13
Perry Mason si vzal taxík a odjel na letiště. Za deset minut mu mladá žena v informační kanceláři přivolala pilota, který byl ochoten pronajmout na hodinu rychlé osobní letadlo. Advokát si pilota pozorně prohlédl a souhlasil. Vytáhl náprsní tašku, vyndal z ní čerstvé nové bankový a podal je pilotovi.
„Jste připraven odletět ihned?“ zeptal se.
„Bude to trvat jen několik minut, než se zahřeje motor,“ odpověděl pilot. „Letadlo je připraveno k letu. Natankoval jsem benzín a překontroloval řízení.“
„Tak jdem,“ řekl Perry Mason.
Pilot se usmál.
„Dosud jste mi neřekl, kam chcete letět.“
„Řeknu vám to, až budete zahřívat motor.“
Kráčeli po širokém betonovém chodníku. Na slunci se leskl zdvižený trup malého letadla.
„Tak tady to máme,“ řekl pilot.
Zatímco si Perry Mason letadlo prohlížel, dva mechanici je nasměrovali, podložili kola špalky a začali zahřívat motor.
„Kolem půlnoci odtud odlétá jedno poštovní letadlo,“ řekl Mason. „Chtěl bych letět za ním.“
Pilot se na něho podíval a prohlásil:
„To nikdy nechytíte. Je to tak daleko –“
„Nechci je chytit, chci jen za ním letět. Kde se přistává poprvé?“
„V Summervillu.“
„Jak dlouho nám to tam bude trvat?“
„Asi hodinu.“
„Tak tam bude naše první přistání. Dále letět nemusíme. Ale možná že poletíme i dál.“
Pilot otevřel dveře malé kabiny a řekl:
„Vlezte si dovnitř a sedněte si. Už jste někdy letěl?“
Mason přisvědčil.
„Nárazů větru si nevšímejte,“ řekl pilot. „To nic není. Ti, kdo letí poprvé, mají obyčejně strach.“
Než se Mason uvelebil na sedadle, pilot obešel letadlo, usedl k řízení, zatáhl dveře kabiny, uzamkl je a pokynul mechanikům, aby odtáhli špalky. Pak nabral plyn a letadlo se vzneslo do výše.
Během následující hodiny seděl Perry Mason téměř bez hnutí a zamyšleně sledoval krajinu, tak jako občas pozoroval kouř linoucí se z jeho cigarety. Jednou nebo dvakrát se pilot pokradmu tázavě podíval na svého zamyšleného pasažéra, ale promluvil, až když bylo letadlo nad Summervillem.
„Pod námi je Summerville,“ řekl.
Perry Mason bez zájmu pozoroval letiště a pouze nepatrně přikývl.
Pilot zamířil letadlo k zemi. Rychle klesali. Když už kola drncala po zemi, Mason křikl:
„Nezastavujte příliš blízko hangáru.“
Pilot uzavřel přívod benzínu a letadlo pomalu zastavilo. Po tvrdém povrchu upěchované půdy, která sloužila jako rozjezdová plocha, přicházeli dva muži.
Perry Mason vystoupil z letadla, šel jim naproti, zběžně si je prohlédl a řekl úsečně:
„Měl některý z vás službu, když přiletělo poštovní letadlo – to, co přilétá kolem jedné hodiny po půlnoci?“
„Já,“ řekl ten vyšší.
Mason mu pokynul, aby šel stranou, a řekl tlumeně:
„Hledám mladou ženu, která přiletěla tím letadlem. Je jí kolem dvaceti, má nápadně modré oči, je štíhlá, urostlá a –“
„V tom letadle žádná dívka nebyla,“ prohlásil muž s určitostí. „Byli tam jen dva muži. Jeden z nich vystoupil a druhý letěl dál.“
Perry Mason se na něho podíval a svraštil čelo. Jeho oči nabyly tak tvrdého lesku, že mechanik na okamžik sklopil zrak.
„Mohl byste mi ty dva muže popsat?“ zeptal se Mason.
„Jeden byl tlustý a holohlavý. Bylo mu asi kolem padesátky a byl pěkně zdrchaný. Měl takové divné oči, ale jinak se na něho moc nepamatuji. Pokračoval v letu. Chlapík, který vystoupil byl ještě mladý a měl na sobě modrý seržový oblek. Byl tmavovlasý a černooký. Ptal se, jestli ještě nějaké letadlo přiletí k ránu. Řekl jsem mu, že ne. Zdálo se mi, že se nějak nemůže rozhodnout, a pak se mě zeptal, jak by se dostal do hotelu Riverview.“
Masonovy oči sklouzly z mechanika a upřely se do dáli. Několik vteřin tu stál pohřížen v myšlenky. Pak vytáhl z kapsy pětidolarovou bankovku a řekl:
„Mohl byste mi sehnat taxík?“
„Jeden je hned tímhle směrem.“
Mason se otočil k pilotovi a řekl:
„Překontrolujte si letadlo a připravte se, poletíme dál.“
„Kterým směrem?“
„To ještě nevím. Čekejte, dokud se nevrátím, pak vám to řeknu.“
Odešel za mechanikem k taxíku.
„Hotel Riverview,“ řekl řidiči.
Během jízdy seděl opřen o sedadlo. Je…
