451 stupňů Fahrenheita (Ray Bradbury)

Cestou zpátky na stanici nemluvili. Nikdo se na nikoho ani nepodíval. Montag seděl na předním sedadle vedle Beattyho a Blacka. Dokonce ani nevytáhli dýmky. Seděli nehnutě, jen když zahýbali za roh, vyhlédli okénkem velkého Salamandra a pak jeli tiše dál.

„Pane Ridley,“ řekl po chvíli Montag.

„Cože?“ zeptal se Beatty.

„Povídala: ,Pane Ridley.‘ Když jsme vešli dovnitř, řekla nějakou hloupost: ,Hlavu vzhůru, pane Ridley.‘ A pak ještě něco, a ještě něco, a ještě něco.“

„S pomocí Boží zapálíme téhodne v Anglii svíci, která bohdá nikdy nebude uhašena,“ řekl Beatty. Stoneman stejně jako Montag udiveně pohlédli na kapitána.

Beatty se poškrabal na bradě. „To řekl člověk, který se jmenoval Latimer, člověku, který se jmenoval Nicholas Ridley, když je zaživa upalovali pro kacířství v Oxfordu 16. října 1555.“

Montag a Stoneman zas upřeli oči na ulici ubíhající pod koly vozu.

„Jsem samý úryvek a citát,“ řekl Beatty. „Většina požárnických kapitánů je taková. Někdy překvapuju sám sebe. Pozor, Stonemane!“

Stoneman zabrzdil.

„Hrome!“ křikl Beatty. „Klidně přejedeš roh, kde máš zahnout ke strážnici.“

Kompletní kniha ke stažení (ePub, PDF, MOBI):