Život je jinde (Milan Kundera)

13.

Za okny této chvíle, kdesi daleko o tři roky zpátky, smrt už nedočkavě přešlapuje v příběhu, který jsme opustili; její kostnatá postava již vstoupila na osvětlenou scénu a vrhá svůj stín tak daleko, že i do garsoniéry, kde stojí proti sobě dívka a čtyřicátník, dopadá soumrak.

Drží ji něžně kolem těla a ona je stulena, nepohnutě a stejně, v jeho náručí.

Co znamená to stulení?

Znamená to, že se mu oddává; položila se mu do rukou a chce tak zůstat.

Ale toto oddání není otevření! Položila se mu do rukou zavřená a uzamčená; ramena sevřená k sobě skrývají její hruď a její hlava se neobrací k jeho tváři, nýbrž je sklopena na jeho prsou; dívá se do tmy jeho svetru. Položila se mu do rukou zapečetěna, aby ji skryl do svého objetí jako do kovového sejfu.