Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

Josef Kajetán Tyl

55 

Elektronická kniha: Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: tyl12 Kategorie:

Popis

Josef Kajetán Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka

Anotace

Josef Kajetán Tyl – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výjev šestý

Mastílková v ranním domácím, ozdobou až poněkud směšném oděvu rychle z domu s Ondřejem. - Kroutil, jak u díla sedá, z krámu vyletí; za ním Kozelka. - Předešlí.

MASTÍLKOVÁ

Ist die Meklichkait -

KROUTIL

Aby do něho tisíc šidel. (potkají se prostřed jeviště – zarazí – a za hodnou chvíli na sebe hledí.)

KROUTIL (spustiv konečně)

Dobré jitro, Františku!

MASTÍLKOVÁ

Tienerin, Herr Schustermáster! is wos die Wille ihriges?

KROUTIL

Aby tě – (odvrátiv se zahlídne syna.) Ký ďábel tebe tady vytrousil? Je to na moje psaní odpověď?

KOZELKA (stranou jemu do ucha)

Jen mu svěť!

MASTÍLKOVÁ

Nestydíš se, mluvit na ewentlich ulici s člověkem, který nestojí ani za první štáfli bildunku?

ONDŘEJ (podle ní prosebně)

Nicht so heftiglich!

KROUTIL (uši si zandavaje)

Čechové - ! zasmolte jí hrdlo! Skály se pukají – to je čeština!

LIDUNKA

Drahá paní teto; hněv by vám uškodil. Náhoda mne svedla s hochem, jemužto jsem srdce zadala.

JENÍK

Nekažte si, otče, snídani – daremnou žlučí. Vaše psaní mne sem přitáhlo; musil jsem se pravdy dovědět.

LIDUNKA

Staráte se prý o mé štěstí -

JENÍK

Nechcete jistě, abych se utrápil?

LIDUNKA

Nerozcházejte se více ve hněvu s panem sousedem – popřejte mi hocha.

JENÍK

Podejte ruku paní sousedce – dejte mi Lidunku.

MASTÍLKOVÁ

Ani slova -

KROUTIL

- anebo tě za jazyk na verpánek přibiju!

MASTÍLKOVÁ

Pan Schustermáster ví dobře, jak daleko by se krev jeho opovážila.

KROUTIL

To ne, Frantíku! Nerad bych ale, aby se kluk můj dostal na nečeské okrajky.

MASTÍLKOVÁ

Okrajky? i on infám člověče! Ještě jednu takovou impertinenc – a budem spolu do jiného tonu rozprávět.

KROUTIL

Bruč třeba do dis, děravá bassetl!

MASTÍLKOVÁ

Kdo je bassetl? - Vy jste to slyšeli, že bassetl! - o počkej, já ti za zabassetluji! (Sype se naň.) On je dodis – jeho kluci dodisata -

KROUTIL

Tu jsou dvě pěstě, Frantíku!

LIDUNKA

Paní teta! Na ulici -

MASTÍLKOVÁ

Tak tě – furt! (Opět na Kroutila.) On smolivare, škopíčkáři -

KROUTIL

Ha, ha, ha!

ONDŘEJ (aby ji uchlácholil, se ustavičně snaží)

MASTÍLKOVÁ (se naň utrhne)

Holti maul! (Zas na Kroutila.) Šidlovrte, kopytáři -

KROUTIL

Homolkářko, ha, ha, ha!

MASTÍLKOVÁ

Mizero, Čecháčku!

KROUTIL (divoce sebou trhne)

Milione -! Jak že, Frantíku? Já tě zadávím – ty z cizích flíčků sešívaná kopetetko! O kopytách mluv si, co chceš, ale na mě si hubu nepal. - Čecháčku! - Já bych se smrštil jako bota za pecí! Co pak ty jsi – ty chmoure v očích poctivého Pražana? - Ani voda, ani oheň – jsem-li Čecháček, je to můj peníz, moje důstojenství! - Já ti dám Čecháčka!

KOZELKA (mezi tím ho pořád pošťuchoval)

Kš, kš!

MASTÍLKOVÁ (Lidunku za ruku chopí.)

Pryč, pryč! Ať mi na kluka více nezpomeneš! Budu se ti dívat na myšlénky, a poletí-li za ním některá, poletíš ty za ní z domu.

LIDUNKA

O milá paní teto!

KROUTIL (synovi)

Sem pojď, Frantíku! A jestli se mi o té holce jen zmíníš -

JENÍK

Milý otče -

KROUTIL

Ani cek! - i ty hrome, Frantíku! Já Čecháček! (semotam přebíhá).

MASTÍLKOVÁ

Tomu tě nedám, …