9. KAPITOLA
Na druhý den, v úterý v poledne, s námi v kanceláři seděli tři muži, ale nebyli to přátelé zesnulého Richarda Valdona. Do křesla z červené kůže usedl Saul Panzer. Ve dvou žlutých klubovkách proti Wolfovu stolu seděli: Fred Durkin, plešatý hromotluk, pět stop a deset palců, 190 liber, a Orrie Cather, přesně šest stop, 180 liber, od hlavy k patě velmi pěkně konstruovaný. Všichni ode mě dostali kartičky o rozměrech třikrát pět palců, na něž jsem sepsal na stroji všechny informace od naší klientky. A každý z nich měl v peněžence několik použitých deseti – a dvacetidolarových bankovek, které jsem vybral ze sejfu.
Wolfe upíral oči na Freda a Orrieho, jako vždycky, když instruoval celé trio najednou. Věděl, že Saul vždycky všechno pochopí. „Neměly by nastat žádné obtíže či komplikace,“ vykládal. „Je to docela jednoduché. Počátkem tohoto nebo možná koncem loňského roku jistá žena porodila dítě. Chci, abyste ji našli. Vaším nynějším úkolem bude ovšem prostá eliminace. U všech žen, jejichž jména jsou na těchto kartách, musíte získat pouze odpověď na otázku, zda ona dotyčná mohla v uvedeném čase porodit dítě. Pokud některé jméno nebudete moci jen tak snadno eliminovat a zjistíte, že pohyby a místo pobytu té ženy v daném období bude třeba důkladněji prošetřit, nepodnikejte další kroky bez konzultace se mnou. Je to jasné?“
„Moc ne,“ ozval se Orrie. „Jak snadno znamená ‚jen tak snadno‘?“
„To vyplývá z povahy celého postupu, který navrhuji a který jsme vypracovali společně s Archiem. Přímý kontakt s danou ženou navážete, jen budete-li muset. Ve většině případů, možná ve všech, vám postačí informace získané jinde – od domácího personálu, od prodavačů a listonošů – víte, jak se to dělá. Budete vystupovat pod vlastními jmény. Provádíte vyšetřování pro společnost Dolphin, majitele a provozovatele bungalowů Dolphin v Clearwateru na Floridě. Nějaká žena tu společnost žaluje o vysoké odškodné, půl milionu dolarů, za poranění, jež utrpěla letos, v sobotu šestého ledna, při nastupování do člunu v přístavišti. Tvrdí, že nedbalostí zaměstnance společnosti se člun pohnul, a způsobil jí tak zranění. Případ má již brzy přijít před soud a společnost by potřebovala svědectví Jane Doeové (zde dosadíte některé jméno z vašich karet). Jane Doeová měla pronajatý jeden z bungalowů společnosti od desátého prosince do desátého února. Když došlo k té nehodě, byla u přístaviště a správci bungalowů pověděla, že se ten člun vůbec nepohnul a že to nebyla člunařova chyba. Nejsem přehnaně verbalistický?“
„Ne,“ ujistil ho Fred. Bez ohledu na to, zda věděl či nevěděl, co znamená verbalistický, vše co Wolfe dělá, je podle Freda v pořádku a nemůže to tedy být přehnané, ať už v jakémkoliv směru.
„Zbytek je jasný. Na adrese, kterou obdržela společnost Dolphin, žádná Jane Doeová nebydlí a nikdy nebydlela a vy se ji snažíte vypátrat. Nemohla by to být ta Jane Doeová na vaší kartě? Nebyla náhodou mezi desátým prosincem a desátým únorem na Floridě? Ne? A kde byla?“ Wolfe třepl rukou.
„Nebudete však potřebovat žádné ověřovací postupy. Vaším úkolem je pouze eliminovat. Je to jasné?“
„Mně ne.“ Orrie přestal drápat do svého zápisníku. „Jestliže jde jen o to, zda měla dítě, proč do toho taháme Floridu a delfíny a soudní žalobu?“
Používá tohoto namyšleného tónu, protože je přesvědčen, že všichni lidé jsou si rovni, zejména pak on a Wolfe.
Wolfe pootočil hlavou. „Saule, odpovězte mu.“
Saul už měl svůj zápisník i karty v kapse. Pohlédl, na Orrieho jako na sobě rovného, což neodpovídalo skutečnosti.
„Je zjevně pravděpodobné,“ začal, „že to je nemanželské dítě a ona ho odjela porodit někam pryč. Jela tedy někam? A když ne, a jde-li o to, co nějaká žena dělala před pěti měsíci, jednu věc si určitě každý bude pamatovat – jestli porodila nebo neporodila dítě. Ta Florida je v tom, jen abys měl s čím začít.“
Od Wolfa to nebylo fér, protože Saul byl už před pěti dny seznámen s celou situací, ale šlo prostě o to, naučit Orrieho lepším způsobům a Saul samozřejmě hrál…
