Američtí bohové

* * *

Únor míjel ve šňůře krátkých šedivých dní. Někdy sněžilo, většinou ne. Trochu se oteplilo a za pěkných dnů se teploměr dostal až nad bod mrazu. Stín seděl doma, dokud mu byt nezačal připadat jako vězeňská cela, a pak, ve dnech, kdy ho Středa nepotřeboval, začal chodit ven.

Chodil celé dny, na dlouhé pochody ven z města. Chodil sám, dostal se až k národnímu lesnímu parku na severu a pak na západě, na jihu až k polím a pastvinám. Prošel naučnou stezku kraje dřevorubců, chodil po starých železničních tratích i po bočních venkovských cestách. Párkrát obešel i zamrzlé jezero. Několikrát potkal místní lidi nebo zimní turisty nebo běžce a mávl na ně a pozdravil. Většinou neviděl nikoho, jen vrány a pěnkavy, občas jestřába hodujícího na vačici nebo mývalovi, jež srazilo auto. Při jedné pamětihodné příležitosti sledoval orla, který ulovil stříbřitou rybu uprostřed White Pine River. Podél břehů byla voda zamrzlá, ale uprostřed se hnal prudký proud. Ryba sebou mrskala a škubala a v poledním slunci se krásně třpytila. Stín si představil, jak se ryba vysvobodí a bude plavat po modré obloze, a chmurně se usmál.

Zjistil, že když jde, nemusí přemýšlet, a to bylo přesně to, co chtěl. Když začal uvažovat, bloudila jeho mysl do oblastí, ve kterých se necítil dobře. Nejlepší lék bylo vyčerpání. Když byl vyčerpaný, neutíkaly mu myšlenky k Lauře ani k těm podivným snům, ani k věcem, jež nebyly a ani nemohly být. Vracel se z výletů domů, usínal bez problémů a spal beze snů.

V holičství u George narazil na policejního náčelníka Chada Mulligana. Stín vždycky chodil k holiči v naději na změnu, ale jeho očekávání se nikdy nesplnilo. Po každém ostříhání vypadal více nebo méně stejné, jen s kratšími vlasy. Chad, který seděl na vedlejším křesle, se zdál být až překvapivě nervózni z toho, jak bude vypadat. Když George skončil, zadíval se Chad chmurně na svůj obraz v zrcadle, jako by se chystal pokutovat za rychlou jízdu.

„Sluší vám to,“ řekl mu Stín.

„Líbilo by se vám to, kdybyste byl žena?“

„Nejspíš ano.“

Společně zašli naproti k Mabel a objednali si horkou čokoládu. Chad začal: „Poslyšte, Miku, uvažoval jst…