Kapitola druhá
Stál jsem tam vedle poničeného Vzoru. Hleděl jsem na obrázek muže, který mohl, nebo také nemusel být Randomův syn. Na obrázek muže, který mohl, nebo také nemusel zemřít ranou nožem, která přišla z místa uvnitř Vzoru. V myšlenkách jsem udělal obrovský skok do minulosti, abych se pokusil získat bezprostřední odpověď na otázky vyplývající z událostí, které mě přivedly na místo tohoto podivuhodného zjevení. V poslední době jsem se dozvěděl tolik nového, že se zdálo, jako by události několika let vytvářely úplně jiný příběh, než jak se jevil v době, kdy jsem jej prožíval. Nyní mi tato nová možnost a množství nových poznatků umožnily opět změnit úhel pohledu.
Když jsem se před lety probudil v Greenwoodu, nemohl jsem si vzpomenout ani na svoje jméno. Na této soukromé klinice v severní části státu New York jsem strávil po nehodě dva naprosto „slepé“ týdny. Teprve nedávno jsem se dověděl, že nehodu záměrně naplánoval můj bratr Bleys hned po mém útěku z Porter sanatoria v Albany. Tuto informaci jsem získal od svého bratra Branda, který mě dostal do Porteru ve snaze předstírat mou nervovou poruchu. V Porteru jsem byl podroben elektrošokové terapii. Jejím výsledkem byl problematický, ale předpokládaný částečný návrat paměti. To zřejmě vyděsilo Bleyse do té míry, že usiloval o můj život a při mém útěku mi v zatáčce nad jezerem prostřelil dvě pneumatiky. Nepochybně by to skončilo mou smrtí, kdyby Brand nestál Bleysovi za zády a nejistil mě. Řekl, že dal zprávu policii, odtáhl mě od jezera a zajistil první pomoc do té doby, dokud nedorazila záchranka. Krátce nato byl Brand dopaden svými bývalými partnery – Bleysem a naší sestrou Fionou, kteří ho uvěznili ve střežené věži na vzdáleném místě ve Stínu.
Existovaly dva tajné spolky vzájemně intrikující a usilující o trůn. Jejich přívrženci si šlapali vzájemně na paty, šli si po krku a dělali si navzájem to nejhorší, co si jenom lze představit. Náš bratr Erik, podporovaný bratry Julianem a Cainem, se připravoval převzít trůn, který byl dlouhou dobu neobsazený, protože náš otec Oberon záhadně zmizel. Tato skutečnost však byla nevysvětlitelná pouze pro Erika, Juliana a Caina. Pro druhou skupinu, sestávající z Bleyse, Fiony a dříve též Branda, to nebylo nepochopitelné, protože se o to sami postarali. Připravovali pro tento případ cestu k nástupu na trůn Bleysovi. Brand se ovšem dopustil taktické chyby ve snaze získat Caineovu pomoc v jejich hře právě v době, kdy se Caine rozhodl, že získá více, když bude podporovat Erikovu skupinu. Tak se stalo, že Brand byl pod přísným dozorem, ale neskončilo to okamžitou zradou a prozrazením totožnosti jeho partnerů. Přibližně v té době se Bleys a Fiona rozhodli, že využijí svého tajného spojenectví proti Erikovi. Brand měl námitky. Obával se vlivu těchto sil a výsledkem bylo to, že byl odmítnut Bleysem a Fionou. Hledal způsob, jímž by bylo možno zcela porušit rovnováhu sil cestováním do Stínu Země, kde mě Erik nechal před stoletími zemřít. Později však Erik zjistil, že jsem nezemřel, ale že jsem byl postižen úplnou ztrátou paměti, což se tomu téměř vyrovnalo. Vyslal sestru Floru, aby dohlížela na mé vyhnanství, a doufal, že toto vyhnanství bude mým posledním. Brand mi později vyprávěl, že mě chtěl dostat do Porteru v zoufalé snaze navrátit mi paměť, což bylo přípravou k mému návratu na Amber.
Zatímco Fiona a Bleys jednali s Brandem, Erik byl ve styku s Florou. Flora zařizovala můj převoz z kliniky, na kterou mě dopravila policie, do Greenwoodu. Podle instrukcí jsem měl být udržován stále pod narkózou. Erik zatím začal s přípravami pro svou korunovaci na Amberu. Krátce nato se zhroutila idylická existence našeho bratra Randoma v Texorami, a to poté, když mu Brand dokázal poslat vzkaz žádající osvobození odlišným způsobem, než bylo běžně v rodině zvykem – to jest prostřednictvím Trumfů.
Zatímco Random se zabýval touto záležitostí, ačkoliv nepodlehl fanatickému boji o moc, mně se podařilo dostat se z Greenwoodu, přestože jsem neměl paměť j…
