24
Wuovi se ocitli přede dveřmi.
Děti byly zavřené v bytě.
Duch a Jusůf - s kuklami na hlavě a pistolemi u boku - vyrazili přes Canal Street. Duch pocítil nával vzrušení, který před vraždou pociťoval vždy. Ruce se mu lehounce chvěly, ale Duch věděl, že jakmile pozvedne zbraň k výstřelu, ruce se opět uklidní.
Znovu pomyslel na Wuovu dceru. Sedmnáct, osmnáct…, docela pěkná. Určitě ji…
V tu chvíli se ulicí rozlehl hlasitý výstřel a kulka vrazila do automobilu zaparkovaného těsně za Duchem. V autě se rozkvílel alarm.
„Ježíšikristé!“ ozval se odněkud mužský hlas. „Kdo to vystřelil?“
Duch s Jusůfem se zastavili a přikrčili k zemi. Zvedli pistole a začali hledat na ulici útočníka.
„Zatraceně,“ dolehl k nim druhý hlas. „Zastavte palbu!“
A další hlas: „Kdo to,doprdele…“
Rovněž Wuovi se zastavili a přikrčili se na chodníku.
Duch otáčel hlavu sem a tam. Popadl Jusůfa za rameno.
A pak se ozval ještě další hlas, který tentokrát vycházel z megafonu.
„Kwan Angu! Stůjte! Hovoří k vám zástupce Imigračního úřadu Spojených států amerických!“
Následoval druhý výstřel - zřejmě od muže, který je právě oslovil - a boční okénko automobilu parkujícího nedaleko od nich se rozprsklo ve skleněném mračnu.
Duchovi se šokem roztřáslo srdce. Ustoupil dozadu, napřímil pistoli pro štěstí a začal hledat terč. INS je tady? Jak to?
„Je to past,“ utrousil směrem k Jusůfovi. „Zpátky do auta!“
Celou Canal Street nyni ovládl chaos. Ozývaly se další výkřiky, kolemjdoucí a prodavači se vrhali k zemi. Na konci bloku se otevřely dveře dvou bílých dodávek a vyskákali z nich muži a ženy v černých uniformách.
A co znamená tohle? Také Wuovi náhle vytasili zbraně! Manžel zničehonic vytáhl z plastové nákupní tašky automatickou pistoli a také manželka vytasila zbraň ukrytou v kapse teplákové soupravy…
V tu chvíli si Duch uvědomil, že to vůbec nejsou Wuovi. Byly to návnady - policisté nebo agenti čínského původu oblečení do šatů Wuových. Policie nějakým záhadným způsobem oba manžele vypátrala a poslala sem místo nich tyto lidi, aby vylákali Ducha z úkrytu.
„Odhoďte zbraně!“ zaječel muž převlečený za Wua.
Duch nahodile vypálil pět nebo šest ran, aby přinutil kolemjdoucí zůstat u země a udržel v nich paniku. Přitom prostřelil okno jednoho klenotnictví, takže se k všeobecné vřavě a sílícímu chaosu na ulici přidala ještě siréna.
Turek, který zůstal v autě, otevřel dveře a začal pálit na bílé dodávky. Policisté se však dovedně kryli a postupně se rozestavili po celé vzdálenější straně Canal Street.
Duch se přikrčil vedle terénního automobilu. Opodál se rozléhaly hlasy: „Kdo to střílel…? Zálohy nejsou na pozici… Co se tu stalo, sakra…? Pozor na kolemjdoucí, prokristápána!“
Zpanikařený řidič v automobilu před bytem Wuových vyrazil kupředu, aby unikl z palebné linie. Duch vystřelil dvě rány do předního sedadla. Čelní sklo se roztříštilo, auto dostalo smyk a se strašlivým třeskem narazilo do řady zaparkovaných vozidel.
„Kwan Angu,“ ozval se elektronický hlas z megafonu nebo palubního reproduktoru - tentokrát to byl jiný hlas. „Hovoří k vám zástupce FBI. Odhoďte…“
Duch však agenta umlčel dvěma ranami vypálenými jeho směrem a rychle naskočil do blazeru. Ujgurové si nasedli dozadu.
„Kašgari! Je uvnitř!“ vykřikl Jusůf a ukázal k bytu Wuových, kde čekal třetí Turek.
„Buďto je mrtvý, anebo dopadený,“ odsekl Duch. „Rozumíte? Nečekáme na něj.“
Jusůf přikývl. Duch otočil klíčkem a nastartoval motor, ale v tu chvíli si všiml, že před řadu automobilů vystoupil jeden policista a začal divoce mávat na kolemjdoucí, aby ustoupili a kryli se. Vzápětí zvedl pistoli a namířil na jejich auto.
„K zemi!“ vykřikl Duch, když policista opakovaně vypálil.
Všichni tři muži se vrhli na podlahu a čekali, že se každou chvíli roztříští čelní sklo.
Místo toho však zaslechli několik hlasitých zazvonění, když kulky zasáhly přední masku. Mohlo jich být osm nebo devět. Po chvíli se ozvalo pronikavé řinčení, neboť lopatky větráku se vychýlily ze správné polohy a začaly narážet do …
