4
Po páteční noci se Sára cítila jako přejetá parním válcem. Ozval se jeden z dědiců, ale od ostatních zatím neobdržela žádné zprávy. Schůzku s realitní agentkou měla naplánovanou na pondělí. Byla na dům opravdu zvědavá. Roky pro ni býval hádankou. Nikdy ostatní podlaží ani koutkem oka nezahlédla, a tak se už nemohla dočkat.
Babička ji včera vybídla, aby si na Díkůvzdání přivedla, koho bude chtít. Vždycky ochotně přijala vnuččiny přátele. Nezmínila se konkrétně o Philovi, ale Sára dobře věděla, že i na něj se pozvání vztahuje. Na rozdíl od Audrey babička nikdy nekritizovala ani se nepříjemně nevyptávala. Panoval mezi nimi vřelý vztah. Mimi byla neuvěřitelně hodná a Sára neznala nikoho, kdo by ji neměl rád, muži, ženy i děti. Člověk jen těžko uvěřil tomu, že taková jemná lidská bytost zplodila tak neomalené dítě, jako byla Audrey. Jenže její život se nevyvíjel tak snadno jako matčin a za omyly, kterých se dopustila, musela zaplatit. Mimino dlouhé šťastné manželství mělo hladší průběh a muž, za něhož se provdala a žila s ním víc než padesát let, byl přímo klenot. Na rozdíl od Sářina otce, ze kterého se vyklubal pěkný mizera. Od té doby se Audrey změnila na protivnou, kritickou a podezřívavou ženskou. Sáře to vadilo, ale nekladla vše za vinu jen matce. Svůj podíl nesl otec, jeho pití a neschopnost být jim oporou.
Když se Sára v pátek večer dostala domů, byla naprosto vyčerpaná a citově vyprahlá. Pohled na Stanleyho popel mizící v hrobce ji hluboce zasáhl. Prožil dlouhý, ale v mnoha směrech nenaplněný život. Zanechal velký majetek, ale nic víc. A Sára pořád myslela na jeho varování, že vede stejný život jako on. Najednou si mnohem naléhavěji než dřív uvědomovala, že práce není všechno. Jeho slova padla na úrodnou půdu. Jinak teď pohlížela i na Philovu neochotu věnovat jí večer v pracovním týdnu. Nechtěla se smířit s jeho výmluvami. To, že ji odmítl utěšit večer, kdy zemřel Stanley, v ní zanechalo hořkou vzpomínku. Nikdy sice neplánovali, že se vezmou, ale čtyři společné roky by měly mít nějakou váhu. Když už nic jiného, čekala by, že ji podrží v těžkých chvílích. A to Phil vytrvale odmítal. O co tedy v jejich vztahu vlastně šlo? Jen o sex? Sára chtěla víc.
Phil se u ní obvykle podle tiché dohody objevil každý pátek kolem osmé, když skončil v posilovně. Někdy přišel až v devět. Trval na tom, že potřebuje cvičit alespoň dvě hodiny, někdy i tři, aby se zbavil stresu po náročné každodenní práci. Taky si tím udržoval skvělou postavu, čehož si byl dobře vědom a ani Sáře to neušlo. Občas ji zlobilo, že je v lepší kondici než ona. Sedávala dvanáct hodin denně u stolu a cvičila jen o víkendu. Vypadala báječně, ale ne tak jako on. Nedělala si s tím starosti, stejně neměla čas. Phil si pro sebe čas udělal každý den. Vždycky jí to vadilo, i když se snažila být velkomyslná. Nikdy u něj nestála na prvním místě, a přitom by si to přála. Předpokládala, že časem pro něj bude důležitější, avšak poslední dobou se veškeré naděje rozplynuly. Nic se nezměnilo. Phil úzkostlivě dbal na dodržování současného stavu. Jako kdyby zamrzli někde v čase a prostoru. Sára si nebyla jistá proč, ale po Stanleyho smrti si začala víc uvědomovat, že tohle jí nestačí. Nepotřebuje přímo manželství, ale laskavost, citovou podporu a lásku.
Zároveň však věděla, že pokud chce ve vztahu s Philem pokračovat, bude muset dodržovat zásady, na nichž se na začátku dohodli. On nemínil ustoupit. A rozchod Sáru děsil. Už o něm uvažovala, jenže se bála zůstat sama jako matka. Raději být s Philem než skončit ve čtenářských klubech či u bridže. Za uplynulé čtyři roky nepotkala muže, který by ji tolik přitahoval. Jenže vztah s Philem se zvrhl ve fyzickou záležitost na dva dny v týdnu ze zvyku a nehrálo v něm žádnou roli srdce.
Phil se ukázal dřív než jindy. Otevřel si klíči, které mu svěřila, vstoupil a rozvalil se na pohovku. Popadl ovladač a pustil televizi. Tak ho našla Sára, když vyšla ze sprchy. Phil se ohlédl, pak zase položil hlavu na opěradlo pohovky a hlasitě zastén…
