České granáty

Josef Kajetán Tyl

49 

Elektronická kniha: Josef Kajetán Tyl – České granáty (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: tyl13 Kategorie:

Popis

Josef Kajetán Tyl: České granáty

Anotace

Josef Kajetán Tyl – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „České granáty“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3.

Slečinka z Prahy - slečince na venku

Mon bižú![26]

Tu ho máš - ten ominés[27] klobouk. - Málem bych se byla kvůli němu s modistkou rozkmotřila. Vypad ale aincik![28]

Mnoho ti psát nemůžu, protože poslice čeká; ale ty oplatky byly deliciés![29] Od Klaurena nevyšlo nic nového, ale zdejší německá literatura dočkala se klasického novorození. Kdykoliv jdu na Malou Stranu, zastavím se v Jesuitské ulici[30] u kněhkupeckých krámů a prohlížím za sklem vyvěšené novinky. Tu je: Dračí jeskyně a podoba půlnoční s krvavou dýkou - Psíhubý čarodějník a v slzech utopená princezna - Hladový rytíř v okovech - a jiné roztomilé titule.[31] Člověku srdce v těle skáče, když se na ně podívá. Také jsem už dva romány koupila, a na druhou cestu ti je pošlu.

Nekrč nosejčkem, panenko, že dnes cu vysoko a učeně píšu. V městě - to víš - musíme všecko vědět a všecko umět. Ach, ty bys ani neuvěřila, co já toho už vím! Ale tomu se člověk nenaučí ve školách. Du mein Himmel,[32] ve školách! Kdyby nebylo procházek do Šárky, do Hvězdy[33] - nebo tancšulů a reunionů,[34] nevěděla bych toho ani polovic. Venku takových příležitostí arci nemáte, a proto není divu, když venkovské zboží v Praze hned poznáme.

Teď mám feš hocha[35]- juristu z pátého roku, mord fešinébla![36] Má kaštanové loky a paknport la China.[37] Sluší mu to aincik!

Toni má už prošlé ohlášky; pozejtří je kopulace. Nevím věru, jak taková osoba k takovému štěstí přišla. Inu, co je mně do toho; ale já bych - aha, poslice už vstává! Zpropadená žena! Adié, mon kér![38] Tisíc hubiček od tvé Loti.

P. S. Odpusť mému špatnému písmu; mám hrozně naspěch.

Vida, na něco bych byla zapomněla. O tom vlastenectví nemůžu ti dát žádnou richtik zprávu.[39] Je to něco mezi mužskými - a já mám cu moc jiné práce, abych se také o mužské hračky starala. Prosím tě, holka v Praze jako já - a vlastenectví! Kdyby byl bratr doma, musel by ti několik řádků o tom napsat, neboť se mi všecko zdá, že si také s některými vlastencuje, a nejsem-li na omylu, tedy se to všecko jenom o češtinu otáčí. Ano, pomysli si! Ti lidé chtěj českou řeč do módy přivést. Je sice pravda, že teď v mnohých velikých domech české amle - nebo jak oni jim říkají, chůvy - držej, ale mon Dié, čeština a móda! Česky umí každý sedlák. Právě mi ale napadá, že jsem na bratrovu psacím stolku několik listů papíru viděla - počkej, doskočím pro ně. - - Tu je máš. Zapomněl je zavřít, neboť jindá všecko uklízí, protože se mu doma smějeme. Je to jeho ruka - ale já to neumím číst. Pod čtrnácte dní nepřijde domů; dej si to zatím přečíst; možná, že se z toho něco dovíš. Potom to ale pošli zase retúr![40]

[26] Moje nejdražší (doslova: Můj k…