Kosmova kronika česká

Opět k mistru Gervasiowi předmluwa následujícího díla.

Swobodných umění wšelikým učením docela napojenému a maudrostí weškerého druhu wědění pomazanému arcistarostowi Gervasiowi Kosmas, což slowe nehodný slauti, Bohu wšak a sw. Wácslawu slaužících sluha, powinné modlitby dar a wzájemné lásky znamení. Když obdržíš tento listek, wěz, že jsem ti zaslal letopis Čechů, který jsem já žádnau lepostí mluwnického umění neuhlazený, leč sprostě a sotwa po latinsku složený, twé zwláštní opatrnosti ke zkaušení ustanowil, aby dle twého důwtipného úsudku buď dokonce byl zahozen, by ho nikdo nečetl, buď, jestližeby usauzeno bylo jej čísti, aby pilníkem twého zkaušení prwé dočista byl wypilowán, neb raději, čeho wíce žádám, od tebe docela znowu lepší latinau wyložen. Neb to jen zdálo se mi za to státi při mém díle, abys buď ty, jemuž od Boha udělena jest maudrost, nebo aby jiní maudřejší neb umělejší, tak jako měl Virgilius zkázu Troje a Statius Aeakowice, toto mé dílo měli za látku, by umění swé budaucím ukázali a jméno sobě památné na wěky oslawili.

Tak tedy tohoto wyprawowání wzal jsem začátek od prwních obywatelň země české, a něco málo, co jsem zwěděl z báječného starců wyprawowání, ne pro lidské chwály wyhledáwání, ale aby powěsti nepřišly docela w zapomenutí, jak wím a jak umím, podáwám lásce wšech dobrých lidí. Neb dobrým a zkušeným wždy taužím se zalíbiti; ale newědomým a nekázaným nedbám se nelíbiti. Wímť, že budau někteří záwistníci, a ti že pojdau smíchem aušklebným, jak spatří složení díla tohoto okem swým; kteřížto jen znají jiným ujímati, ale sami ze sebe ničeho dobrého neumějí wydati. O takowých prawí prorok: maudří jsau, aby činili zlé; dobře wšak…