Siréna (Marie Majerová)

Stručný obsah

V Čechách, tedy v Rakousku-Uhersku měl své kolonie i rod Fürstenberkovů. Jeden z nich si koupil malou železárnu, do jejíhož vedení výroby chtěl dosadit manžela své dcery, Kristiána Rienze. Zeť byl na honu, ale na zpáteční cestě zabloudil a dostal se až do chalupy uhlíře Hudce, kde ho našel zraněného a došel mu pro pomoc.

Jednou vypukl požár z dřevěného uhlí, které bylo připraveno pro chod železárny. Uhlíři však pod vedením Josefa Hudce vše zachránili a Hudec se za odměnu dostal do hutí jako dělník. Odmalička bylo jeho snem vynalézt lanovku na dopravu uhelných žoků. K jeho lidskému údělu patří i krátký román s krásnou, panstvem "odloženou" Liselot.

Liselot naučila Hudce číst a psát, načež vystudoval a stal se pudlařem v železárnách. Dokončil model své lanovky, ale ředitel ho ani nevyzkoušel. Liselot muže opustila, a proto se Hudec s malým tříletým Pepkem odebral do Kladna. Byl přijat jako tavič k vysoké peci. Začali stavět jeho lanovku a on se stal vedoucím stavby. Z Pepka se stal valcíř. Potom se oženil, narodil se mu syn. Starý Hudec opustil Kladno a koupil si domek v Kročehlavech. Pepkovi se říkalo frajer. Narodilo se mu hodně dětí, v huti vystřídal mnoho míst, chodil do hospody a opíjel se. V dolech se začala prodlužovat pracovní doba, snižovaly se mzdy a dělníci začali stávkovat. Scházeli se v Krnčí v lese. Na ředitelství poslali deputaci, ale byli odbyti. Bacher na ně dokonce jako odpověď poslal vojsko, což dělníci považovali za velkou křivdu a zaútočili na Bacherovu vilu. Na slavnosti Božího Těla se sešli pracující ze širokého okolí. Byla mezi nimi i Emča Hudcová, dcera Pepka frajera. Lid rozbíjel a ničil vše ve vile Bachera, až přišli četníci a začali střílet. Pak dělníci zaútočili na dům starosty Hraběte. Přes 300 dělníků bylo odvezeno do Prahy do vězení, kde byli souzeni. Při vzpouře byla Emča zabita. Starý Hudec nakonci knihy zemřel. V hutích a dolech se pracuje jen pro válku.

Charakteristika postav

Hudec-vynálezce je bývalý uhlíř z lánských lesů. Na kladenskou huť ho přivádí náhoda, když se zraní při lanovém přibližování dřeva. K jeho lidskému údělu patří i krátký román s krásnou, panstvem "odloženou" Liselot, po níž mu zůstává tříletý klučina.

Bystrý Pepek-frajer je přední válcíř na huti, rváč i záletník. Stane se nečekaně obětí hutního neštěstí. Byl hrubý i ke své obětavé, ušlápnuté ženě. Z té pak díky dalším osudovým ranám vyrůstá jedna z nejzdařilejších postav dělnických žen a matek v naší literatuře. Její řeč je dobře odposlouchána z projevu přirozeně moudrých lidí.

Hudcovka stojí zprvu mimo sociální proud, ale je jím stržena, když jí četnická salva vezme milovanou dceru Emču, "dvounohého draka".Rodinná i životní zkušenost formuje jejího přemýšlivého syna, ze šprýmu přezdívaného Hudec-policajt.

Hudec-policajt poznal kus světa a také účastníkem na stávce za pobytu v Americe. Jeho pobyt tady ho učí družnosti a semknuté obhajobě práv na spravedlivou odměnu za práci. Patří spolu s matkou k oporám dlouhodobé kladenské stávky.

Hodnocení

Románová kronika M. Majerové vznikala za krize třicátých let. Přináší obraz života kladenských hutníků a horníků i jejich hnutí v druhé polovině 19. století. Jde o dílo, které horuje pro cestu našeho pracujícího člověka ke svobodě a lidské důstojnosti, ale tendenčně ji nezkresluje. Pro pravdivé líčení doby i poměrů se autorka připravila už předchozí tvorbou, ale hlavně poctivou badatelskou průpravou. Základní údaje a data byly čerpány z kladenského archívu, z dochované korespondence, písemných pamětí, z ročníků novin, hovorů s účastníky. Nejde o kolektivistický román anonymní masy bez lidských tváří. Dobově typické momenty zosobňují živí lidé kolem tří generací Hudců.

Siréna patří spolu se svým volným pokračováním, Havířskou baladou, k nejlepším dílům Marie Majerové, hlavně však k dílům, neovlivněných ještě tak moc idejemi komunismu a socialistickým realismem.

— 1 —

Stručný obsah

Dílo Majerové Siréna, je z období, kdy Majerová pobývá na Slovensku. Na životě několika generací ukazuje spisovatelka, jak se rozvíjelo dělnické hnutí v této době v průmyslové oblasti Čech.

Hudec vynálezce a zakladatel této generace, je člověk velmi chytrý a zkoumavý. Vynalezl lanovku, svým vynálezem chtěl pomoci dělníkům a usnadnit jejich námahu, ale špatnost kapitalistického řádu ho dožene k sebevraždě. Lanovka stejně není užívána, protože síla dělníků je levnější než zavádění technických vynálezů. Pepek Frajer jeho syn, žije v době, kdy kapitalismus prožívá větší růst. Pepek si dost vydělá, peníze však propije a utratí. Manželka Hudcova je typ pracovité ženy, která se nezalekne těžké dřiny, jen aby uživila své děti. V době kdy kladenští dělníci stávkují pomáhá ze všech sil, aby si zasloužila část vítězství pracujících. Jejich dva synové Hudec policajt a Rudla Hudec vyrůstají v uvědomělé lidi, na které je spolehnutí a kteří si dovedou poradit s každou těžkostí. Hudec policajt pracuje zprvu v hutích v dobré partě. Při dvou neštěstích přijdou o život všichni jeho kamarádi a ona má svědčit u soudu. Majitelé dolů a hutí mu slíbili místo důlného, bude-li svědčit v jejich prospěch. Hudec zpočátku váhá, co by svým křivým svědectvím způsobil a jak by se vyjádřil u dělnického kolektivu. Odjíždí raději do Ameriky a teprve za několik let se vrací. Rudla je chlapec velmi bystrý a nápaditý. Při stávce pomáhá ze všech sil. Stávka již zachvátila celé Kladensko.

Román je zakončen dopisem, který posílá stará paní Hudcová svému vnukovi na vojnu.

— 2 —

Stručný obsah

V Čechách, tedy v Rakousku-Uhersku měli své kolonie i Fürstenberkové. Jeden z nich si koupil malou železárnu, do vedení výroby chtěl dosadit dceru a svého zetě. Zeť byl na honu, na zpáteční cestě zabloudil a dostal se k uhlířovi.

Jednou vypukl požár z dřevěného uhlí. Uhlíři však pod vedením Josefa Hudce vše zachránili. Hudec se za odměnu dostal do hutí jako dělník. Odmalička bylo jeho snem vynalézt lanovku na dopravu uhelných žoků. Liselot čekala s Hudcem dítě, uzavřeli sňatek. Naučila Hudce číst, psát, vystudoval a stal se pudlařem (pracovník v železárnách). Dokončil model své lanovky, ale ředitel ho nevyzkoušel. Liselot muže opustila, Hudec s malým tříletým Pepíčkem odešel do Kladna. Byl přijat jako tavič k vysoké peci. Začali stavět jeho lanovku a on se stal vedoucím stavby. Z Pepka se stal valcíř. Potom se oženil, narodil se mu syn. Starý Hudec opustil Kladno a koupil si domek v Kročehlavech. Pepkovi se říkalo frajer. Narodilo se mu hodně dětí. V huti vystřídal mnoho míst. Chodil do hospody a opíjel se. V dolech se prodlužovala pracovní doba a snižovaly se mzdy. Dělníci stávkovali. Scházeli se v Krnčí v lese. Na ředitelství poslali deputaci, ale byli odbyti. Bacher na ně poslal vojsko. Dělníci zaútočili na Bacherovu vilu. Na slavnosti Božího Těla se sešli pracující ze širokého okolí. Byla mezi nimi i Emča Hudcová. Rozbíjeli a ničili vše ve vile. Přišli četníci a střílelo se. Pak zaútočili na dům starosty Hraběte. Přes 300 dělníků bylo odvezeno do Prahy do vězení. Mezi nimi byl i Karel Hampl. Emča byla zabita.

Starý Hudec zemřel. V hutích a dolech se pracuje jen pro válku.

— 3 —