Nesnesitelná lehkost bytí (Milan Kundera)

22.

Uprostřed noci se vzbudil a s překvapením si vzpomínal, že měl samé erotické sny. Jasně si pamatoval jen poslední: v bazénu plavala na zádech obrovská nahá žena, aspoň pětkrát větší než on, s břichem, které bylo celé porostlé hustým ochlupením, od rozkroku až k pupku. Díval se na ni ze břehu a byl strašlivě vzrušen.

Jak to, že mohl být vzrušen ve chvílích, kdy jeho tělo bylo oslabeno žaludeční nevolností? A jak to, že byl vzrušen pohledem na ženu, která by v něm za bdělého stavu mohla probudit jen odpor?

Řekl si: V hodinovém stroji hlavy se proti sobě točí dvě ozubená kolečka. Na jednom z nich jsou vidiny, na druhém reakce těla. Zub, na němž je vidina nahé ženy, se dotýká protějšího zubu, na němž je vepsán imperativ erekce. Když se nějakým nedopatřením kolečka posunou a kolečko vzrušení se dostane do kontaktu se zubem, na němž je namalován obraz letící vlaštovky, naše pohlaví se bude vzpřimovat při pohledu na vlaštovku.

Ostatně znal studii jednoho kolegy; který studoval lidský spánek a tvrdil, že při jakémkoli snu má muž erekci. Znamená to, že spojení erekce a nahé ženy je jen jeden z tisíce způsobů, jak mohl Stvořitel nařídit hodinový mechanismus v hlavě muže.

A co s tím vším má společného láska? Nic. Jestli se nějak posune kolečko v Tomášově hlavě a on bude vzrušen pouze pohledem na vlaštovku, na jeho lásce k Tereze to nic nezmění.

Jestliže vzrušení je mechanismus, kterým se baví náš Stvořitel, láska je naopak to, co patří jen nám a čím Stvořiteli unikáme. Láska je naše svoboda. Láska je na druhé straně “es muss sein!”.

Ale ani to není úplně pravda. I když láska je něco jiného než hodinový stroj sexu, kterým se bavil Stvořitel, je k tomu stroji přece jen připoutána. Je k němu připoutána jak něžná nahá žena ke kyvadlu obrovských pendlovek.

Tomáš si říká: Připoutat lásku k sexu, to byl jeden z nejbizarnějších nápadů Stvořitele.

A pak si říká ještě toto: Jediný způsob, jak lásku uchránit před blbostí sexu by bylo nařídit jinak hodiny v naší hlavě a být vzrušen pohledem na vlaštovku.

S tou sladkou myšlenkou usínal. A na prahu usínání, v tom zázračném území zmatených představ, si byl najednou jist, že právě objevil řešení všech záhad, klíč k tajemství, novou utopii, ráj: svět, kde je člověk vzrušen pohledem na vlaštovku a kde může mít rád Terezu, aniž by byl rušen agresivní blbostí sexu.

Usnul.