Podpořte LD sdílením:
Anotace
Neruda zobrazil osobní a společenské poměry doby, ve které žil a kterou intenzivně prožíval. Ze základních motivů lze připomenout společenskou krizi po revolučním roce 1848, spojení jednotlivce s údělem národa, i věčnou touhu po svobodě.
První básnická sbírka Hřbitovní kvítí vyšla Nerudovi roku 1857, je reakcí na skleslost a strach českých lidí po Bachově reakční éře. Po prohrané revoluci literatura dožila s Tylem a Havlíčkem, zbývalo jen starobuditelské náhražkové "idylické" vlastenectví. Neruda do této společnosti přišel se svým uličnickým dílem, kde v bojovných a vyzývavých verších prohlašuje, že kolem sebe vidí jenom hřbitov zpráchnivělého věku a dávných myšlenek.
Po vydání knihy byl autor "zkaceřován" ve jménu mravnosti a proto, že je pozérem, který napodobuje Henricha Heineho; to ale nebyla pravda, hlavní postřehy jsou naprosto originální.
Neruda věří, že pravý básník dostane do díla složité vrstvy, významové náznaky, domýšlení metafor; proto je sbírka Hřbitovní kvítí sice věnována mladistvému příteli Antonínu Tollmannovi, který odpočíval na malostranském hřbitůvku, přesto se ve verších hřbitov dostává do zvláštního podtextu:
Celý "starý" svět fosforeskuje hrobem, se svou zatuchlou společenskou strukturou, jež proniká i na hřbitovy, kde pospolu s honosnými náhrobky "tlí lakota", zatímco "chudinu hrobník metá do hromadných jam" - v díle se projevují básníkovy proletářské myšlenky - zejména proto vzbudil tímto dílem odpor.
V díle mluví také o starodávné poezii, která zemřela, je nutné hledat změny; napadá snahu izolovat poezii pod romantický příklop.
Ukázky
Mezi hroby dva se červi potkali
Mezi hroby dva se červi potkali. "Odkud, bratře?" "Z lebky básníkovy." "Toť nám bratr, co tam viděl, poví." "Pouhý mozek - pranic krásného.- Odkud ty?" "Já z lebky učencovy; nezbylo i tu nic jasného." "Myslím, bratře, že ti géniové jsou jak ona pod sklenicí svíce; posvítí-li jiným se tmou brojícím, nezbyde jí samé nic pak více."
