Lidská komedie (William Saroyan)

Kniha Lidská komedie se odehrává v Ithace, v Kalifornii. Ithaka je velmi poklidné městečko, kterého se ale přesto dotýká válka.
Je to taková hodně laskavá a jemná kniha – nikdo není nikým odsuzován, ať už udělá cokoliv – všechny postavy jednají hodně lidsky. Ukazuje vlastně příběh chlapce, který se stává mužem. ve světě který dokonce i uprostřed války se zdá hezčí a bezpečnější než ten náš.
Hlavními postavami jsou Homér Macauley a jeho rodina. Homér má tři sourozence: nejstaršího bratra Marka, který je ale na vojně, sestru Bess a bratříčka Odyssea.
Odysseus je čtyřletý chlapeček, působí dojmem že má rád všechny lidi a všichni mají rádi jeho. Vůbec celá Macaulayovic rodina je velice hodná a laskavá. Otce už nemají, ale jejich matka je úžasná, hodná, chápe své děti a mají k sobě velmi blízký vztah.
Homér Macauley je čtrnáctiletý chlapec. Pochází ze sice skvělé, ale chudé rodiny, proto přijímá místo poslíčka, aby pomohl rodinu uživit. Jeho zaměstnavatel pan Spangler, je jeden z “nejlidštějších lidí” v knize. O Homéra se stará, zajímá a snaží se mu pomoct – stejně jako všem ostatním. Mimo něj u telegrafní společnosti pracuje ještě starý pan Grogan, vysloužilý telegrafista se slabým srdcem, který se rád napije a který si Homéra také velmi oblíbí.
Homér přes den studuje a večer chodí do práce – při doručování telegramů se ale poprvé setkává tváří v tvář se štěstím, ale hlavně se smrtí a tím i s lidskými emocemi.
Nejstarší bratr Marek se na frontě spřátelí s Tobbeym Georgem, sirotkem, se kterým naváže velmi blízký vztah. Vypráví mu o Ithace a o hodných lidech kteří tam žijí a Tobbey získává pocit, jako by Ithaka byla i jeho městem a Macaulayovi jeho rodinou, kterou nikdy neměl. Marek Tobbeymu slibuje, že do Ithaky pojedou spolu a že u nich bude bydlet.
Celá rodina doufá, že se Marek vrátí, ale Marek na vojně padne – ale do domova, který nikdy neměl přijíždí Tobbey, ve kterém se rodině “část” jejich Marka vrací.

Lidská komedie je spíše pocitová než dějová kniha; je vlídná a bohatě autobiografická. Je tu spousta lidskosti a hlavní hrdinové jednají tak nevšedně a neočekáváně, že to připadá trochu zveličené – to je možná důvod proč se kniha jmenuje Lidská komedie.

— 1 —

Ukázky z knihy:

„Už kolik let mě chtěli dát do výslužby,“ křičel. „Chtějí sem dát stroje!“ (…) „Nevěděl bych, co si mám počít sám se sebou, kdybych neměl tohle zaměstnání. Myslím, že bych do týdne umřel. Pracoval jsem celý život a nemám v úmyslu teď přestat.“

— 2 —

„Kde je Marek?“
Paní Macauleyová se na chlapce podívala.
„Musíš se snažit porozumět,“ začala, pak se zarazila.
Ulysses se snažil porozumět, ale nevěděl, čemu vlastně má rozumět.
„Porozumět čemu?“ řekl.
„Marek,“ řekla paní Macauleyová, „odjel z Ithaky.“
„Proč?“ řekl Ulysses.
„Marek je na vojně,“ řekla paní Macauleyová.
„Kdy se vrátí domů?“ řekl hošík.
„Až bude po válce,“ řekla paní Macauleyová.
„Zítra?“
„Ne, zítra ne.“
„Kdy?“
„To nevíme. Čekáme.“
„Kde je tedy tatínek?“ řekl Ulysses. „Když budeme čekat, vrátí se taky domů jako Marek?“
„Ne,“ řekla paní Macauleyová, „tak jako Marek ne. Nepůjde dole po ulici, nevyjde po schodech, nepřejde pavlač a nepřijde sem dovnitř, jak chodíval.“
I tohle bylo pro chlapce příliš mnoho, a poněvadž znal jediné slovo, jež mu dávalo naději v cosi podobného pravdě a útěše, vyslovil je:
„Proč?“

— 3 —

„Řeknu ti něco,“ pravil starý telegrafista, „co tě možná uvede do rozpaků. A nemohl bych ti to říct, kdybych nebyl opilý. Řeknu ti tohle – buď vděčen za sebe samého. Ano, za sebe samého. Buď vděčen. Chápej, že to, co člověk je, je něco, zač může být vděčen a zač by měl být vděčen, protože, je-li dobrý, jeho dobrota není jen jeho, je taky moje a ostatních lidí. Je jenom jeho, aby ji chránil a šířil pro mne a pro každého druhého na světě. Co máš je dobré, buď za to tedy vděčen. Uvítá to každý, s nímž se dnes nebo zítra setkáš. Poznají tě v tu minitu, kdy tě spatří.“

— 4 —