Podpořte LD sdílením:
Ukázky
Chvíle
Za žádnou pravdu na světě. Ale jestli chceš, za malý pětník ticha. Je chvíle, která půlí krajinu. Pokorný okamžik, kdy někdo z nás dýchá.
— 1 —
Smlouva
Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh. Mám odedávna svého, pro vlastní potřebu, i k svému narovnání. A pro pokoru, které je mi třeba. Někdy se přihodí, že lidská duše smrdí jak namoklá psí srst. Za to se nerouhám. Chci jenom, aby bolest opravdu bolela a slza byla slza.
— 2 —
Zlatá brána
Hledal jsem hezké slovo pro tebe a měl jsem na jazyku temnou višni. I chřástal se mi líbil, také tráva. Dokonce autogén. A náhodou jsem našel nejhezčí, dívej se, venku POPRCHÁVÁ. Není to zlatý červencový liják, co je jak mečem podepřená brána. Můžeme vejít. Hlava nesejde. Venku jen trochu, drobně POPRCHÁVÁ.
— 3 —
Smlouva
Nechci, aby mne obmýšlel kterýkoliv bůh. Mám odedávna svého, pro vlastní potřebu, i k svému narovnání. A pro pokoru, které je mi třeba. Někdy se přihodí, že lidská duše smrdí jak namoklá psí srst. Za to se nerouhám. Chci jenom, aby bolest opravdu bolela a slza byla slza.
— 4 —
— 5 —
Informace
O autorovi
Bibliografické údaje
- Autor: Jan Skácel
- Jazyk: Čeština
- Rok vydání: 1965
- Žánr(y): poezie