Bjørnstjerne Bjørnson

Norský básník, dramatik a prozaik, jehož tvorba měla zásadní vliv na severskou literaturu.

Bjørnstjerne Bjørnson se narodil roku 1832 v norském Kvikne a vyrůstal v prostředí venkovského života, který později ovlivnil jeho literární tvorbu. Studoval v Christianii (dnešní Oslo) a brzy se prosadil jako spisovatel. Jeho dílo bylo inspirováno norskou historií, folklórem a otázkami sociální spravedlnosti. Byl aktivním politickým komentátorem a zastáncem norské nezávislosti, což se odráželo i v jeho literární práci. Bjornson se podílel na modernizaci norského jazyka a patřil mezi vůdčí osobnosti severského kulturního života.

Mezi jeho Bjørnsonova nejvýznamnější díla patří historické romány „Synnove Solbakken“ a „Arne“, které se zabývají norskou venkovskou společností a jejími hodnotami. Bjornson se také věnoval dramatu, přičemž jeho hra „En Fallit“ patří k vrcholům skandinávského realismu. Kromě beletrie psal také politické a filozofické eseje. Jeho přínos norské literatuře byl natolik významný, že získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1903.

• Synnøve ze Slunečného návrší, 1920 (Synnøve Solbakken, 1857)
• (Mellem Slagene, 1857)
• (Halte-Hulda, 1858)
• Arne, básne a polemiky 2007 (Arne, 1859)
• Veselý hoch, 1910 / Veselý hoch a jiné povídky, 1957 / Smíšek, 1921 (En glad Gut, 1860)
• Král Sverre (Kong Sverre, 1861)
• (Sigurd Slembe, 1862)
• Marie Stuartovna Skotská (Maria Stuart‘ i Skotland, 1864)
• Novomanželé, 1874 (De Nygifte, 1865)
• Rybářské děvče, 1907 / Rybárča, 1967 (Fiskerjenten, 1868)
• Ano, milujeme tuto zemi, 1870
• (Arnljot Gelline, 1870)
• (Sigurd Jorsalfar, 1872)
• (Brudeslåtten, 1872)
• Selské povídky, 1953 (Samlede digter, 1873)
• Selské novely, 1972 (Samlede verker, 1873)
• Bankrot, 1877 / Úpadek, 1897 (En fallit, 1875)
• Redaktor (Redaktören, 1875)
• (Kaptejn Mansana, 1875)
• Král (Kongen, 1877)
• Magnhild / Rybářské děvče Magnhild, 1930 (Magnhild, 1877)
• Setník Masana, 1908 (Kaptejn Mansana, 1879)
• Leonarda, 1879
• Nový systém, 1890 (Det ny system, 1879)
• (Digte og Sange, 1880)
• Prach, 1896 (Støv, 1882)
• Jednoženství a mnohoženství, 1897 (1883)
• Rukavička, 1922 (En hanske, 1883)
• Nad sílu (Über die Kraft, 1883)
• Nad naši sílu I., 1900 (Over ævne, første stykke I, 1883)
• Nad naši sílu II., 1904 (Over ævne, første stykke II, 1895)
• Vlajky nad městem a přístavem, 1909 / Dědictví Kurtův, 1893 (Det flager i byen og på havnen, 1884)
• Zeměpis a láska, 1885
• Na božích cestách, 1939 (På guds veje, 1889)
• (Fred, 1891)
• Paul Lange a Tore Parsbergová (Paul Lange og Torra Parsberg, 1898)
• Laboremus, 1913 (Laboremus, 1901)
• Na Storhovu, 1902
• (Daglannet, 1904)
• Mary, 1926 (Mary, 1906)
• Když réva znovu kvete, 1910 (Når den ny vin blomstrer, 1909)
• (Norges Vel, cantata, 1909)
• Absolonovy vlasy, 1898
• Železnice a hřbitov, 1907
• Povídky I., 1927 (1907)
• Povídky II., (1909)
• Povídky III., (1912)
• Česť a chvála večnej jari života: Články a prejavy o európskej politike 1880-1910, 1998
• Bjørnstjerne Bjørnson o mieri a malých národoch, 2018

Humor je nejvznesenější formou lidských citů.

Co nepřijde v pravý čas, nepřijde nikdy.

Jaro je krásné pro toho, kdo zažil dlouhou zimu.

Dobré činy spasí svět.

Na cestě k tvému příteli nesmí růst tráva.

Zuřivost je zbabělost.

Bjørnstjerne Bjørnson