Celá e-kniha Vyhlídka na smrt ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Za dveřmi s nápisem Plukovník G.A. Schreiber, velitel bezpečnostního oddělení vrchního velitelství, sídlil škrobený Američan středních let, šedivějících vlasů a zdvořile odmítavého chování bankovního ředitele. Na psacím stole stálo několik rodinných fotografií v stříbrných rámečcích a váza s jednou bílou růží. V místnosti nebylo cítit sebemenší stopu tabákového kouře. Po obezřele roztomilých úvodech poblahopřál Bond plukovníkovi k jeho bezpečnostním opatřením. “Ty závory a dvojité kontroly pořádně znesnadňují práci vašim protivníkům. Už se zde někdy něco ztratilo, nebo zjistili jste nějaké známky vážného pokusu o zásah zvenčí?”
“Na obě otázky vám musím říct ne, podplukovníku. Pokud jde o velitelství, jsem naprosto spokojen. Starost mi dělají pouze venkovní útvary. Kromě vašeho oddělení Tajné služby máme ještě několik různých vyčleněných jednotek. Pak jsou tu ministerstva vnitra čtrnácti různých států. Nemohu odpovídat za to, co může uniknout z těchto útvarů.”
“Jistě to není snadná práce,” souhlasil Bond. “Ale vraťme se k tomu maléru. Stalo se od vašeho posledního rozhovoru s podplukovníkem Rattrayem něco nového?”
“Máme kulku. Z lugeru. Přeťala páteřní kanál. Byla vypálena přibližně z třiceti metrů, plus minus deset metrů. Za předpokladu, že náš člověk jel přímím směrem, byla vystřelena zezadu a na stejné úrovni, v jaké byl zasažen. Protože střelec nemohl stát na silnici, musel se vrah pohybovat v nějakém, či na nějakém vozidle.”
“Takže by ho váš člověk musel vidět v zpětném zrcátku.”
“Možná.”
“Co dělají vaši kurýři, když zjistí že jsou sledováni? Mají nějaké rozkazy, jak se vyhnout přímému střetnutí?”
Plukovník se pousmál. “Jistě. Mají rozkaz uhánět jako ďas.”
“V jaké rychlosti váš člověk havaroval?”
“Mají za to, že nejel moc rychle. Mezi dvacítkou a čtyřicítkou. Kam tím míříte, podplukovníku?”
“Napadlo mě, zda už máte jistotu, byla-li to profesionální, či amatérská práce. Jestli se kurýr nesnažil ujet a za předpokladu, že viděl svého vraha v zrcátku, což je skutečně jen pouhá možnost, naznačuje to, že považoval muže v závěsu spíše za kamaráda než za nepřítele. To by mohlo znamenat, že vrah použil nějakého přestrojení, které zapadalo do celkového obrazu přestrojení, které nevzbudilo podezření ani v tak časné ranní hodině.”
Hladké čelo plukovníka Schreibera se mírně pokrčilo. “Podplukovníku,” z jeho hlasu zazněla ostražitost, “uvážili jsme samozřejmě všechny možné stránky případu, včetně té, kterou máte na mysli. Včera v poledne vyhlásil velící generál stav pohotovosti a ustanovil bezpečnostní a operační výbor, od té doby každá stopa, i pouhý náznak stopy, byly systematicky prozkoumány a převráceny naruby. A troufám si říci podplukovníku,” plukovník Schreiber zdvihl pěstěnou ruku a nechal jí s mírným důrazem dopadnout na psací podložku, “že každý, kdo by ještě přišel s nějakým, jen trochu původním nápadem, musel by být nějaký blízký Einsteinův příbuzný.”
Bond se souhlasně usmál. Vstal. “V tom případě vás už dneska nebudu připravovat o čas, plukovníku. Potřeboval bych jenom protokoly z vašich porad, abych se seznámil se všemi okolnostmi, a kdyby mi pak někdo mohl ukázat, kde je kantýna a kde budu bydlet…”
“Jistě, jistě.” Plukovník stiskl tlačítko zvonku. Vstoupil mladý, předpisově ostříhaný pobočník. “Proctore, zaveďte prosím podplukovníka do jeho pokoje v důstojnickém křídle a ukažte mu, kde je bar a kantýna.” Obrátil se k Bondovi. “Než se najíte a něco vypijete, připravím vám ty spisy. Najdete je zde, v mé kanceláři. Odnést si je pochopitelně nemůžete, ale všechno co by jste mohl potřebovat najdete ve vedlejší místnosti, a o zbytek se vám postará Proctor.” Napřáhl ruku. “Spokojen? Pak tedy rána na hledanou.”
Bond mu popřál dobrou noc a vyšel v doprovodu pobočníka z kanceláře. Cestou neutrálně vymalovanými a neutrálně páchnoucími chodbami uvažoval nad tím, že toto je pravděpodobně to nejbeznadějnější poslání, jakým byl kdy pověřen. Než se té noci dostal do postele v pokoji zařízeném se spartánským přepyche…
