Havířská balada (Marie Majerová)

- 1938

Děj je zasazen do chmurného prostředí 1. světové války a období po ní, zachycuje život celé společnosti v této době. Děj se odehrává v Čechách a v Sasku.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Rudolf Hudec - doma v Čechách nemohl sehnat práci, protože byl zapsán na černé listině; v cizině pracuje pod falešným jménem Jan Zvonař; byl štíhlé a statné postavy; miloval přírodu; velmi pracovitý člověk; miloval svou rodinu; ve stáří byl donucen okolnostmi chodit žebrat; práci v dole měl velmi rád

Milka Hudcová - byla štíhlé postavy, modrých očí a velmi citlivé povahy; milovala přírodu; byla dobrou hospodyní; milovala svou rodinu a byla velmi pracovitá; měla silnou povahu, i když uvnitř byla křehká; vždy se snažila zahnat chmury a starosti svého muže

Tonda Novák - přezdívaný Milfait; parťák a kamarád Rudly; byl vysoké postavy a tělo měl vypracované; měl velkou autoritu; nikdy neměl od slov daleko k činům; staral se více o jiné než o sebe; časem se odstěhoval do Anglie, kde se mu podařilo zbohatnout, nakonec se ale vrátil zpět do Čech

DĚJ:

Havířská balada je volným pokračováním románu Siréna. První část vypráví Rudla Hudec, druhou autorka díla a třetí část Hudcova žena Milka. Prolíná se zde minulost s přítomností.

Kladenský havíř Rudolf Hudec doma v Čechách nemohl sehnat práci, neboť se ocitl na černé listině, protože byl členem stávkového výboru. Proto se ještě s několika havíři vypraví za prací do ciziny. Své štěstí zkouší pod falešným jménem Jan Zvonař.

Do ciziny odjel sám a teprve později za ním přijela jeho budoucí žena Milka. V Elsnicích, kde se usadil, bydleli ještě další Češi se svými rodinami, kteří ho přívětivě přivítali a okamžitě mu poradili, kde se může ubytovat.

Rudla Hudec nastoupil v místních dolech do práce. Zde se také seznámil se svým parťákem a později i nejlepších přítelem Milfaitem. Na jaře za ním přijela Milka a rudla byl neskonale šťastný. Ještě větší radost ale oba měli, když se jim narodil jejich prvorozený syn.

Ze začátku se jim dařilo dobře, pak ale nastala krize. Rudlu s Milfaitem chtěli od sebe oddělit, aby každý pracoval jinde a s novým parťákem. Milfait se postavil na odpor, a tak je nakonec oba vyhodili. Milfait si zvědomil svou chybu a sehnal Rudlovi práci na povrchu a sám odjel do Vestfálska.

V té době začal Hudcův nejstarší syn chodit do školy. Ale jeho učitel, poněmčený Polák, ho fyzicky trestal a to Rudla nemohl snést. Odjíždí tedy za Milfaitem do Vestfálska.

Zde žijí Hudcovi v nedostatku, protože mají už pět synů. Jeho pravé jméno bylo odhaleno a Hudec musel nastoupit do 1. světové války. Později opět pracoval na šachtě. Milfait odjel do Ameriky, ale díky válce se dostal jen do Anglie, kde se stal řezníkem. Při důlním neštěstí, výbuchu v šachtě, přijdou Hudcovi o prvorozeného syna. Všechny to poznamenalo.

Po válce bylo všeho nedostatek. Při práci v dole přišel Rudla o dva prsty a špatně se mu pracovalo. Hudcovi se rozhodli, že se vrátí do Čech. I v Čechách došlo ke krizi a Rudlu nechtěli nikde přijmout do práce. Požádal tedy o licenci na žebrotu. I když ho to zpočátku stálo velké přemáhání, nakonec se ale s žebrotou smířil. Licenci dostal na pět okresů: Rakovník, Lounsko, Hořovice, Podbořany a Žatec. Rudla chodil žebrat s gramofonem. Zpočátku chodila Milka s ním, ale Rudla nechtěl, aby ho viděla jako žebráka, a tak chodil po žebrotě sám. Svůj osud těžce nesl a stýskalo se mu po havířské práci. Nakonec se i Milfaitovi vrátili zpět do Čech a ve světnici u Hudců nyní očekávají Rudlův návrat ze žebroty.

— 1 —

Baladická novela, pro kterou spisovatelka zvolila za hlavního hrdinu horníka, který z politických příčin odchází před první světovou válkou z Čech do Porúří, odkud se po těžkých životních osudech vrací domů, do ještě horší situace hospodářské krize třicátých let.

Ve třech kapitolách konfrontuje autorka několik vypravěčských subjektů, aby lépe odhalila citové a mravní bohatství svých hrdinů. Realistický sociální příběh přerůstá v básnický symbol kladného vztahu k životu, hlubokých lidských citů a morálních hodnot člověka.

Havířská balada je příběh o hrdinství jedné havířské rodiny, která se s nezlomným optimismem a životní energií vyrovnává se svým údělem celoživotní dřiny a bídy...

Celý příběh je vyprávěn retrospektivně a je rozdělen na tři části - tři kapitoly. První kapitola je psána v ich-formě, druhá v er-formě a třetí kapitolu tvoří půl dialogu z rozhovoru Milky Hudcové s Milfaitovými.

V první kapitole vypráví Rudla Hudec svůj příběh do první světové války. Protože jeho jméno je na "černé listině" kvůli dávné stávce, používá pseudonym Jan Zvonař. Odchází na krušnohorsko, protože se tam otevřely nové doly a Rudla doufá, že ho zaměstnají. Dostane práci a ujmou se ho čeští horníci. Za nějaký čas za ním přijede jeho nevěsta Milka a vezmou se. Rudla dostane do dvojice do dolu Milfaita (přezdívku dostal podle svých ramen), chlapa, který vždy udělá víc, než musí. On jediný ví o Rudlově totožnosti. Pomůže Rudlovi, když se na něj sesype strop v šachtě a od té doby jsou nerozluční kamarádi. Milfait pomáhá Rudlovi i živit syny, protože sami s manželkou žádné děti nemají. Když chtějí Rulu a Milfaita od sebe rozdělit, vzepřou se a oba jsou propuštěni. Milfait hned odchází do Vestfálska. Zve Rudlu, aby přišel taky, že je tam lepší výdělek, a když Rudla nemůže sehnat práci pod zemí, seberou se s Milkou a dětmi a za Milfaitem se přestěhují.

Na začátku druhé kapitoly je Rudla Hudec odveden do války. Po krátké době jsou ale všichni horníci posláni zpět do dolů, že státu prospějí víc, když budou zásobovat vojsko uhlím. Rudla se vrací domů, pracuje se na více směn. Nějaké peníze vydělá, ale sotva to stačí. Když je nejstaršímu synovi čtrnáct, vezme ho Rudla do dolu s sebou. Ten je šťastný, že může přispět do rodinného rozpočtu. Pracuje v jiné směně než Rudla, a tak se moc nevidí. Jednou v dolech praskne důlní voda, zaplaví spodní šachty, ty se zbortí, celý důl se propadne a pohřbí asi šest set horníků. Všichni horníci, kteří zrovna nebyli v dole, běží pomoct zapadlým kamarádům. Ale šachty, které ještě zůstaly, se zbortí taky a pohřbí i záchranné čety. Rudla svého syna nenajde, je třeba vyklidit důl, vynést z něj všechny mrtvoly, a důl zavřít. Vypisují se odměny na každou nalezenou mrtvolu. Milfait odchází do Anglie a za nějaký čas za ním jde i jeho manželka. Rudla zůstává ve vestfálsku v jiném dole. Když se mu jednou bortí strop u šachty a v podpěrách mu uvíznou dva prsty, usekne si je, jen aby v šachtě nezůstal celý. Jako invalida už pod zem nemůže a tím začíná všechna jeho smůla. Vrací se s rodinou zpátky do Čech, ale ani tady nesežene práci.

Ve třetí kapitole vypráví Milka Milfaitovým, kteří po dvaceti letech přijeli na návštěvu, všechno, co se jim za těch dvacet let přihodilo. Končí tím, že Rudla je teď žebrákem, tři starší synové jsou ženatí a nejmladší dcerka se bude vdávat. Akorát nejmladší ze synů se nechtěl oženit, když zůstal táta bez práce. Milfaitovi jsou smutní, že jim o tom Hudcovi nenapsali, byli by jim rádi pomohli. Ale jsou rádi, že jsou po tak dlouhé době zase všichni spolu.

— 2 —

Příběh je volným pokračováním románu Siréna. Vypráví o osudu Rudly, jednohoze synů staré Hudcovky. Odehrává se od velké hornické stávky roku 1900 až po světovou hospodářskou krizi roku 1929 -1933. Když se Rudla dostává na černou listinu, odchází tajně do Německa. Dostává se do Elsnice, kde se ubytoval v hostinci u manželů Jelínkových. Připadá si tam jako v ráji. Přišla za ním jeho milá Milka a byl šťasten. Rudla Hudec tu žije pod cizím jménem Jan Zvonař. Po narození syna se však vše začíná hroutit. Chtěli ho oddělit od Milfara, ale ten se vzbouřil a byli oba vyhnáni ze šachty. Našli si práci na povrchu, ale za měsíc byl Zvonař zase v dole. Když měl Zvonař už čtyři děti a Milfar psal, že se dá ve Westfálsku vydělat více peněz. Ve Westfálsku dlouho nepobyli a začala mobilizace. Zvonař musel narukovat mezi prvními. Utekl jim, ale zase ho chytili a poslali na frontu. Horníci ale mohli zpět do dolu. Nejstaršímu chlapci, kterému říkali Kluk bylo 14 let a nastoupil do dolu. Na dole došlo k neštěstí a mezi 600 mrtvými byl i Kluk.

Třetí kapitola je vyprávěním Milky Milfarovům po několika letech. Hudec přišel o dva prsty a narodila se jim holčička. Vrátili se do Čech, kde vznikla republika. Hudec (mrzák) se dal na žebrotu, ale zachoval si víru v lepší svět.

Autor příspěvku: Stanislav Smejkal 1995

— 3 —