Theodor Mommsen

Německý historik, právník a epigrafik, specializovaný na římské dějiny, první laureát Nobelovy ceny za literaturu za historické dílo.

Theodor Mommsen (celým jménem Christian Matthias Theodor Mommsen) se narodil roku 1817 v severním Německu a od mládí projevoval zájem o starověké civilizace. Studoval práva na univerzitě v Kielu, ale jeho hlavní vášní byla historie. Stal se profesorem starověkých dějin a jeho práce významně ovlivnila moderní historickou vědu. Mommsen byl nejen vědcem, ale i angažovaným politikem, který se zasazoval o liberální reformy v Německu. Byl členem německého parlamentu a aktivně se účastnil veřejného života.

Největším Mommsenovým dílem je “Římské dějiny” (“Römische Geschichte”), monumentální mnohasvazkové pojednání, které pokrývá vývoj římské republiky. Mommsen dílo je oceňováno nejen pro svou hloubku a historickou přesnost, ale i pro literární styl, který z něj činí poutavé čtení. Nobelovu cenu získal za schopnost proměnit historická fakta v dramatické vyprávění, které oslovuje i běžného čtenáře.

• Diktátoři, 1937 (Römische Geschichte, 1854-56) (3 díly)
• (Liederbuch dreier Freunde, 1843) (spoluautoři Tycho Mommsen a Theodor Storm)
• (Die Schweitz in römischer Zeit, 1853)
• (Corpus Inscriptionum Latinarum, 1861) (editor, 15 dílů)
• (Digesta, 1866-70) (editor, 2 díly)
• (Römisches Staatsrecht, 1871-1888) (editor)
• (Die Provinzen Von Caesar Bis Diocletian, 1885)
• (Römisches Strafrecht, 1899) (editor)
• (Theodosiani Libri XVI cum Constitutionibus Sirmondianis, 1904) (editor)
• (Reden und Aufsätze, 1905)
• (Römische Kaisergeschichte, 1992)

Fantazie je matkou poezie, ale i veškeré historie.

Křesťanství není ani tak jméno pro náboženství, jako spíš jediné slovo, které dokáže vyjádřit charakter dnešní mezinárodní civilizace a spojit nesčetné miliony lidí po celé mnohonárodnostní zeměkouli.

Theodor Mommsen