Celá e-kniha Případ záhadné zpronevěry ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA 16
Perry Mason, Della Streetová a Paul Drake se radili u stolu v italské restauraci, která byla poblíž budovy soudu; její majitel už byl zvyklý vyhradit malou soukromou jídelničku výlučně pro použití této trojice.
„Podle toho, co jsem slyšel,“ promluvil Drake, „to vypadá, jako by byl soudce rozhodnutý.“
Mason přikývl. „Co jsi zjistil, Paule?“
„Žádná sláva,“ připustil Drake. „Spoustu různých nesourodých informací, ale nevím, jestli ti vůbec k něčemu budou… Jak jsi sám poznamenal, ta tvoje klientka je pořádná lhářka.“
„Je a není,“ řekl Mason. „Lhala mi, protože chtěla zachránit pověst svého bratra. Myslela si, že ho něco akutně ohrožuje, něco, co chtěl odvrátit tím, že by zaplatil pět tisíc dolarů. Chtěla splnit jeho přání.
Proto se neřídila mými radami a pokoušela se mě oklamat, ale jakmile začalo jít do tuhého, řekl bych, že už to nezkoušela. Myslím, že je přinejmenším možné, že říká pravdu.
Je to povinnost, kterou má advokát vůči svým klientům. Bez ohledu na to, kolikrát mu zalhali v minulosti, si musí uchovat důvěru. Musí vždycky věřit, že v závěrečné fázi říká klient pravdu a vyloží všechny karty.“
„Tentokrát nejspíš pravdu neříká, Perry,“ řekl Drake. „Šla za ním, pokusila se ho uplatit, a když to nešlo, tak ho zabila.“
„Co jsi zjistil?“ zeptal se Mason, stáčeje řeč na jiné téma.
„Toho Moraye Cassela jsi asi odhadl velice dobře,“ řekl Drake. „Vedl tajemný život; nikdo neví, co vlastně bylo skutečným zdrojem jeho příjmu nebo kolik vydělával.
Ale něco jsem přece jen zjistil. Ten chlap byl pořád ozbrojený. V pouzdře zavěšeném přes rameno a zasunutém v levém podpaží nosíval revolver s krátkou hlavní ráže osmatřicet. Obleky si nechával šít na míru; celé roky mu je šil stále stejný krejčí a udělal to vždycky tak, aby měl v levém podpaží dost místa a vyboulenina způsobená revolverem nebyla nápadná.“
„A hrome!“ zvolal Mason.
Drake přikývl.
„Ten revolver měl u sebe, když našli jeho tělo?“
„Musel ho mít,“ řekl Drake.
Mason přimhouřil oči. „No není to zajímavé, že policie popsala všechno, co bylo v místnosti, předvedla fotky oblečeného těla, ležícího na posteli s dírou od kulky v hlavě a vší tou krví na polštáři a dole na podlaze, a nikdo neřekl ani muk o revolveru?“
„Zeptal ses jich?“ vyptával se Drake.
Mason se zazubil. „Nezeptal. Ani by mě nenapadlo ptát se jich na revolver, ale rozhodně mě mělo napadnout zeptat se, co bylo nalezeno v jeho kapsách a zda našli něco důležitého v místnosti… Co víš o tom jeho zdroji příjmů, Paule?“
Drake zavrtěl hlavou. „Kšeftoval zásadně v hotovosti. Nosil speciální opasek na peníze. Měl tam čtyři tisícidolarové bankovky. Taky měl koženou peněženku natřískanou stodolarovkami. Podle toho, co jsem zatím zjistil, neměl bankovní účet. Když kupoval ten cadillac, vysázel peníze rovnou na dřevo.“
„Ženy?“
„Občas ho navštěvovaly.“
„Jedna a táž žena nebo jich bylo víc?“
„Různé.“
„Co jsi zjistil o tom vzkazu, co ležel na vitrínce v San Franciscu nachystaný tak, abych si ho vzal?“
„Vzkaz byl napsaný elektrickým strojem,“ řekl Drake. „Mají tam všechny stroje elektrické, ale tenhle vzkaz byl podle všeho napsán na stroji Joyce Baffinové.
Pro tvou informaci, Perry, jestli to pro tebe má nějakou cenu; Joyce Baffinová ve čtvrtek v poledne odešla z kanceláře toho podniku pod záminkou, že ji strašně bolí hlava. V pátek ráno už ale byla zase v práci; tahle Joyce byla a je velice oblíbená mezi zaměstnanci té společnosti i u vedení a jednu dobu se velice kamarádila s Edgarem Douglasem. Byl do ní úplně blázen, ale to prý byla spousta dalších lidí. Možná, že Franklin Gage, který je vdovcem, a Homér Gage s tím jeho kořistnickým zrakem by byli s Joyce Baffinovou rádi navázali bližší vztah.“
Mason upil ze svého koktejlu a začal si tu informaci přebírat.
Drake pokračoval: „Mám tu ještě takovou pestrou směsku různých drobných informací. Strávil jsem docela dost času a utratil hromadu peněz s telefonní spojovatelkou z Tallmeyer Apartments. Zjistil jsem, že Moray Cassel hodně často vol…
