11. kapitola
Každoroční ples lady Trowbridgeové, který se konal v sobotu večer v Hampstead Heath, byl jako vždy zlatým hřebem sezony. Naší autorce neušlo, že Colin Bridgerton tančil se všemi třemi Featheringtonovými sestrami (samozřejmě ne najednou). Je však nutno přiznat, že nejtemperamentnější Bridgerton nevypadal svým osudem nijak nadšený. Naše autorka viděla Nigela Berbrooka, jak se dvoří jiné ženě než slečně Daphne Bridgertonové, možná konečně pochopil marnost svého snažení. Když už mluvíme o slečně Daphne Bridgertonové, odešla z večírku brzy. Benedict Bridgerton sdělil zvědavcům, že ji rozbolela hlava. Ještě předtím ji ale naše autorka zahlédla, jak mluví s postarším vévodou z Middlethorpu, a to vypadala naprosto zdravá.
SPOLEČENSKÉ NOVINY LADY WHISTLEDOWNOVÉ, 17. KVĚTNA 1813
Samozřejmě že Daphne nemohla usnout. Přecházela sem tam a prošlapávala cestičku na modrobílém koberci, který byl v jejím pokoji už od dětství. V hlavě jí vířila spousta myšlenek, ale jedna věc byla jasná. Musí tomu souboji zabránit. Obtíže, které s sebou tento úkol nesl, nebrala na lehkou váhu. Už kvůli tomu, že pokud šlo o záležitosti cti a soubojů, stávali se z mužů paličatí pitomci. Daphne dost pochybovala, že Anthony nebo Simon ocení, když se mezi ně bude plést. A pak ani nevěděla, kde má k tomu souboji dojít. O tom se v zahradě lady Trowbridgeové nemluvilo. Daphne předpokládala, že to Anthony Simonovi vzkáže, nebo ho nechá, ať jako vyzvaná strana určí místo sám. Byla si jistá, že v otázkách soubojů existují nějaká pravidla, ale netušila jaká.
Na chvíli se zastavila u okna a odhrnula záclonu, aby se podívala ven. Podle měřítek společnosti noc ještě zdaleka nekončila. Pokud věděla, Benedict, Colin a matka jsou stále v domě lady Trowbridgeové. Skutečnost, že se dosud nevrátili (Daphne a Anthony byli doma už téměř dvě hodiny), považovala za dobré znamení. Kdyby scénu se Simonem někdo zahlédl, klepy by se jistě ve vteřině roznesly po celém tanečním sále a přinutily matku, aby se s ostudou přihnala domů.
Možná tedy Daphne přežila dnešní noc pouze s rozedranými šaty, ne se svou pověstí. Ale starost o dobré jméno ji znepokojovala nejmíň. Potřebovala rodinu doma z jiného důvodu. Sama tenhle souboj nedokáže překazit. Jen šílenec by se v časných ranních hodinách projížděl Londýnem a snažil se domlouvat dvěma bojechtivým mužům. Daphne bude potřebovat pomoc.
Bála se, že Benedict se v celé záležitosti okamžitě postaví na Anthonyho stranu, vlastně by ji překvapilo, kdyby nepřijal roli jeho sekundanta.
Ale Colin ten by ji mohl pochopit. Bude sice hudrat, pravděpodobně prohlásí, že si Simon zaslouží, aby ho za rozbřesku zastřelili, ale když ho poprosí, pomůže jí.
K tomu souboji nesmí dojít. Daphne netušila, co se Simonovi honí hlavou, ale už dlouho měla pocit, že ho něco mučí, a pravděpodobně to souvisí s jeho otcem. Samozřejmě to dobře skrýval, zvlášť když byl s ní, ale až příliš často postřehla v jeho očích zoufalý pohled. Musel přece existovat důvod, proč tak často umlkal. Někdy se jí zdálo, že je tou jedinou osobou, vedle níž se uvolní natolik, aby se smál, žertoval a povídal si s ní.
A možná ještě Anthony, dřív, než tohle všechno začalo.
Navzdory tomu všemu, i přes Simonův rezignovaný postoj v zahradě lady Trowbridgeové, si ale nemyslela, že by chtěl zemřít.
Daphne zaslechla dunění kol na dlažebních kostkách a doběhla zpátky k otevřenému oknu, právě když Bridgertonův kočár projel kolem domu ke stájím.
Nervózně si mnula dlaně. Chvatně přistoupila ke dveřím a přitiskla na ně ucho. Nijak by jí neprospělo, kdyby sešla dolů. Anthony si myslel, že Daphne spí nebo aspoň leží v posteli a rozebírá vlastní neuvážené činy.
Slíbil, že matce nic nepoví. Nebo to přinejmenším odloží, dokud nezjistí, co už ví. Violetin pozdní návrat domů vedl Daphne k víře, že kolem ní nekolovaly na plese příšerné zvěsti, ale to ještě neznamená, že vyvázne snadno. Nějaké řeči se přece jen vynesou na světlo, jako vždycky. A šuškanda, pokud ji nic nezastaví, může …
