RALPH ORLANDO
Dříve a nyní
V časných ranních hodinách dostala Massachusettská všeobecná nemocnice zprávu z Harvardské univerzity, že tam možná přivezou k ošetření několik studentů, kteří tehdy obsadili jednu univerzitní budovu na protest proti výcviku záložních důstojníků a k jejichž zranění by mohlo dojít při násilném vyklizení budovy. To bylo v pět ráno a ačkoliv bylo údajně zraněno nějakých padesát studentů, do MVN nepřivezli ani jednoho.
V 5.45 ráno si šel lehnout poslední ze sekundářů, kteří sloužili na pohotovosti. Spal úplně oblečený, natažený na lehátku v jedné z vyšetřoven. Na dveřích pokoje byl nalepený kus papíru, kam napsal své jméno a „Vzbudit v 6.30“. Na druhé straně chodby v jiné vyšetřovně spali dva sekundáři z chirurgie; ve třetím pokoji jeden z mediků, kteří tu měli praxi.
I bez studentů z Harvardu to byla rušná noc. Krátce před půlnocí přijali na pohotovosti dva vysokoškoláky s frakturami pánve z motocyklových havárií a oba je převezli na operační sál; později přijali také jedenačtyřicetiletého muže s infarktem, osmačtyřicetiletou ženu se srdeční slabostí a šestatřicetiletého alkoholika s akutním zánětem slinivky. Starší muž s metastázovanou rakovinou a selháním ledvin zemřel ve tři ráno.
Byl tu také obvyklý počet pacientů s bolením v krku, kašlem, oděrkami, řeznými ranami, vdechnutými nebo polknutými cizími tělesy, podlitinami, otřesy mozku, vykloubenými rameny, bolestmi v uchu, bolestmi hlavy, bolestmi břicha, bolestmi v zádech, frakturami, výrony, bolestmi hrudi a dýchacími obtížemi.
V 6.30 už byli někteří mladší sekundáři a medici vzhůru, prováděli laboratorní zkoumání a kontrolovali pacienty, kteří byli přijati na pozorování do rána na lůžkové oddělení vedle pohotovosti. Na tomto oddělení byl pobyt pacientů omezen na tři dny; bylo určeno pro pacienty, kteří vyžadovali pozorování po období delší než několik hodin, například tam, kde bylo podezření na gastrointestinální krvácení anebo pro těžší otřesy mozku. Nicméně v praxi se užívalo i pro pacienty, jejichž stav byl vážný, ale v době přijetí nemohli dostat lůžko, protože nemocnice byla plná.
V sedm ráno se na lůžkovém oddělení pohotovosti prováděla chirurgická vizita. Během půl hodiny se probralo šest pacientů, ale většina času se věnovala čtyřiapadesátileté ženě s opakovaným krvácením z dvanácterníku. Byla v nemocnici už druhý den a její stav byl nyní stabilizovaný; den předtím dostala pět dávek krve. Normálně by nebyla kandidátkou operace, ale při dvou předchozích hospitalizacích se u ní projevilo totéž masivní a nečekané krvácení, následované stabilizací v nemocnici po transfúzi. Sekundáři se obávali, že pokud by k tomu došlo znovu, mohla by vykrvácet dřív, než se dostane do nemocnice.
Sekundáři z pohotovosti se těchto vizit zúčastnili, protože časně ráno je na pohotovosti nejméně rušno. Kousek odtud na psychiatrické první pomoci však byla práce v plném proudu. Na PPP mají pokaždé ráno plno pacientů; to jsou lidé, kteří z toho či onoho důvodu nemohli předchozí noci spát.
V jedné ze čtyř hovoren PPP – devatenáctiletá dívka, která nežila se svým manželem, zapalovala jednu cigaretu od druhé a popisovala své neúspěšné pokusy zabít svou tříletou dcerku: nejdřív ji chtěla oběsit, pak udusit polštářem a nakonec otrávit plynem. Vysvětlovala, že chtěla to dítě přimět, aby přestalo plakat; ten pláč ji přiváděl k šílenství. Přišla prý na PPP, protože „chtěla jsem si s někým promluvit, chci říct, vždyť to je proti přírodě, ne? Je to proti přírodě – dítě, co pořád takhle řve.“
V jiné místnosti probíral čtyřicetiletý účetní seznam osmi důvodů, proč se musí rozvést se svou ženou. Napsal si ten seznam, aby určitě na nic nezapomněl, až bude mluvit s doktorem.
Ve třetí místnosti vysokoškolačka bytem na Beacon Hillu vysvětlovala, že ji ničí a sužuje opakovaný pocit, kterým trpí na večírcích. Prý mívá dojem, že je neviditelná a sleduje večírek z druhého konce místnosti, z jiného stanoviště. Před dvěma dny se pokusila o sebevraždu; spolykala plnou sklen…
