10
Časně ranním New Yorkem se rozléhaly vzdálené sirény.
Jejich zvuk sílil a Lincoln Rhyme doufal, že předznamenávají příjezd Amélie Sachsové. Důkazy, které nasbírala na pláži, již do jeho domu dorazily - přivezl je mladý technik, který bojácně a bez jediného slova vstoupil do příbytku legendárního Lincolna Rhyma a odcupital složit sáčky s důkazy a hromady fotek přesně tam, kam mu kriminalista nevrle poručil.
Sachsová se však cestou od pláže zdržela prohledáváním sekundárního místa činu. Církevní dodávka odcizená v Eastonu se totiž před pětačtyřiceti minutami našla v Čínské Čtvrti - stála opuštěná v uličce vedle stanice metra. Přes silniční zátarasy proklouzla nejen proto, že byla opatřena ukradenými poznávacími značkami, ale také proto, že jeden z imigrantů přetřel název církve a nahradil ho zdařilou napodobeninou loga jedné místní prodejny domácích a zahradnických potřeb.
„Chytré,“ prohlásil Rhyme s jistým úlekem; chytré pachatele neměl příliš v lásce. A pak zavolal Sachsové, která se řítila po Long Expressway zpátky do města, a poručil jí, aby si dala někde v centru sraz s laboratorním týmem a prohledali ještě i dodávku.
Agent INS Harold Peabody již odešel - byl odvolán, aby v souvislosti s fiaskem na moři přetrpěl tiskové konference a telefonáty z Washingtonu.
Alan Coe, Lon Sellitto a Fred Dellray u Rhyma zůstali, stejně jako elegantní a na ježka ostříhaný detektiv Eddie Teng. Kromě nich zde byl i Mel Cooper, jako vždy štíhlý, proplešatělý a rezervovaný. Cooper byl jedním z předních zaměstnanců laboratoře soudních věd při newyorské policii a Rhyme si ho často půjčoval. Na nohou měl Cooper vždy mokasíny s krepovou podrážkou - přes den proto, že byly pohodlné, a po večerech proto, že mu umožňovaly pohodlný pohyb po tanečním parketu. Nyní mlčky skládal přístroje a vybavení, organizoval jednotlivé zkoušky a třídil důkazy nalezené na pláži.
Na Rhymův popud pověsil Thom na stěnu mapu centra New Yorku, a to hned vedle mapy Long Islandu a okolních vodstev, kterou používali ke sledování pohybu Draka z Fu-čou. Rhyme civěl na červenou tečku označující potopenou loď a znovu pocítil výčitky svědomí, že jeho nedostatek předvídavosti vyústil ve smrt mnoha přistěhovalců.
Sirény stále sílily, až se nakonec zastavily přímo pod jeho okny s výhledem na Central Park. O chvíli později se otevřely dveře a do místnosti se lehce kulhavým klusem nahrnula Amelie Sachsová. Vlasy měla rozcuchané a pokryté kousky řas a hlíny a její džínsy a pracovní košile byly celé promáčené a olepené pískem.
Přítomní muži jí nejistě kývli na pozdrav. Dellray si prohlédl její oblečení a zvedl obočí.
„Měla jsem chvilku času,“ řekla Sachsová. „Tak jsem si šla zaplavat. Ahoj, Mele.“
„Amélie,“ řekl Cooper a posunul si brýle výše na nos. Také on překvapeně mžoural na její vzezření.
Rhyme se s dychtivým očekáváním zadíval na předměty, které Sachsová přinesla: na šedivou bedýnku od mléka plnou plastových a papírových pytlíků. Podala důkazy Cooperovi a zamířila ke schodům.
„Za pět minut jsem tu,“ prohlásila.
O chvíli později zaslechl Rhyme zvuk sprchy a po pěti minutách se Sachsová skutečně vrátila v oblečení, které přechovávala v Rhymově prádelníku: v modrých džínsách, černém tričku a teniskách.
Cooper si natáhl gumové rukavice, rozprostřel před sebe důkazní sáčky a setřídil je podle obou míst činu: pláže a dodávky v Čínské čtvrti. Rhyme se na důkazy zadíval a pocítil - tedy ve spáncích, nikoliv ve znecitlivělém hrudníku -, jak se mu zrychluje tep a zmocňuje se ho úchvatné vzrušení z lovu, jenž právě začínal. A přestože Rhyme nikdy nejevil zájem o sport, předpokládal, že stejnou vypjatou bujarost pociťují například sjezdaři, když stojí na vrcholu kopce a dívají se do svahu pod sebou. Zvítězí? Nesemele je trať? Neudělají taktickou chybičku a neprohrají závod o pouhý zlomek vteřiny? Neutrpí zranění? Nezemřou?
„No dobrá,“ řekl. „Dejme se do toho.“ Rozhlédl se po místnosti. „Thome? Thome! Kde zase je? Ještě před minutou tady byl. Thome!“
„Copak je, Li…
