ZPRÁVA O BARNHOUSOVĚ EFEKTU
Dovolte, abych hned v úvodu řekl, že o tom, kde se profesor Barnhouse skrývá, nevím víc než kdokoli jiný. Až na jeden krátký, záhadný vzkaz, zanechaný v mé poštovní schránce na Štědrý den, nedal o sobě od svého zmizení před rokem a půl vědět.
A co víc, čtenáři tohoto článku budou nespokojeni, jestliže očekávají, že se dozví, jak sami mohou takzvaný "Barnhousův efekt" vyvolat. Kdybych byl schopen a ochoten prozradit tohle tajemství, nepochybně bych byl něčím důležitějším než jen asistentem psychologie.
Byl jsem vyzván, abych napsal tuto zprávu, protože jsem pod profesorovým vedením prováděl výzkum a protože jsem byl první, kdo se o jeho úžasném objevu dověděl. Avšak co jsem byl jeho studentem, nikdy se mi s tím, jak mohou být duševní síly uvolňovány a směrovány, nesvěřil. Tuto informaci nebyl ochotný poskytnout nikomu.
Chtěl bych zdůraznit, že termín "Barnhousův efekt" je výtvor bulvárního tisku a profesorem Barnhousem nebyl nikdy použit. Jméno které pro tento úkaz vybral on, je "dynamopsychizmus", či síla mysli.
Nevěřím, že by se ještě našel civilizovaný člověk, kterého by bylo třeba přesvěčovat, že taková síla existuje, stačí se podívat na její okázalé destruktivní projevy v každém hlavním městě. Myslím, že lidstvo mělo vždycky jakés takés tušení, že tento druh síly existuje. Je všeobecně známo, že někteří lidé mají s neživými předměty, jako jsou například kostky, větší štěstí než druzí. To, co profesor Barnhouse udělal, bylo, že ukázal, že takováto "štěstěna" je měřitelná síla, která v jeho případě dokáže být obrovská.
Podle mých výpočtů byl profesor v době, kdy se začal skrývat, asi pětapadesátkrát výkonnější než atomová bomba typu, který byl svržen na Nagasaki. Neblufoval, když vpředvečer "Operace Myšlenka." řekl generálovi Honu Barkerovi: Jak tu tak sedím u jídelního stolu, jsem si naprosto jistý, že dokážu rozválcovat celý svět - Joe Louisem počínaje a Velkou čínskou zdí konče."
Existuje pochopitelná tendence dívat se na profesora Barnhouse jako na nadpřirozené zjevení. První Barnhousova církev v Los Angeles má kongregaci jdoucí do tisíců. Přitom profesor nepřipomíná boha ani vizáží ani intelektem. Tento muž, který odzbrojuje svět, je svobodný, nevelkého vzrůstu - menší než průměrný Američan, podsaditý a má odpor ke cvičení. Jeho IQ je 143, což je dobré, nikoli však vzbuzující senzaci. Je zcela smrtelný, zanedlouho oslaví čtyřicáté narozeniny. Zdraví mu slouží. Jestliže je teď sám, odloučenost ho nijak zvlášť netrápí. Byl tichý a plachý, když jsem ho poznal, a zdálo se, že více společnosti nachází v knihách a hudbě než mezi svými spolupracovníky na fakultě.
Ani on ani jeho síly nepřekračují hranice přírody. Jeho dynamopsychické záření podléhá mnoha známým fyzikálním zákonům které se uplatňují na poli rozhlasu. Sotva by se našel někdo, kdo by na svém domácím přijímači nezaslechl prskání "Barnhousovy statické elektřiny." Záření je ovlivňováno slunečními skvrnami a změnami v ionosféře.
Nicméně, od běžných rozhlasových vln se liší v několika důležitých směrech. Jeho celkovou energii lze soustředit do jediného bodu, který si profesor zvolí a tato energie se vzdáleností neklesá. Jako zbraň má dynamopsychizmus obrovskou výhodu před bakteriologickými a atomovými bombami - umožňuje profesorovi vyčlenit v rámci procesu zachovávání mezinárodní rovnováhy kritické jedince a objekty, namísto vyvražďování celých populací. Navíc jeho použití nic nestojí.
Jak generál Honus Barker sdělil Komisi pro vojenské záležitosti: "Dokud někdo Barnhouse nenajde, neexistuje obrana proti Barnhousovu efektu." Snahy rušit či blokovat záření selhaly. Premiér Slezák si tak mohl ušetřit astronomické výdaje za svůj "protibarnhousův" kryt. Navzdory dvanáct stop silné vrstvě olova byl premiér uvnitř už dvakrát uzemněn.
Hovoří se o testování populace ve snaze najít jedince dynamopsychicky stejně schopné, jako je profesor. Minulý měsíc žádal senátor Warren Faust pro tento účel prostředky vášnivým prohlášením: "Ten,…