Část druhá
LOCARDŮV PRINCIP
Ve skutečném životě je na místě kriminálního činu jen jeden výstřel
Vernon J. Geberth
Zástupce policejního ředitele (v.v.)
Policejní oddělení New York
SOBOTA 16.00 22.15
9
„Dostala jsem se do potíží, pane.“
Muž na druhé straně stolu by mohl hrát v televizních filmech roli zástupce policejního komisaře velkého města. A shodou okolností jím také byl. Prošedivělé vlasy, tvrdé rysy, brýle se zlatou obroučkou - figurka k zbláznění.
„A co máte za problémy, policistko?“
Zástupce policejního komisaře Randolph C. Eckert se na ni podíval pohledem, který Sachsová okamžité poznala. Zástupce se s rovnoprávností pohlaví vyrovnal tak, že byl na obé přísný.
„Chci podat stížnost, pane.“ řekla škrobené. „Slyšel jste o případu únosu v taxíku?“
Přikývl. „A to všechno v době, kdy tu máme tu zatracenou konferenci OSN a celý svět se na nás dívá. To je nefér. Všichni jen kritizují New York, a o kriminalitě v takovém Washingtonu nebo v Detroitu se vůbec nemluví. No, o Detroitu jo. Ale třeba o Chicagu nikdy. New York si každý bere do huby. A přitom Richmond ve Virginii měl loni víc vražd na hlavu než my. Sám jsem si to vyhledal. A řeknu vám, že bych radši seskočil beze zbraně s padákem doprostřed Harlemu, než abych jel i se zavřenými okny za bílého dne po jihovýchodní části Washingtonu.“
„Ano, pane.“
„Vím, tu unesenou našli mrtvou. Bylo to ve všech zprávách. Zatracení reportéři.“
„Našla se v centru města. Před chvílí.“
„To je vážně smůla.“
„Ano, pane.“
„On ji prostě zabil? Jen tak? Nechtěl žádné výkupné?“
„O výkupném jsem neslyšela.“
„Tak co máte za stížnost?
„Dnes ráno jsem dorazila jako první na místo činu, který souvisí s tímhle případem.“
„Vy jste pochůzkářka?“ zeptal se Eckert.
„Byla jsem. Dnes v poledne jsem měla být přeložena na oddělení styků s veřejností. Nejdřív na školení.“ Zvedla ruce s prsty přelepenými novými náplastmi a zase je položila do klína. „Jenže mě protiprávně přinutili dokončit službu.“
„Kdo?“
„Detektiv Lon Sellitto, pane. A kapitán Haumann. A Lincoln Rhyme.“
„Rhyme?“
„Ano, pane.“
„Ten, co vedl před pár lety divizi?“
„Ano, pane. Přesně ten.“
„Myslel jsem, že umřel.“
Tyhle typy nikdy neumírají.
„Kdepak, je živý až moc, pane.“
Zástupce komisaře pohlédl z okna.
„Vždyť už není u policie. Tak co má s tím případem společného?“
„Myslím, že dělá konzultanta. Případ vede Sellitto. A kapitán Polling na všechno dohlíží. Já na to přeložení čekala osm měsíců. A oni mě poslední den donutili ohledávat místo činu. To jsem nikdy nedělala. Je to celé nesmysl a upřímně řečeno nesnáším, když musím dělat práci, pro kterou jsem nebyla vyškolená.“
„Vy jste byla na místě činu?“
„Rhyme mi přikázal, že mám všechno ohledat. Sama.“
Eckert to stále nechápal.
„Jak může civilista přikazovat uniformované policistce, co má dělat?“
„Moje řeč, pane.“ Už ho skoro měla. „Do jisté míry jsem ochotná vypomoci i jinde. Ale rozhodné nejsem připravená rozřezávat oběti…“
„Cože?“
Zamrkala, jako by ji překvapilo, že se mu ještě nic nedoneslo. Vysvětlila mu celou záležitost s pouty.
„Do prdele práce, co si ti blbci myslí? Promiňte mi to výrazivo. Copak nechápou, že se na nás dívá celá země? Ten únos běží celý den na CNN a oni jí řežou ruce? Poslyšte, že vy jste dcera Hermana Sachse?“
„Ano, pane.“
„To byl dobrý policajt. Excelentní. Jednou ode mě dostal pochvalu. Ten chlap byl vzorem správného policisty. Dělal jižní část centra, že?“
„Hell’s Kitchen. Stejně jako já.“
Teda až do dneška.
„Herman Sachs pravděpodobné předešel více kriminálním činům, než celá pátračka vyřeší za rok. Každého dokázal uklidnit, však ho znáte.“
„Jo, to byl celý táta. Jasně.“
„Takže uříznout ruce?“ zasupěl Eckert. „Vždyť nás její rodina zažaluje, až se to dozví. Dneska jsou lidi schopni podat žalobu na všechno. Jeden násilník nás dokonce zažaloval za to, že ho náš člověk střelil do nohy, když se na něj ten chlap vrhal s nožem v ruce. Jeho advokát přišel s teorií zvanou ‚nejméně nebezpečná alternativa…
