Písně Karla Kryla od A do Ž (Karel Kryl)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Děkuji

Stvořil Bůh
stvořil Bůh ratolest
bych mohl věnce vázat
děkuji
děkuji za bolest
jež učí mne se tázat
děkuji
děkuji za nezdar
jenž naučí mne píli
bych mohl
bych mohl přinést dar
byť nezbývalo síly
děkuji děkuji děkuji

Děkuji
děkuji za slabost
jež pokoře mne učí
pokoře
pokoře pro radost
pokoře bez područí
děkuji
děkuji za slzy
ty naučí mne citu
k živým, již
k živým, již žalují
a křičí po soucitu
děkuji děkuji děkuji

Pro touhu
pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost
za to že
za to že utká se
láska a nevraživost
pro sladkost
pro sladkost usnutí
děkuji za únavu
děkuji
za ohně vzplanutí
i za šumění splavu
děkuji děkuji děkuji

Děkuji
děkuji za žízeň
jež slabost prozradila
děkuji
děkuji za trýzeň
jež zdokonalí díla
za to že
za to že miluji
byť strach mi srdce svíral
Beránku
děkuji
marné jsi neumíral
děkuji děkuji děkuji
děkuji děkuji

— 1 —


Deštivý den

všechno už za své vzalo 
deštivý den 
slunce se ukázalo 
jenom na malou chvíli 
jedním víčkem 
nahlédlo přes oponu 
šedých mraků 
dešťové víly 
zamkly klíčkem 
krabičku od bonbonů 
plnou draků 
sedmihlavých

    Na krabičce od cigaret 
    slůvko - MILUJI 
    marně prosím dámy z karet 
    kéž se smilují
    kéž aspoň na několik vteřin 
    přistoupí k oprýskaným dveřím 
    u kterých čekám

Deštivý den
civí mi do pokoje
deštivý den
příčina nepokoje
který pomalou chůzí
chodí kolem
na krku s flašinetem
rozladěným
s výrazem hrůzy
za mým stolem
usedl s parapletem
roztaženým
doširoka

    Na krabičce od cigaret 
    slůvko - MILUJI 
    marně prosím dámy z karet 
    kéž se smilují
    kéž aspoň na několik vteřin 
    přistoupí k oprýskaným dveřím 
    u kterých čekám

— 2 —


Divný kníže

Jel krajem divný kníže 
a chrpy povadly 
když z prstů koval mříže 
a z paží zábradlí 
on z vlasů pletl dráty 
měl kasematy z dlaní 
a hadry za brokáty 
zlá slova místo zbraní

Kam šlápl vyrůstaly 
jen ocúny a blín 
když slzy nezůstaly 
tak pomohl jim plyn 
hnal vítr plevy s polí 
a Kristus křičel z kříže 
když rány léčil solí 
ten prapodivný kníže

On pánem byl i sluhou 
a svazek ortelů 
si svázal černou stuhou 
již smáčel v chanellu 
a hluchá píseň slábla 
když havran značil cestu 
již pro potěchu ďábla 
vyhlásil v manifestu

Měl místo básní spisy 
a jako prózu mor 
a potkany a krysy 
a difosgen a chlor 
měl klobouk z peří rajky 
a s důstojností snoba 
on vymýšlel si bajky 
v nichž vítězila zloba

Měl pendrek místo práva 
a statky pro gardu 
v níž vrazi řvali sláva 
pro rudou kokardu 
on lidem spílal zrádců 
psal hesla do podloubí 
v nichž podle vkusu vládců 
lež s neřestí se snoubí

Dál kníže nosí věnce 
tou zemí zděšenou 
on strach má za spojence 
jde s hlavou svěšenou 
a netuší že děti 
z té země v které mrazí 
prostě a bez závěti 
mu jednou hlavu srazí

— 3 —


Karavana mraků

Slunce je zlatou skobou 
na vobloze přibitý,             
pod sluncem sedlo kožený                                
pod sedlem kůň, pod koněm 
moje boty rozbitý               
a starý ruce sedřený.                                   

   Dopředu jít 
   s tou karavanou mraků.                       
   Schovat svou pleš 
   pod stetson děravý.                  
   Jen kousek jít, 
   jen chvíli, do soumraku                      
   až tam, kde svítí město 
   město bělavý.                        

Vítr si tiše hvízdá 
po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví.
Šerif i soudce - gangsteři 
voba řádně zvolení
a lidi strachem nezdravý.

Sto cizejch zabíječů 
s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje
Provazník plete smyčky
hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

   V městě je řád 
   a pro každého práce.
   Buď ještě rád
   když huba voněmí,
   může tě hřát
   že nejsi na voprátce
   nebo že neležíš 
   pár inchů pod zemí

Slunce je zlatou skobou 
na vobloze přibitý,             
pod sluncem sedlo kožený                                
pod sedlem kůň, pod koněm 
moje boty rozbitý               
a starý ruce sedřený.

   Pryč odtud jít 
   s tou karavanou mraků,
   kde tichej dům 
   a pušky rezaví
   orat a sít 
   od rána do soumraku
   a nechat zapomenout 
   srdce bolavý.

— 4 —


Lásko

Pár zbytků pro krysy 
na misce od guláše
milostné dopisy 
s partií mariáše
před cestou dalekou 
zpocený boty zujem 
a potom pod dekou 
sníme když onanujem

   Lásko zavři se do pokoje
   lásko válka je holka moje 
   s ní se miluju 
   když noci si krátím
   lásko  máš slunce na vějíři
   lásko dvě třešně na talíři,
   ty ti daruji 
   až jednou se vrátím.
   
Dvacet let necelých
odznáček na baretu 
s úsměvem dospělých 
vytáhnem cigaretu 
v opasku u boku 
nabitou parabelu
zpíváme do kroku
pár metrů od bordelu.

   Lásko zavři se do pokoje
   lásko válka je holka moje 
   s ní se miluju 
   když noci si krátím
   lásko  máš slunce na vějíři
   lásko dvě třešně na talíři,
   ty ti daruji 
   až jednou se vrátím.

Pár zbytků pro krysy 
a taška na patrony,
latrína s nápisy 
jež nejsou pro matróny
není čas na spaní
smrtka nám drtí palce 
nežli se zchlastaní 
svalíme na kavalce

— 5 —


Lilie

Než zavřel bránu
oděl se do oceli 
a zhasil svíci          
bylo už k ránu 
políbil na posteli 
svou ženu spící         
spala jak víla
jen vlasy halily ji                             
jak zlatá žíla 
jak jitra v Kastilii                            
něžná a bílá
jak rosa na lilii
jak luna bdící                  

Jen mraky šedé 
a ohně na pahorcích 
svědkové němí
lilie bledé 
svítily na pahorcích
když táhli zemí
polnice břeskné 
vojácká melodie
potoky teskné 
to koně zkalily je
a krev se leskne
když padla na lilie 
kapkami třemi

Dozrály trnky
zvon zvoní na neděli 
a čas se vleče
rezavé skvrnky 
zůstaly na čepeli 
u jílce meče
s rukama v týle 
jdou vdovy  alejemi
za dlouhé chvíle 
zdobí se liliemi
lilie bílé 
s rudými krůpějemi 
trhají v kleče

— 6 —


Synonymická

Armáda míru proudí ulicemi 
na líci úsměv vlajky v pravicích 
veslaři v šiku s osmiveslicemi 
vápenici s vápnem na nohavicích

   A já jdu s nimi a jsem dojatej 
   a samou radostí bych juchal 
   ač zcela lysý - přece chlupatej
   ač bez čichu - jsem přece čmuchal

Armáda kráčí ve volání slávy 
s praporem míru v boji kaleném 
hasiči v přilbách lidé z lesní správy 
za nimi jde vojsko v šatě zeleném

   A já jdu s nimi v masce mazáka 
   a já jdu s nimi jako hajnej 
   mne v knastu znají jako bomzáka 
   a v civilu jsem prostě tajnej

Jde předvoj zítřka v šatě úředníků 
vždy hledět vpřed a nikdy dozadu! 
jdu s nimi též ač stojím na chodníku 
na vycházku kráčím nebo do sadu

   Po parcích slídím hraju hlídače 
   nechtěje abych ňákou slízl 
   já nosím hrdé jméno práskače 
   a moje příjmení je fízl

Nesmíš se dáti špatnou cestou zlákat 
náš nový svět se zítra narodí 
posiluj mír! - jen tak se můžeš flákat 
k shánění má čas jen ten kdo marodí

   V čekárně tiše vrčí vysavač 
   to čistí uklízečka běhoun 
   někdo mne zná pod jménem udavač 
   a jiný pod přezdívkou špehoun

Armáda míru: miliony strýčků 
tisíce známých: samí zloději 
zářivý zástup malých zlodějíčků 
vítajících příchod nových nadějí

   A já jdu s nimi nejsem outsider 
   ač sedím v baru piju tramín 
   já získal profil jako Brettschneider 
   a dneska říkají mi KaMin*

Nadešel čas a voní galejemi 
jsme předvoj lidu panstvo z podruhů 
pochodeň pupků bachor s idejemi 
pro tebe a pro mne pro nás soudruhu

   Kdo nejde s námi - ten je rozvraceč
   kdo proti nám - je lump a břídil 
   jsme s vámi! - špicl špeh a donašeč 
   konfident informant a slídil


(*KaMin = Kapitán Minařík)

— 7 —


Marat ve vaně

(Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky 
z ochoty dotyčné osobnosti zemřít 
nebo nechat se zabít dříve, 
než stačila odvolat)


Pohled se odvrátí 
Koperník v sutaně 
Smrtka si obrátí 
Marata ve vaně 
stránka se otáčí 
Koniáš zatleská 
Gogh leží v bodláčí 
smrt bývá nehezká

   Laskavé šero 
   vám přikryje tvář 
   s grimasou hrůzy 
   ruka jež před chvílí 
   hladila ramena 
   zkameněla 
   na nic je pero 
   a k ničemu snář 
   zemřely Múzy 
   to že se nestřílí 
   smrt jenom znamená 
   pro anděla

Písnička dozněla 
bytem je šatlava 
před vraty kostela 
uvidíš Václava 
drží se klepadla 
hrobař si ruce mne 
odhoďte zrcadla 
není to dojemné

Cromwell má namále 
Hus čeká na kata 
Smrtka má korále 
korále ze zlata 
kříž staví Kristovi 
Spartakus bez meče 
ranami nachoví 
dívej se člověče

   Laskavé šero 
   vám přikryje tvář 
   s grimasou hrůzy 
   ruka jež před chvílí 
   hladila ramena 
   zkameněla 
   na nic je pero 
   a k ničemu snář 
   zemřely Múzy 
   to že se nestřílí 
   smrt jenom znamená 
   pro anděla

Johanku stříhají 
ruka je zemdlená 
pacholci říhají 
ocel je kalena 
pan Lincoln v divadle 
dívá se na scénu 
Smrt sedí v propadle 
oděná v saténu

Jesenin opilý
chystá si oprátku 
Puškin si zastřílí
Tyl píše pohádku 
vidíš Fra Filipa 
krev plivá do barvy 
Gerarda Philipa 
Smrtka si obarví

   Laskavé šero 
   vám přikryje tvář 
   s grimasou hrůzy 
   ruka jež před chvílí 
   hladila ramena 
   zkameněla 
   na nic je pero 
   a k ničemu snář 
   zemřely Múzy 
   to že se nestřílí 
   smrt jenom znamená 
   pro anděla

Kennedy ve voze 
proklíná raracha 
pohřebním na voze 
uvidíš Palacha...

— 8 —


Nechej ho spát

Usnul tu na zemi        
pokryté sazemi  
hlavu má opřenu 
obočím o stěnu  
nechce se mstít 
nechce se mstít 

Bezvládnou pravici
složenou v břidlici
sní že jí přinese
korunu Ramsese
když bude chtít
když bude chtít

   Nechej ho spát 
   ať neví o ničem 
   nechej ho spát 
   na prsou s čedičem 
   dlouho byl nezvěstný 
   neznámý pocestný 
   nechej ho spát 
   nechej ho spát

V rozkvetlém konopí     
lehce ji uchopí         
na počest shledání      
stařenám zabrání                
držeti půst             
držeti půst     

V levici pod hlavou
obálku špinavou
na konci dopisu
namísto podpisu
otisky úst
otisky úst
        
   Nechej ho spát 
   ať neví o ničem 
   nechej ho spát 
   na prsou s čedičem 
   dlouho byl nezvěstný 
   neznámý pocestný 
   nechej ho spát 
   nechej ho spát

Na konci ulice  
spálené vesnice 
z cihel a ze zdiva      
tiše se ozývá   
pískot myši     
pískot myši

Usnul tu na zemi
pokryté sazemi
s otvorem ve spánku
volání skřivánků
neuslyší
neuslyší
        
   Nechej ho spát 
   ať neví o ničem 
   nechej ho spát 
   na prsou s čedičem 
   dlouho byl nezvěstný 
   neznámý pocestný 
   nechej ho spát 
   nechej ho spát

— 9 —


Srdce a kříž

Kotvu mi dala 
a srdce a kříž 
že prý mě ochrání 
až budu v poli 
pak se mi vzdala 
a noc byla skrýš 
polštářem svítání 
peřinou stvoly

    Nad horizontem 
    dva paprsky slunce 
    až zaplanou 
    na krku srdce 
    a nad sebou kříž 
    budu mít
    potom neplač Kamilo 
    potom neplač Kamilo 
    najdi si někoho 
    kdo tě snad nežli já víc 
    bude chtít

Viděl jsem rybáře 
nad člunem stál 
za bouře na moři 
kotva šla ke dnu 
z řetízku zpod tváře 
kotvu jsem sňal 
svět se snad nezboří 
vždyť měl jen jednu

    Nad horizontem 
    dva paprsky slunce 
    až zaplanou 
    na krku srdce 
    a nad sebou kříž 
    budu mít
    potom neplač Kamilo 
    potom neplač Kamilo 
    najdi si někoho 
    kdo tě snad nežli já víc 
    bude chtít

Výložky zlatil 
jen zvířený prach 
písek byl cínový 
než jsme ho přešli 
křížek jsem ztratil 
a s ním i svůj strach 
nedal bych za nový 
zlámanou grešli

    Nad horizontem 
    dva paprsky slunce 
    až zaplanou 
    na krku srdce 
    a nad sebou kříž 
    budu mít
    potom neplač Kamilo 
    potom neplač Kamilo 
    najdi si někoho 
    kdo tě snad nežli já víc 
    bude chtít


Zvedl jsem zraky 
a tiše se smál 
záblesk vtom zasvítil 
v prsou mě píchlo 
tam kde jsou mraky 
můj anděl mě zval 
bolest jsem necítil 
pak všechno ztichlo

    Nad horizontem 
    dva paprsky slunce 
    až zaplanou 
    na krku srdce 
    a nad sebou kříž 
    budu mít
    potom neplač Kamilo 
    potom neplač Kamilo 
    najdi si někoho 
    kdo tě snad nežli já víc 
    bude chtít

— 10 —


Píseň o klice

(z nedokončeného muzikálu Krylovy bajky)


Běžel podle stoky 
kliku v ruce svíral 
z dveří které asi 
nikam nevedou 
z dveří které roky 
nikdo neotvíral 
z dveří z kterých vlasy 
voní koledou

Sáhl si na kliku 
uslyšel zvony jež 
ve starém kostele 
zvonily celou 
zvonily Suliku 
jako když naliješ 
do chladné postele 
kořalku vřelou

Slyšel hukot vody 
slyšel plakat muže 
slyšel tlouci srdce 
nenarozených 
slyšel vrzat schody 
slyšel trhat růže 
slyšel tleskat ruce 
v halách kamenných

V uších mu hučely 
filmové kamery 
polibky milenců 
šumění deště 
výkřiky veselí 
pláč z linky důvěry
a...
bůhví co ještě

Ležel mezi květy 
za kamenným mostem 
na bubínky uší 
svět mu bubnoval 
slyšel plakat světy 
byly jeho hostem 
věděl co se sluší 
nevyrušoval

Vrátil se ke vratům 
jež nikam nevedou 
s dřevěnou petlicí 
zpuchřelou shnilou kliku 
dal štěňatům 
v záhonu s rezedou 
natrhal kytici 
pro svoji milou

— 11 —


Plaváček

Tiché listy lísek 
třetí kniha běd 
jako v zubech písek 
skřípou slova vět 
šarlat vlčích máků 
v němém osení 
ztichly hlasy ptáků 
v mlčení

Světlebledým nebem 
svítí větve bříz 
pole voní chlebem 
z jedovatých hlíz 
ticho s hlavou vlčí 
v době po moru 
lidé kteří mlčí 
v hovoru

Vodní tříšť břehy třísni 
kde se proud řeky kroutí 
matka loučí se písni 
s princem v košíku z proutí 
tichý pláč skryje houští 
košík proudem když pouští 
snad pak nad hrází bobří 
najdou rybáři dobří 
malého krále

S přeslazenou slinou 
v koutku rybích úst 
tiše léta plynou 
slyšíš trávu růst 
zrazeni se krčí 
v hrubém oděvu 
lidé kteří mlčí 
ve zpěvu

Řeky plné vorů 
místo vody kal 
z šumějících borů 
mrtvé vrchy skal 
a jen šepot syčí 
křídlem kačením 
v zemi která křičí 
mlčením

Spěje proud dlouhou poutí 
moři vstříc krajem mírným 
nese dál lodku z proutí 
k hladinám nedozírným 
k hřbetům vln s bílou krajkou 
k fregatám s carskou vlajkou 
a pak pod přídí ostrou 
zmizí koš s bílou kostrou 
malého krále

— 12 —


Prsten s kamejí

Prosím jen vteřinu 
popřej mi slyšení 
pro zbytek kopretiny 
zkus ještě vstát 
přes hlavu peřinu 
to není řešení 
popřej mi slyšení 
nebudu lhát

Tabulky okenní 
uvidí později 
jak s tebou do povlaků 
ulehne pláč 
na jiné řešení 
na novou naději 
prstenu s kamejí 
budeš se ptát

   Přišel jsem poprosit 
   abys mi prominula 
   chtěl jsem si vyprosit 
   polibek slíbený odminula 
   teď však mě vítají 
   zavřené okenice 
   hodiny sčítají 
   kolikrát volal jsem ze silnice

Prosím jen na chvíli 
staň se tím obrazem 
na jehož objevení 
čekám tu sám 
půlnoční motýly 
pošlu ti se vzkazem 
staň se tím obrazem 
pro zlatej rám 
staň se tím obrazem 
pro zlatej rám

— 13 —


Rakovina

Zní hlasy soudních znalců 
a padlých andělů 
řvou ústa slavných starců 
z reklamních panelů 
a jaro karty míchá 
pro záda shrbená 
a přetěžko se dýchá 
a svítí červená

V tom jaru listy žloutnou 
a sněží do květin 
a hrůza chodí s loutnou 
a s věncem kopretin 
té loutně struny chybí 
a stvůra bez tváře 
spár dravce - tlama rybí 
si hýká z oltáře

    Že blázni pošetilí 
    jsou na oprátce 
    dnes vládce zavraždili 
    ať žije vládce 
    tryznu mu vypravili 
    a jde se dál 
    dnes krále popravili 
    ať žije král

Jak tóny kravských zvonců 
zní stránky pamfletů 
lze dobrati se konců 
být stádem Hamletů 
být každý sobě drábem 
to mnohé přehluší 
však vápno neseškrábem 
když vězí na duši

Je večer v sálech hrají 
pár dalších premiér 
jak loni třešně zrají 
a štěká teriér 
a znovu ptáci vzlétnou 
výš k slunci! Poslepu!! 
To léto chodí s flétnou 
a sahá po tepu

    Že blázni pošetilí 
    jsou na oprátce 
    dnes vládce zavraždili 
    ať žije vládce 
    tryznu mu vypravili 
    a jde se dál 
    dnes krále popravili 
    ať žije král

Je známo čí je vina 
to hraní s kostrami 
má jméno Rakovina 
a voní astrami 
kůň běží bez udidla 
kouř štípe do očí 
hrajem si na pravidla 
a deska přeskočí 
přeskočí 
přeskočí

— 14 —

Informace

Bibliografické údaje

  • Autor: Karel Kryl
  • Jazyk: Čeština
  • Rok vydání: 1995
  • Žánr(y): zpěvník, poezie
  • 13. 5. 2023