6
CESTA NA ZÁPAD PŘINESE PŘÍJEMNÝ ODDECH PO chaosu, který pan Phelan způsobil svým sebevražedným skokem. Jeho ranč stál poblíž Jackson Hole v Teton Range, kde již ležela dobře stopa sněhu a další sněžení se očekávalo. Patří vůbec k dobrým mravům rozhazovat popel zesnulého po zasněžených pláních? Nemělo by se počkat na oblevu? Anebo jej rozprášit kdekoli jinde? Joshovi to bylo úplně jedno. Klidně by ho hodil do tváře jakékoli přírodní katastrofě.
Naháněli ho právníci Phelanových dědiců. Ustarané poznámky o starcově schopnosti sestavit a podepsat závěť, které prohodil před Harkem Gettysem, vyvolaly v rodinách návaly strachu a ony reagovaly s předvídatelnou hysterií i obavami. Cesta tedy bude vlastně malou dovolenou. Spolu s Durbanem si mohou utřídit předběžné pátrání a dát dohromady další plány.
Odletěli ze státního letiště tryskovým letadlem Gulfstream IV pana Phelana. Předtím se Joshovi dostalo cti letět tímhle letadlem jen jedinkrát. Byl to nejnovější stroj v letce, stál pětatřicet milionů a šlo o nejoblíbenější hračku pana Phelana. V minulém létě jím letěl do Nice, kde se procházel po pláži nahatý a pokukoval po mladých Francouzkách. Josh se svou ženou a ostatními Američany zůstali oblečení a slunili se u bazénu.
Letuška jim přinesla snídani a pak zmizela v zadní palubní kuchyňce. Rozložili si na kulatém stole papíry. Let bude trvat čtyři hodiny.
Přísežná prohlášení doktorů Floweho, Zadela a Theishena byla dlouhá a mnohomluvná, zatížená jejich názory a rozvláčnými komentáři rozepsanými do nekonečných odstavců. Neobsahovala však ani jiskřičku pochybností o tom, že pan Phelan byl psychicky zdráv, jasné mysli a měl dobrou paměť. Myslelo mu to výborně a do posledních okamžiků před smrtí přesně věděl, co dělá.
Stafford s Durbanem četli prohlášení a bavili se tou ironií. Až se zveřejní nová závěť, tito tři experti budou samozřejmě vyhozeni a do případu bude vtaženo půl tuctu dalších, kteří začnou přicházet s nejrůznějšími temnými a extrémními hypotézami o duševní chorobě nebohého Troye.
O Rachel Laneové, nejbohatší misionářce světa, se toho zjistilo jen málo, ale detektivové najatí firmou šťourali dál.
Podle předběžných informací získaných z Internetu se hlavní stan misie Kmeny světa nacházel v Houstonu v Texasu. Organizace byla založena v roce 1920 a měla čtyři tisíce misionářů roztroušených po celém světě a pracujících výhradně s domorodci. Jediným jejich motivem a cílem bylo rozšířit křesťanské evangelium ke všem odlehlým domorodým kmenům na světě. Rachel pochopitelně svou náboženskou víru nezdědila po otci.
Misionáři Kmenů světa v současné době poskytují duchovní služby celkem osmadvaceti kmenům v Brazílii, nejméně deseti v Bolívii a dalším třem stovkám v ostatních částech světa. Protože jejich cílové kmeny žijí v divočině a stranou moderní civilizace, misionáři procházejí vyčerpávajícím výcvikem, který zahrnuje schopnost přežití, trénink pro život v divočině, jazykové dovednosti a zdravotnické školení.
Josh s velkým zájmem četl zprávu sepsanou misionářem, který strávil sedm let v ubohé chýši v džungli a snažil se dobře se naučit primitivnímu jazyku, aby mohl s kmenem komunikovat. Indiáni se s ním téměř nestýkali. Ostatně byl to bílý muž z Missouri, který přišel do jejich vesnice s rancem na zádech a jeho slovník byl omezen na výrazy "ahoj" a "děkuji vám". Když potřeboval stůl, musel si ho udělat. Potřeboval-li potravu, musel si ji ulovit. Trvalo pět let, než mu domorodci začali důvěřovat. A teprve koncem šestého roku svého pobytu jim vyprávěl první příběh z Bible. Byl vycvičen, aby byl trpělivý, vytvářel si dobré vztahy, učil se jazyku, poznával kulturu a pomalu, velmi pomalu začal učit Bibli.
S ostatním světem měl kmen jen málo kontaktů a jeho život se za uplynulých tisíc let takřka nezměnil.
Co to musí být za člověka, který má tak hlubokou víru a odevzdanost, že se zřekne moderní společnosti a uchýlí se do takového prehistorického světa? Misionář psal, že ho domorodci nepřijali, dokud nepoznali, že je ne…
