40
Clint neměl v ústech cigaretu snad už čtyři roky, ale teď zjistil, že nervózně kouří jednu Virginia Slim. Diana také kouřila. Stáli spolu na konci chodby a dívali se, jak se nad centrem Memphisu rodí nový den. Greenway byl v pokoji s Rickym. Hned vedle čekali Jason McThune s ředitelem nemocnice a skupinka agentů FBI. Oba - Clint i Diana - hovořili před půlhodinou s Reggií.
"Ředitel dal čestné slovo," řekl Clint a usilovně se snažil nasát ze slabé cigarety trochu kouře. "Nemáte jinou možnost, Diano."
Dívala se nehnutě oknem; jednu ruku si položila na prsa a ve druhé držela u rtů cigaretu. "Zkrátka odjedeme, je to tak? Jednoduše nastoupíme do letadla a za soumraku odletíme a všichni pak budeme žít šťastně až do smrti?"
"Tak nějak."
"A co když nechci, Clinte?"
"Nemůžete to odmítnout."
"Proč ne?"
"Je to velmi prosté. Váš syn se rozhodl, že promluví. Rozhodl se také, že vstoupí do programu ochrany svědků, takže ať se vám to líbí nebo ne, musíte odjet s ním i s Rickym."
"Ráda bych s Markem mluvila."
"Promluvíte si s ním v New Orleansu. Pokud ho přemluvíte, aby změnil názor, pak se dohoda zruší. Reggie neprozradí tu senzační zprávu, dokud nebudete sedět v letadle a dokud letadlo neodstartuje."
Clint se snažil být rozhodný, ale ne bezcitný. Byla vystrašená, slabá a zranitelná. Když zvedala ruku s cigaretou ke rtům, třásla se jí.
"Paní Swayová," ozval se za ní silný hlas. Obrátili se a spatřili ctihodného Harryho M. Roosevelta. Stál před nimi v obrovské, zářivě modré joggingové soupravě se znakem Tygrů z Memphiské státní univerzity na prsou. Musel mít nejméně trojnásobnou nadměrnou velikost, a přesto mu nohavice končily dobrých deset centimetrů nad kotníky. Na velkých nohách měl staré, nepříliš často používané kecky. V ruce držel dvoustránkovou dohodu, kterou na stroji napsal Clint.
Vážila si toho, že přišel, ale mlčela.
"Buďte zdráv, Ctihodnosti," pozdravil ho tiše Clint.
"Právě jsem mluvil s Reggií," sdělil soudce Dianě. "Řekl bych, že prožili dost dobrodružnou výpravu." Stoupl si mezi ně, ale Clinta si nevšímal. "Přečetl jsem si tu dohodu a být na vašem místě, podepsal bych ji. Myslím, že je v nejlepším Markově zájmu, abyste s ní souhlasila."
"Je to snad rozkaz?" zeptala se.
"Ne. Nemám moc, abych vás přinutil uzavřít tuto dohodu," pravil a mile se usmál. "Ale kdybych tu moc měl, tak bych to udělal."
Odložila cigaretu do popelníčku na parapetu a zastrčila obě ruce do kapes džínsů. "A co když to neudělám?"
"Potom se Mark vrátí sem do vazby a kdo ví, co se stane. Nakonec bude donucen mluvit. Ocitl se teď v mnohem choulostivější situaci než dříve."
"Proč?"
"Protože nyní naprosto bezpečně víme, že Mark ví, kde je ukryto senátorovo tělo. A ví to i Reggie. Oba by mohli být ve velkém nebezpečí. Nastala chvíle, kdy musíte začít lidem důvěřovat, paní Swayová."
"To se vám lehko řekne."
"Ale jděte. Být na vašem místě, podepsal bych to a nastoupil do letadla."
Diana pomalu vzala do ruky dohodu, kterou jí podávala Jeho Ctihodnost. "Půjdeme si promluvit s doktorem Greenwayem."
Šli za ní chodbou a vstoupili do pokoje, který sousedil s pokojem Rickyho.
O dvacet minut později obsadilo tucet agentů FBI osmé patro nemocnice U svatého Petra. Vyprázdnili čekárnu a sestry dostaly pokyn, aby nevycházely ze sesterny. Tři z výtahů byly zablokovány v přízemí. Zbývající zdviž hlídal v osmém patře jeden z agentů.
Dveře pokoje číslo osm set čtyřicet tři se otevřely a malý Ricky Sway, přecpaný léky, v hlubokém spánku byl vyvezen na chodbu na vozíku, který tlačili Jason McThune s Clintem Van Hooserem. Ani po šesti dnech hospitalizace na tom nebyl o mnoho lépe, než když sem přišel. Po jedné straně vozíku kráčel Greenway na druhé straně Diana. Harry šel pár kroků za nimi a pak se zastavil.
Vozík naložili do čekajícího výtahu a sjeli do třetího patra, také obsazeného agenty FBI. Pak vozík odtlačili k nedalekému služebnímu výtahu, jehož dveře blokoval agent Durston, a odjeli do prvního patra, rovněž pod kontrolou FBI. Ricky se…
