30
Čestným způsobem
Než se Ryan na svém kavalci v důstojnické místnosti probudil, byli z nejhoršího venku. Kutru se dařilo plout stálou rychlostí deseti uzlů na východ, a protože bouře postupovala rychlostí patnácti uzlů na severozápad, byli za šest hodin na mírnějším moři. Kurs byl nastaven na severovýchod a Panache zvýšila trvalou rychlost na nejvýhodnějších asi dvacet uzlů.
Vojáci byli ubytováni s posádkou povolanců, kteří s nimi jednali jako s královskou návštěvou. Jakýmsi zázrakem bylo „objeveno“ pár lahví s tvrdým alkoholem - pravděpodobně z kajut náčelníků, ale nikdo se neopovážil zeptat se - a rychle vyprázdněno. Jejich uniformy vyhodili a ze zásob na lodi jim vydali nové oblečení. Mrtvé uložili do lednice; všichni chápali, že to je jediné, co se dá dělat. Bylo jich pět, dva z nich, včetně Zimmera, zemřeli během záchranné akce. Osm bylo raněno, jeden z nich vážně, ale dva zdravotníci pozemní armády spolu se zdravotníkem kutru jeho stav stabilizovali. Během své krátké plavby vojáci hlavně spali a jedli a zase spali.
Cortez, který byl zraněn na paži, byl v kobce. Měl ho na starosti Murray. Když se Ryan vzbudil, šli oba dolů s televizní kamerou, upevněnou na stativu, a úředník FBI začal klást otázky. Brzy se ukázalo, že Cortez neměl s vraždou Emila Jacobse nic společného, což bylo pro Murraye stejně překvapivé, jako to bylo celkem prokazatelné při bližším zkoumání informací. Byla to komplikace, se kterou žádný z obou vlastně nepočítal, ale komplikace, jež jim může být ku prospěchu, říkal si Ryan. Byl to on, kdo se začal vyptávat na Cortezovy zkušenosti s DGI. Cortez po celou dobu spolupracoval. Zradil jedny, a zradit i další bylo už snadné, zvláště když mu Jack slíbil, že nebude stíhán, když bude nápomocen při vyšetřování. Byl to slib, který bude do písmene splněn.
Cutter zůstal v Panamě ještě jeden den. Pátrací a záchrannou akci při hledání spadlého vrtulníku zpomalovalo špatné počasí a nijak zvlášť ho nepřekvapilo, že se nic nenašlo. Bouře stále postupovala dál na severozápad a vyčerpala se na poloostrově Yucatan, kde skončila jako řada místních vichřic, jež o několik dnů později způsobily půl tuctu tornád v Texasu. Cutter se tak dlouho nezdržel. Jakmile to počasí dovolilo, letěl přímo zpátky do D.C., jen několik hodin poté, co se kapitánka Montaigneová vrátila na leteckou základnu v Eglinu. Její posádka přísahala mlčenlivost; jejich velitelka měla veškeré důvody se jí domáhat.
Panache dorazila na námořní základnu Guantánamo šestatřicet hodin poté, co vzala vrtulník na palubu. Kapitán Wegener rádiem požádal o povolení; prohlašoval, že má poruchu strojů a že se chce dostat z cesty uragánu Adele. Několik mil od základny plukovník Johns nastartoval vrtulník a letěl s ním na základnu, kde vrtulník hned zajel do hangáru. Kutr přistál o hodinu později, mírně poškozen bouří; část poškození byla docela opravdová.
Clark s Larsonem přišli na loď, když už byla v přístavišti. Jejich letoun byl také ukryt. Ryan a Murray se k nim připojili, a na palubu kutru si přišlo družstvo příslušníků námořní pěchoty pro Felixe Corteze. Následovalo několik telefonátů a pak byl čas rozhodnout, co se bude dělat. Řešení nebyla snadná, nic, co by bylo zcela podle zákona. Vojáky ošetřili v nemocnici na základně a příští den je letadlem dopravili do Fort MacDill na Floridě. Tentýž den se Clark s Larsonem vrátili letadlem do Washingtonu; palivo doplnili na Bahamách. Ve Washingtonu bylo letadlo vráceno malé korporaci, jež patřila CIA. Larson šel na dovolenou a rozvažoval, jestli se má se svou dívkou skutečně oženit a založit rodinu. Jednou věcí si byl jist - z CIA odejde.
Jak se dalo předpovídat, jedna z věcí, jež se staly, byla nečekaná a navždy zůstane pro všechny, kromě jednoho, tajemstvím.
Admirál Cutter se vrátil dva dny předtím, a vrátil se ke své obvyklé každodenní práci. Prezident byl pryč na nějakém politickém turné; snažil se upevnit si pozici ve výzkumu veřejného mínění, ještě než za dva týdny začne sjezd. To ulevi…
