Celá e-kniha Tragédie o třech dějstvích ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
7. kapitola
Válečný plán
Sir Charles a pan Satterthwaite se vrátili do Londýna příští večer.
Rozhovor s plukovníkem Johnsonem bylo třeba vést velmi taktně. Vrchní inspektor Crossfield nebyl příliš potěšen, že „civilní pánové“ našli, co jemu a jeho lidem ušlo. Snažil se zachránit si reputaci.
„To se vám opravdu povedlo, pane. Musím přiznat, že mě nikdy nenapadlo podívat se pod plynové topení. Vlastně mi nejde na rozum, co vás k tomu přimělo.“
Sir Charles a pan Satterthwaite se nepustili do podrobného vysvětlování, jak úvahou o inkoustové skvrně došli k tomu, že objevili papíry.
„Jen jsme tak slídili a čmuchali,“ vyjádřil to sir Charles.
„Nicméně jste se tam podívali a měli jste pravdu,“ pokračoval vrchní inspektor. „Ne že by mě moc překvapilo, co jste našli. Dá rozum, že Ellis, jestli nebyl vrahem, musel mít nějaký důvod, aby zmizel, a pořád mi něco říkalo, že vyděračství by mohlo být v jeho stylu.“
Jejich objev měl za následek jednu věc. Plukovník Johnson se hodlal spojit s loomouthskou policií. Smrt Stephena Babbingtona by se rozhodně měla znovu přešetřit.
„A jestli se zjistí, že zemřel na otravu nikotinem, i Crossfield uzná, že obě smrti spolu souvisí,“ řekl sir Charles, když ujížděli k Londýnu.
Byl dosud trochu mrzutý, že musel svůj nález předat policii.
Pan Satterthwaite ho utěšil poukázáním na to, že informace nemá být zveřejněna, ani předána tisku.
„Osoba, která je vinna, nebude mít obavy. V pátrání po Ellisovi se bude pokračovat dál.“
Sir Charles připustil, že je to pravda.
Když přijížděli k Londýnu, vyložil panu Satterthwaitovi, že se hodlá spojit s Egg Lytton Goreovou. Dopis mu napsala z Belgrave Square. Doufal, že tam ještě bude.
Pan Satterthwaite schválil tento záměr se vší vážností. Sám si přál Egg znovu vidět. Dohodli se, že jí sir Charles zavolá, jakmile přijedou do Londýna.
Ukázalo se, že Egg je dosud ve městě. Bydlely s matkou u příbuzných a neměly se vrátit domů dřív než za týden. Dívka se dala snadno přemluvit, aby si vyšla s oběma muži na večeři.
„Sem asi dost dobře přijít nemůže,“ řekl sir Charles, rozhlížeje se po svém přepychovém bytě. „Její matce by se to nelíbilo, co? Samozřejmě mohli bychom taky pozvat slečnu Milrayovou – ale radši bych to nedělal. Abych řekl pravdu, slečna Milrayová mi trochu brání v rozletu. Je tak výkonná, že z ní mám pocit méněcennosti.“
Pan Satterthwaite nabídl svůj dům. Nakonec se dohodli, že se bude večeřet u Berkeleyho. Pokud by pak Egg chtěla, můžou se přesunout jinam.
Pan Satterthwaite si ihned povšiml, že dívka vypadá pohublejší. Oči se zdály větší a horečnější, brada ostřejší. Byla bledá a pod očima měla kruhy. Ale půvabná byla stejně jako jindy a její dětská dychtivost zůstala stejné silná.
Řekla siru Charlesovi: „Věděla jsem, že přijedete...“ Z jejího tónu znělo: „Teď když jste přijel, všechno bude v pořádku...“
Pan Satterthwaite si pomyslel: „Ale nebyla si jistá, že přijede – nebyla si vůbec jistá. Bylo to napjaté úzkostlivé čekání. Hodně se trápila.“ A dál uvažoval: „Uvědomuje si to ten člověk? Herci jsou obvykle dost ješitní... Neví, že děvče je do něj zamilované až po uši?“
Je to zvláštní situace, myslel si. Že sir Charles je do dívky strašně zamilovaný, o tom neměl žádnou pochybnost. Ona byla do něj zamilovaná stejně. A spojovací článek mezi nimi – jehož se oba zuřivě drželi – byl zločin – dvojnásobný odporný zločin.
Při večeři se toho moc neřeklo. Sir Charles vyprávěl o svých zážitcích v cizině. Egg mluvila o Loomouthu. Pan Satterthwaite jim nějakou otázkou pomohl, kdykoli se zdálo, že konverzace ochabuje. Po večeři šli k panu Satterthwaitovi.
Pan Satterthwaite měl dům na nábřeží v Chelsea. Byl to velký dům se spoustou uměleckých děl. Obrazy, sochy, čínský porcelán, prehistorické hrnčířské výrobky, předměty ze slonoviny, miniatury a hodně stylového chippendaleského a hepplewhiteského nábytku. Vládla tu atmosféra harmonie a vybraného vkusu.
Egg Lytton Goreová nic neviděla, ničeho si nevšimla. Odhodila večerní plášť na židli a řekla:
…
