Převaha
Především chci zdůraznit, že toto prohlášení činím z vlastního svobodného rozhodnutí, ale v žádném případě se nesnažím o to, abych si získal vaše sympatie, ani neočekávám, že tak dosáhnu zmírnění rozsudku, ať už nade mnou bude vynesen jakýkoli. Při psaní mne vede snaha uvést na pravou míru některá nepravdivá tvrzení vysílaná vězeňským rozhlasem či publikovaná v novinách, které mi bylo povoleno číst. Tyto zprávy podávají zcela falešný obraz skutečných příčin naší porážky, a jako vrchní velitel ozbrojených sil našich spojených planet považuji za svou povinnost, abych nyní, v době příměří, protestoval proti tomu, že jsou uráženi a ponižováni stateční muži, kteří bojovali pod mým velením.
Stejně tak doufám, že toto prohlášení objasní důvody, které mne vedly k tomu, že jsem už dvakrát podal soudu žádost o přemístění do jiné cely, a že přispěje k jejímu kladnému vyřízení, už vzhledem k tomu, že podle mého názoru neexistuje žádný důvod k jejímu zamítnutí.
Základní příčina naší porážky je prostá: navzdory všem opačným tvrzením jí nebyl nedostatek statečnosti našich vojáků ani chyby velení Flotily. Byli jsme poraženi pouze z jediné příčiny: kvůli nižší úrovni nepřátelské techniky. Opakuji: kvůli nižší úrovni nepřátelské techniky.
Když válka vypukla, ani v nejmenším jsme nepochybovali o svém konečném vítězství. Flotila tvořená našimi a spojeneckými loďmi značně převyšovala síly, které proti nám mohl postavit nepřítel, jak počtem plavidel, tak i kvalitou výzbroje. Navíc jsme měli nad nepřítelem převahu ve všech odvětvích válečného výzkumu a vývoje. Byli jsme přesvědčeni, že si tuto převahu udržíme. A naše předpoklady se ukázaly být bohužel až příliš správné.
Na počátku střetnutí patřily mezi naše hlavní zbraně dálková samonaváděcí torpéda, řiditelné výboje a různé modifikace Klydonova paprsku. Byla jimi vyzbrojena každá loď Flotily, a ačkoli nepřítel disponoval obdobnými, jeho technika byla všeobecně méně účinná. Navíc nás podporovala mnohem výkonnější vědeckovýzkumná základna, a díky této počáteční výhodě bylo nemyslitelné, že bychom prohráli.
Boje probíhaly podle našich představ až do bitvy u Pěti sluncí. Přirozeně jsme i tentokrát vyhráli, ale protivník se ukázal silnější, než jsme se doposud domnívali. Uvědomili jsme si, že vítězství by mohlo být obtížnější a časově náročnější, než jsme si představovali. Byla proto svolána porada generálního štábu, na níž jsme měli prodiskutovat naši budoucí strategii.
Poprvé se naší válečné porady zúčastnil i profesor generál Norden, nový náčelník Výzkumného centra ozbrojených sil, kterého právě jmenovali do funkce po smrti našeho největšího vědce Malvara. Právě Malvarova vůdčí role více než jakýkoli jiný faktor přispěla k tomu, že naše zbraně byly tak účinné a silné. Malvarova ztráta nám zasadila krutou ránu, ale nikdo nepochyboval o kvalitách jeho nástupce - ačkoli mnozí z nás namítali, zda je moudré jmenovat na takové místo teoretika, vědce ze základního výzkumu. Ale podlehli jsme většině.
Velice dobře si vybavuji dojem, který na nás na oné poradě Norden udělal. Vojenští poradci byli celí ustaraní a jako obvykle se obrátili o pomoc k vědcům. Dokážeme zdokonalit už existující zbraně, vyptávali se, aby naše současná převaha s časem stále narůstala?
Nordenova odpověď všechny zaskočila. Malvarovi totiž takové otázky kladli často - a on pokaždé udělal, co se po něm chtělo.
„Upřímně řečeno, pánové,“ odvětil Norden, „já o tom pochybuju. Naše současné zbraně prakticky dosahují vrcholu svých možností. Nechci kritizovat svého předchůdce nebo skvělou práci, kterou odváděli naši výzkumní pracovníci po celých několik generací, ale uvědomujete si, že ve výzbroji nedošlo k zásadnějším změnám už déle než celé jedno století? Je to bohužel výsledek naší lásky k tradici a naší konzervativnosti. Výzkum se příliš dlouho věnoval zdokonalování starých zbraní namísto toho, aby vyvíjel nové. Naštěstí pro nás se naši protivníci nechovali o nic moudřeji: nemůžeme však předpokládat, že tomu tak bud…
