Pierre Corneille

Podpořte LD sdílením:

Share

[6.6.1606-1.10.1684]

Životopis

Francouzský dramatik a lyrik Pierre Corneille se narodil roku 1606 v Rouenu do normandské úřednické rodiny jako nejstarší ze 7 dětí (jeho mladší bratr Thomas byl také úspěšným dramatikem).

Nejprve studoval u jezuitů a poté na právnické fakultě. V roce 1624 byl přijat do stavu obhájců při rouenském soudním dvoru. Obhajoby však nikdy nepronášel pro vadu řeči. O čtyři roky později si opatřil dva úřady královského advokáta – jednak se zabýval záležitostmi královského panství, jednak záležitostmi přístavního obchodu. Až v roce 1650 se úřadů vzdal a stal se prokurátorem Normandských stavů.

Již jako advokát vydal svou prvou básnickou sbírku – Smíšené básně, předtím dokonce svou prvou komedii Melita. V letech 1629-36 vydal několik komedií: Vdova, Galerie paláce, Společnice, Královské panství, Komická iluze, tragikomedii Klitandr a tragedii Medea s mythologickým námětem. Corneille měl vůbec antiku velmi v oblibě.

Od roku 1633 spolu s dalšími autory (dnes neznámými) spolupracoval na Komedii z Tulerií a rok na to uvedl tragikomedii Cid. Kolem díla od počátku byly vedeny spory o autorství. Spor nakonec vyřešila Francouzská akademie na zákrok Richelieho. Problémy kolem autorství se však Corneilla natolik dotkly, že se do roku 1640 autorsky odmlčel.

Až v roce 1640 napsal tragedie Horatius, Cinna, další rok tragedii Polyektos, v roce 1643 tragedii Smrt Pompejova, komedii Lhář, rok na to tragedii Rodoguna a komedii Pokračování Lháře. V roce 1640 se také oženil s Marií de Lampériére, se kterou měl šest dětí. V roce 1647 byl zvolen do Francouzské akademie.

Do roku 1652 napsal další tragedie: Theodora, Heroklius, Nikomedes, Pertharit, Andromeda a komedii Don Sančo z Aragonu. Naprostý neúspěch Pertharita vedl k tomu, že se opět autorsky odmlčel a připravoval souhrné vydání svých 22 her včetně komentářů.

V roce 1659 se přestěhoval do Paříže a znovu psal nové hry: tragedie Zlaté rouno, Sertorius, Sofonisba, Othon, Agesilaos, Attila, z nichž jen Agesilaos byla neúspěšná. V roce 1667 již dramata nepsal, ale překládal novolatinské náboženské verše. K dramatům se vrátil v dalších letech a napsal Psyche – tragedii s baletem v roce 1671, Pulcherii a Surenu – obě u obecenstva propadly.

Pierre Corneille zemřel roku 1684.

Dílo

  • (Mélite, 1629)
  • (Clitandre, 1630–31)
  • (La Veuve, 1631)
  • (La Galerie du Palais, 1631–32)
  • (La Suivante, 1634)
  • (La Place royale, 1633–34)
  • (La Comédie des Tuileries – Act III, 1635)
  • Medeia (Médée, 1635)
  • Iluze (L’Illusion comique, 1636)
  • Cid, 1880 (Le Cid, 1637) (anotace a ukázky)
  • Horatius (Horace, 1640)
  • Polyeuktos, 1912 (Polyecte, 1642)
  • (La Mort de Pompée, 1643)
  • Cinna (Cinna, 1643)
  • Lhář, 1925 (Le Menteur, 1643)
  • (Rodogune, 1644)
  • (La Suite du Menteur, 1645)
  • (Théodore, 1645)
  • (Héraclius, 1647)
  • (Don Sanche d’Aragon, 1650)
  • (Andromède, 1650)
  • (Nicomède, 1651)
  • (Pertharite, 1651)
  • (L’Imitation de Jésus-Christ, 1656)
  • (Oedipe, 1659)
  • (Trois Discours sur le poème dramatique, 1660)
  • (La Toison d’or, 1660)
  • (Sertorius, 1662)
  • (Sophonisbe [fr], 1663)
  • (Othon, 1664)
  • (Agésilas, 1666)
  • (Attila, 1667)
  • (Tite et Bérénice, 1670)
  • (Psyché, 1671) (spolu s Molièrem and Philippem Quinaultem)
  • (Pulchérie, 1672)
  • (Suréna, 1674)

e-knihy

Zobrazuji všechny 3 výsledky

  • 30. 4. 2023