Skládačka

11

Někdy člověk dokáže rozřešit záhadu prostým eliminačním postupem, který je podle obecného názoru zcela nedramatický, ale kde stojí psáno, že policista musí dostat klackem po hlavě sedmkrát do týdne?

Policisté jsou možná hloupí, ale nejsou zas tak hloupí. Když se všechno zúží až do nejspodnějšího, málem nitkovitého bodu trychtýře, kdy jsou už skoro všichni mrtvi nebo zcela nepochybně nevinní, pak zbývá jediná možnost: pokusit se uhodnout, kdo lže a proč lže. Spoustu věcí nedokážou policisté pochopit, ale to, že někdo lže, to chápou výborně.

Nedokážou například pochopit, proč zloději obětují tolik času a energie na naplánování a provedení zločinu (s veškerým příslušným rizikem), když stejné množství času a energie, věnované nějakému legálnímu podnikání, by jim výhledově muselo vynést mnohem vyšší zisky. Všichni detektivové z 87. pátracího oddělení dospěli k víře, že skutečným motivem dobré poloviny zločinů ve městě spáchaných je hravost a potěšení z vynalézavosti - rozkoš z té staré hry na strážníky a na zloděje. Zapomenete-li na motivace, jako je zisk a prospěch, zapomenete-li na vášně, zapomenete-li na nevraživost či asociálnost, všechno se zredukuje na známou hru na strážníky a na zloděje.

Co jiného dělal Carmine Bonamico, než že si hrál na strážníky a na zloděje? Vzal si foťáček, ten milý chlapec, a vypravil se vyfotografovat si River Road z letadla nebo kdo ví z čeho, potom na fotografii namaloval ty pěkné klikaté čáry, rozstříhal ji na kousky a kousky rozdal svému gangu, všechno pst - pst, tajdův, hogo fogo velký frajer - prostě jako při hře na strážníky a na zloděje. Proč proboha nepošeptal místo úkrytu svým komplicům prostě do ouška a nepožádal je, aby tu informaci pošpitali zas dál, svým přátelům a milenkám? Ale kde, nic takového. To by zločin připravilo o jeden z jeho podstatných elementů, dobře známý pánům s gumovými podrážkami jako aspekt hry. Připravte kriminální aktivitu o to, co je na ní zábavného, a všechny kriminály na celém světě budou prázdné.

Kdo si bude vymýšlet různé levoty? Policajti jistě ne. Ti nebyli ani s to vyšpekulovat, proč měl Irving Krutch tu troufalost přijít za nimi a požádat je o pomoc při zjištění místa, kde je lup ukryt, pokud ovšem i to nesouviselo s aspektem hry, s ryzím potěšením ze hry na strážníky a na zloděje.

Dokázali si nicméně domyslet, že jim Krutch nepověděl pravdu o tom, kde byl a co dělal v těch dvou nocích, kdy byl zavražděn Albert Weinberg a Geraldine Fergusonová, když někdo lže, dá se to utajit stejně těžko jako nadzvuková raketa pronikající atmosférou, a člověk nemusí být zrovna zaměstnán na mysu Kennedy, aby to vycítil. Krutchovo alibi ovšem bylo založeno na výpovědi dívenky, s kterou polehával v posteli už nejméně od úsvitu dějin, což je sotva to nejspolehlivější svědectví, jaké může člověk na svou obhajobu předložit u soudu. Svědecká kompetence Suzanne Endicottové však byla záležitost ryze akademická, pokud nebyli s to dostat Krutche do soudní síně. Bez ohledu na logickou ded…