Kapsa plná žita (Agatha Christie)

"Byl to pro mne strašlivý šok, pane inspektore, to si jistě umíte představit."

"Zajisté, pane Fortescue," řekl inspektor Neele.

"Mohu říct jen tolik, že otec byl naprosto zdráv, když jsem předevčírem odjížděl z domu. K té otravě jídlem - nebo co to vlastně bylo - muselo dojít velice náhle, že?"

"Ano, přišlo to velice náhle. Nebyla to však otrava jídlem, pane Fortescue."

Percival vytřeštil oči a zatvářil se užasle.

"Ne? Tak proto tedy -" zarazil se.

"Váš otec," řekl inspektor Neele, "byl otráven taxinem."

"Taxinem? Slyším to slovo poprvé."

"Nedivím se - většina lidí o něm neslyšela nikdy. Je to jed a působí neobyčejně rychle a drasticky."

Pan Fortescue vypadal ještě užasleji.

"To mi říkáte, že někdo mého otce úmyslně otrávil, pane inspektore?"

"Vypadá to tak."

"To je ale hrozné!"

"Ano - bohužel, pane Fortescue."

Percival zašeptal: "Teď chápu, proč se ke mně v nemocnici chovali tak divně - proč mě pořád posílali sem." Zarazil se. Po krátké odmlce pokračoval: "A co s pohřbem?" Řekl to tázavě. "Soudní ohledání se zpravidla koná den po pitvě. Celá procedura je čistě formální a převezmou se vlastně jen výsledky pitvy."

"Rozumím. To je obvyklá praxe?"

"Ano. Dnes ano."

"Mohu se vás zeptat, jestli už snad máte nějaké tušení - nějaké podezření, kdo to mohl - Já opravdu -" znovu se zarazil.

"Na to je ještě myslím moc brzo, pane Fortescue," zabručel Neele.

"Ano - také si myslím."

"Přesto by nám velice pomohlo, pane Fortescue, kdybyste nás mohl zběžně informovat o ustanoveních otcovy poslední vůle. Nebo kdybyste mi aspoň sdělil jméno jeho právního zástupce."