Alberto Moravia

Podpořte LD sdílením:

[28.11.1907-26.9.1990]

Životopis

Italský novinář, prozaik a dramatik, vlastním jménem Alberto Pincherle, se narodil v Římě roku 1907 do zámožné židovské rodiny benátského architekta a malíře. V devíti letech těžce onemocněl kostní tuberkolózou a dlouhá léta se léčil v Alpách. Nemoc a izolace s ní spojená v něm vyvolaly pocit osamění a nedostatku kontaktu s okolním světem, což se promítá i v Moraviově díle. Vzdělání Moraviovi zajišťovali soukromí učitelé. Malý Alberto už tehdy vynikal ve čtení a psaní. Jako spisovatel sám sebe označoval za kritického realistu, což zdůvodňoval svým zájmem o sociální tematiku.

Alberto Moravia ve třicátých letech jako spisovatel vzdoroval fašistické cenzuře. Problémy měl také se svým původem, jelikož židové měli za války omezené publikační možnosti. Moravia se musel často skrývat. V poválečném období se Moravia dostal do sporu s církví, které se nelíbily jeho názory. Dočkal se však i slávy a řada jeho románů byla zfilmována.

Od roku 1958 do roku 1970 hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu, ve třicátých letech navštívil i SSSR. Přes své ne zcela konvenční názory byl Moravia v letech 1959-1962 předsedou Mezinárodního PEN klubu.

Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka. Později se zabýval také antifašistickou tematikou. Postupem času se Moravia dostával stále více k sexuální tematice, na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem a surrealismem a S. Freudem, tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená.

Alberto Moravia zemřel v Římě v roce 1990.

Dílo

Romány

Lhostejní, 1931 (Gli indifferenti, 1929) (anotace)
Marné ctižádosti, 1980 (Le Ambizioni sbagliete, 1935)
Nuda, 1967 (La noia, 1960)
Maškaráda (La mascherata, 1941)
Agostino, 1964 (Agostino, 1944)
Římanka, 1966 (La Romana, 1947) (anotace a ukázky)
Láska manželská, 1967 (L’amore coniugale, 1949)
Konformista, 2004 (Il conformista, 1951)
Pohrdání, 1959 (Il disprezzo, 1954) (anotace)
Horalka, 1957 (La ciociara, 1957) (anotace)
Pozornost, 1968 (L´Attenzione, 1965)
Věci jsou věci (Una cosa e una cosa, 1967)
Ráj (Il paradiso, 1970)
Já a on, 1992 (Io e lui, 1971)
(Un’altra vita, 1973)
Vnitřní život (La vita interiore, 1978)
(Storie della preistoria, 1982)
Přežít vlastní smrt 1934, 1999 (1934, 1982)
Zklamané naděje
(La tempesta, 1984)
Voyeur aneb Muž, který se dívá, 1994 (L´uomo che guarda, 1986)
Cesta do Říma, 1993 (Il viaggio a Roma, 1988)
Leopardí žena (La donna leopardo, 1991)
(I due amici, 2007)

Sbírky, povídky a novely

(Cortigiana stanca, 1927)
(Delitto al circolo del tennis, 1928)
(Il ladro curioso, 1929)
(Apparizione, 1929)
Epidemie (L’epidemia, 1935)
(La bella vita, 1935)
(L’imbroglio, 1937)
(I sogni del pigro, 1940)
(Cosma e i briganti, 1940)
Nešťastná milenka (L’amante infelice, 1943)
(La cetonia, 1944)
(Due cortigiane e Serata di Don Giovanni, 1945)
Neposlušnost (La Disubbidienza, 1948)
(I racconti, 1952)
Římské povídky (Racconti romani, 1954-1959) (2 svazky)
Nové římské povídky / Světla Říma, 1963 (Nuovi racconti romani, 1959)
Automat (L’automa, 1962)
(Il mondo e quello che e, 1966)
Třídilné zrcadlo, 1967 (1963)
Nešťastný milenec, 1973
(La cosa e altri racconti, 1983)
Konec jedné známosti, 1988
(Il vassoio davanti alla porta, 1989)
(La villa del venerdi e altri racconti, 1990)
Poviedky spod pra(c)hu, 2003 (Romildo / Romildo ovvero racconti inediti, perduti e d´autobiografia, 1993)

Dramata

Beatrice Centi (Beatrice Cenci, 1958)
Život je hra (La vita e gioco, 1969)
(Il dio Kurt, 1968)
(L’angelo dell’informazione e altri testi teatrali, 1986)

Publicistika a cestopisy

(La speranza, ossia Cristianesimo e Comunismo, 1944)
(Un mese in URSS, 1958)
Představa o Indii / Představa Indie (Un’idea dell’India, 1962)
Člověk jako cíl (L’uomo come fine, 1964)
Kulturní revoluce v Číně (La rivoluzione culturale in Cina, 1967)
(A quale tribu appartieni?, 1972)
(Al cinema, 1975)
(Un miliardo di anni fa…, 1979)
(Impegno controvoglia, 1980)
(Lettere dal Sahara, 1981)
(L’inverno nucleare, 1986)
Africké procházky (Passeggiate africane, 1987)
(Diario europeo, 1993)
(Viaggi. Articoli 1930-1990, 1994)

Citáty

Láska ženám oči otevírá a mužům je zavírá.

Štěstí je tím větší, čím méně si je člověk uvědomuje.

Hlouposti mohou být půvabné, hloupost nikdy.

Kdo počítá s lidskou ješitností, ten se nikdy nezklame.

xZvrhlost je možná nebezpečná, ale nevinnost nikdy.

V pekle druhých vidíme ráj.

Život bez velkoleposti je jako vůně.

Zločin je o hodně snesitelnější ve stavu zoufalství a hrůzy, než v němém klidu každodenního života.

Milenec má jediný cíl – milovat a být milovaný, a jestliže miluje a je milovaný, touží jedině po tom, aby to trvalo věčně.

Zdála se mi tak žádoucí, dokud jsem ji podezíral, že mě klame.

Když se muž pořeže při holení, takřka vždy použije mateřštinu.

Diktatura je státní forma, kde se všichni bojí jednoho a jeden všech.

Zoufalství je špatný spojenec a přivede vás dál, než tušíte.

Vtip je zbraň bezbranných.
Alberto Moravia

e-knihy

29. 4. 2023

Alberto Moravia

Životopis