Zima světa (Ken Follett)

{VIII}

Toho večera byl Winston Churchill povolán do Buckinghamského paláce a král ho podle tradice požádal, aby se stal premiérem.

Lloyd vkládal v Churchilla velké naděje, i když to byl konzervativec. V průběhu víkendu složil Churchill novou vládu. Vytvořil pětičlenný válečný kabinet, ve kterém byl Clem Attlee a Arthur Greenwood, tedy předseda a místopředseda labouristické strany. Odborářský předák Ernie Bevin se stal ministrem práce. Lloydovi bylo jasné, že Churchill zamýšlí předsedat vládě složené ze zástupců obou hlavních politických stran.

Lloyd si přichystal zavazadlo na cestu vlakem zpátky do Aberowenu. Očekával, že tam dlouho nezůstane, ale bude rychle převelen do Francie. Chtěl jenom pár hodin. Zoufale potřeboval slyšet od Daisy vysvětlení jejího chování minulé úterý. Vědomí, že ji brzy uvidí, ještě zvyšovalo jeho netrpělivost.

Německá armáda se mezitím valila Holandskem a Belgií a statečný odpor překonávala rychlostí, jež Lloyda šokovala. V neděli večer mluvil Hilly telefonicky se známým z ministerstva války a pak si s Lloydem vypůjčili od majitelky penzionu starý školní atlas a podrobně si prohlédli mapu severozápadní Evropy.

Billy nakreslil ukazováčkem čáru od Dússeldorfu přes Brusel do Lille. „Němci se vrhají na nejslabší část francouzské obrany – severní úsek hranic s Belgií.“ Pak sjel prstem dolů. „Jižní Belgii ohraničuje Ardenský les, obrovský pás kopcovitého, zalesněného terénu, který je pro moderní motorizované armády doslova neprostupný. Tohle mi říkal přítel z ministerstva války.“ Jeho prst ukázal o kus dál. „Přitom směrem k jihu je francouzsko-německá hranice bráněna řadou těžkých opevnění zvaných Maginotova linie; ta se táhne až ke Švýcarsku.“ Prst se vrátil na horní část stránky. „Ale mezi Belgií a severní Francií žádná opevnění nejsou.“

Lloyd byl zmatený. „Na to až doteď nikdo nepomyslel?“

„Ovšemže jsme na to mysleli. A máme připravenou i strategii.“ Billy ztišil hlas. „Nazývá se to plán D. Už nemůže být tajný, protože se rozběhl. Nejlepší část francouzské armády a celý britský expediční sbor jsou už tam a hrnou se přes hranice do Belgie. Vytvoří pevnou linii obrany na řece Dyle. Tím zastaví německý postup.“

Lloyda to moc neuklidnilo. „To znamená, že celou polovinu našich sil nasazujeme do plánu D?“

„Musíme mít jistotu, že to splní očekávání.“

„To rozhodně.“

Vyrušila je majitelka penzionu – přinesla Lloydovi telegram.

Byl od armády. Před odjezdem Lloyd ponechal tuto adresu u plukovníka Ellis-Jonese. Překvapovalo ho, že se neozvali dřív. Roztrhl obálku. Telegram sděloval:

NEVRACEJTE SE DO ABEROWENU STOP HLASTE SE IHNED V SOUTHAMPTONSKEM PRISTAVU STOP A BIENTOT

PODEPSAN ELLISJONES

Lloyd se nevrací do Tŷ Gwyn. Southampton je jeden z největších britských přístavů, z něhož obvykle vyplouvají lodě směrem na kontinent, a nachází se jen pár kilometrů od Bournemouthu, asi tak hodinu jízdy vlakem nebo autobusem.

Zabolelo ho u srdce, když si uvědomil, že zítra Daisy neuvidí. Třeba se už nikdy nedozví, co mu chtěla říct.

Plukovníkovo A BIENTOT potvrzovalo logický závěr.

Lloyd odjíždí do Francie.