když se Linda vrátila, stála v jejím pokoji Christine Redfernová.

„Á, tady jsi,“ zvolala. „Myslela jsem, že ještě nebudeš vzhůru.“

„No, byla jsem se koupat.“

Když si Christine všimla balíčku v jejích rukou, překvapeně poznamenala:

„Dneska přišla pošta brzy.“

Linda se začervenala. Byla tak nervózní a neohrabaná, že jí balíček vyklouzl z ruky. Tenký provázek se rozvázal a část obsahu se rozkutálela po zemi.

„Na co jsi koupila svíčky?“ vyhrkla Christine, ale k Lindině úlevě nečekala na odpověď, mluvila dál a přitom pomáhala posbírat věci ze země.

„Přišla jsem se tě zeptat, jestli bys nechtěla jít dneska ráno se mnou do Zátoky racků. Chci tam skicovat.“

Během několika posledních dní už nejednou Linda doprovázela Christine Redfernovou na jejích skicovacích výpravách. Christine byla dost průměrná malířka, ale je možné, že našla v malování výmluvu, kterou zachraňovala svou sebeúctu, když teď její manžel trávil většinu času s Arlenou Marshallovou.

Linda Marshallová bývala obzvlášť nevrla a špatně naložená. Byla ráda s Christine, která se soustředila na svou práci a mluvila jen málo. Linda měla pocit, že to je skoro tak dobré jako být sama, a podivným způsobem po nějaké společnosti toužila. Mezi dívkou a mladou ženou vznikla jakási jemná náklonnost, vycházející zřejmě ze skutečnosti, že obě neměly rády stejnou osobu.

Linda horlivě souhlasila a Christine tedy určila:..

„Ve dvanáct hraju tenis, takže raději vyrazíme docela brzy. V půl jedenácté?“

„Fajn. Budu připravená. Sejdeme se v hale.“

Informace

Bibliografické údaje

  • 25. 4. 2024