Celá e-kniha Případ podvrženého oka ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
14
Smírčí soudce Kenneth D. Winters, jenž předsedal soudu nižší instance, si zřejmě byl plně vědom veřejné pozornosti, které se mu dostávalo.
„Tato doba byla stanovena pro předběžné projednání společné obžaloby Petera Brunolda a Sylvie Bassetové z vraždy jistého Hartleye Basseta,“ prohlásil. „Pánové, jste připraveni?“ otázal se zástupců procesních stran.
„Připraven,“ prohlásil Mason.
Okresní prokurátor Burger přikývl.
Novináři se sklonili nad své bloky a pustili se do práce. Případ byl výjimečný tím, že se sám okresní prokurátor účastnil předběžného projednávání, a každý novinář očekával, že se asi budou dít zajímavé věci.
„Jamesi Overtone,“ řekl prokurátor Burger, „prosím, přistupte a složte přísahu.“
Overton zvedl pravou ruku, stál a hleděl přitom do soudní síně. Na zachmuřené snědé tváři mu pohrával sardonický výraz a vypadal tak sebejistě, že se tím odlišoval od ostatních přítomných.
„Jmenujete se James Overton a byl jste zaměstnán jako šofér Hartleye Basseta?“ otázal se Burger, jakmile Overton složil přísahu a zaujal místo v křesle svědků.
„Ano, pane.“
„Jak dlouho jste byl u pana Basseta zaměstnán?“
„Osmnáct měsíců.“
„Po celou dobu jste pracoval jako šofér?“
„Ano, pane.“
„Jaké bylo vaše předchozí zaměstnání?“
Perry Mason se zvedl ze svého místa vyhrazeného obhajobě.
„Jsem si vědom,“ řekl, „že není příliš taktické, jestliže má obhájce spoustu technických námitek při předběžném projednávání případu. Je mnohem chytřejší nechat okresního prokurátora, aby se vyptával, na co chce, a odhalil tím své karty. Jsem si rovněž vědom, že bývá zvykem, že se prokurátor nesnaží dosáhnout ničeho více než toho, aby obžalovaní byli drženi ve vazbě po dobu přípravy procesu proto, aby obhajoba neměla ani tušení, jak je případ připraven. Přesto však mám pocit, že zde jde o poněkud neobvyklý případ. Táži se tudíž soudu i obžaloby, má-li smysl zabývat se předchozím zaměstnáním tohoto muže v době, než nastoupil do služby Hartleye Basseta.“
„Myslím, že má,“ odpověděl Burger.
„V tom případě nemám námitku,“ řekl Mason s úsměvem.
„Odpovězte na otázku,“ vyzval soudce Winters.
„Byl jsem detektiv.“
„Soukromý detektiv?“ zeptal se Burger.
„Ne, pane. Pracoval jsem pro vládu Spojených států v souvislosti se zpravodajskými úkoly. Pak jsem opustil vládní službu a pracoval jako detektiv pro městskou policii. Byl jsem tam zaměstnán pouze několik dní, když mě oslovil pan Basset a vyzval mě, abych přijal zaměstnání jako jeho šofér.“
Perry Mason se opřel v židli a jeho oči zabloudily do tváří Petera Brunolda a Sylvie Bassetové.
Brunold, který seděl mezi dvěma policisty, hleděl bezvýrazně před sebe. Ve tváři Sylvie Bassetové se zračil údiv.
„Byl jste pověřován jinými úkoly než řízením vozu v době, kdy jste pracoval pro pana Basseta?“ zeptal se Burger.
„Dohodněme se,“ prohlásil Perry Mason s opovržením v hlase, „že tento muž byl pověřován špehováním manželky Hartleye Basseta a že usiloval o to, aby se svému zaměstnavateli zavděčil hlášením takových údajů, jež zdánlivě ospravedlňovaly oprávněnost takového špehování.“ Burger vyskočil.
„Ctihodnosti,“ zahřímal, „protestuji proti podobným taktikám obhajoby. Jsou zřejmou snahou o diskreditaci svědectví tohoto muže, jehož se pokouší očernit tím, že nabízí dohodu o něčem, o čem se nelze dohodnout.“
„Proč ne?“ otázal se Mason.
„Protože se obvinění nezakládá na pravdě,“ řekl Burger. „Tento muž je počestný detektiv a…“
„Jsou všichni stejní,“ přerušil ho Mason.
Soudce Winters zabušil kladívkem. „Nestrpím žádné další diskuse. A vy, pane Masone, se zdržíte podobných prohlášení. Omezíte se na poznámky adresované soudu a na křížový výslech svědků, popřípadě na námitky, jež vám přísluší a budou pronášené korektním, uctivým způsobem.“
Perry Mason se uvelebil na židli a lehce se usmál.
„Vaše Ctihodnosti,“ řekl, „prosím soud o prominutí.“
„Pokračujte, pane Burgere,“ vyzval soudce Winters. Burger se zhluboka nadechl a bylo vidět, že se pokouší ovládnout vztek. Řekl pouze: „Jen odpovězte na otá…
