6. KAPITOLA
„Soud Dvanáctého soudního obvodu státu Florida zasedá dnes v budově trestního soudu v Caluse za předsednictví Její Ctihodnosti Heleny G. Rutherfordové. Všichni povstaňte.“
Soudkyni Ruthefordové táhlo na padesát. Předčasně bílé vlasy s tuhými kadeřemi budily dojem, že by ji náhodný nápor vichřice mohl zvednout až k dřevěnému stropu zasedací síně. Vplula sem v černé vlající róbě s širokými rukávy po vzoru netopýřích křídel, usedla do křesla, mile se usmála a řekla: „Posaďte se, prosím.“ Pak se rozhlédla po přeplněné soudní síni.
„Přeji všem dobré jitro. Vidím, že tu je slečna Bartonová se svým obhájcem a stát je zastoupen rovněž. Jsou tu i porotci a všechen soudní personál. Můžeme tedy začít.“
Bylo sedmého prosince, pondělí, výroční den útoku na Pearl Harbor, na nějž vzpomíná celá Amerika. Trvalo dva týdny, než byla sestavena porota, osm žen a čtyři muži. Muži byli běloši. Z osmi žen byly čtyři bílé, tři černošky a jedna Španělka, jež emigrovala před čtrnácti lety z Kuby. Byla z celé poroty nejinteligentnější. Výběr porotců se řídí náhodou a také pravidlem, že pokud je byť jen jedna osoba v porotě odlišná, je to špatné. Většina veřejných žalobců se toho pravidla pečlivě drží, protože vědí, že osamělý jezdec znamená při soudním procesu možnost konfliktu a pozdější obtíže. Říkal jsem si, že mám možná štěstí, když Atkins nechal proklouznout tuto ženu.
Šest z osmi žen mělo děti a jedna byla těhotná. Dva muži byli zastánci trestu smrti, pokud šlo o zvlášť ohavné zločiny – ostatně i soudkyně Rutherfordová se k nim přidala tím, že odmítla propuštění Mary Bartonové na kauci. Dva další porotci se vyjádřili, že jsou v této otázce nerozhodní.
„Dámy a pánové,“ oslovila je soudkyně, „byli jste vybráni a složili jste přísahu jako porota ve věci stát Florida proti Mary Bartonové. Obžalovaná Mary Bartonová je obviněna z trojnásobné vraždy. Podstata těchto zločinů vám bude vysvětlena ale než Dostoupíme dále, myslím, že bude užitečné, když vám vysvětlím určité skutečnosti. Prosím, abyste pochopili, že soudcova, tedy moje zodpovědnost je rozhodnout, jaké zákony jsou v této věci příslušné, a tyto zákony vám vysvětlit. Na vás je, abyste rozhodli o faktech tohoto případu a vyvodili z nich závěry. Tímto jsou pravomoci poroty a pravomoci soudců určeny a nekříží se Je to jeden ze základních principů našeho soudního systému.
Je důležité, abyste věděli, jak se proces vede. Na začátku přelíčení budou mít právní zástupci obou stran příležitost – budou-li si to přát – přednést své stanovisko. Tím je dána každému právnímu zástupci možnost říct vám, jaké svědky vám míní předvést během přelíčení. To, co tito právníci řeknou, nemá – opakuji – nemá povahu důkazu, a vy to za něj nepovažujte. Vaše rozhodnutí musí spočívat jen na předložených svědectvích, popřípadě na jejich nedostatku.
Svědci budou vyzváni, aby vypovídali pod přísahou. Právní zástupci je podrobí výslechu a křížovému výslechu. Dokumenty a jiné doličné předměty mohou být rovněž předloženy jako svědectví.
Neměli byste si utvářet žádné definitivní nebo neměnné mínění o případu, dokud ne vyslechnete všechny svědky, zahajovací a závěrečné projevy obou právních zástupců a poučení o zákonech, jež vám přednese soudce. Do té doby nesmíte o případu diskutovat ani mezi sebou. Během přestávek v soudním řízení nesmíte o případu 5 nikým mluvit, ani nesmíte připustit, aby vám, nebo ve vaší přítomnosti, někdo cokoli říkal o projednávaném případu. Sdělte každému, že jste členem poroty, jejíž úlohou je případ rozhodnout, a požádejte ho, aby mlčel. Jestliže neposlechne, ihned se od něho vzdalte a ohlaste to některému soudnímu dohlížiteli, který upozorní mě.
V každém trestním řízení má obžalovaný právo mlčet a není povinen dokazovat svou nevinu. Vy musíte rozhodnout, zda státní zástupce prokázal mimo jakoukoli pochybnost vinu obžalovaného.
Ze skutečnosti, že obžalovaný použije svého práva mlčet, nesmí porota vyvozovat žádné závěry o jeho vině. Ani když obžalovaný odmítne možnost předstoup…
