16
Soudce kývl na okresního prokurátora.
„Pokračujte,“ vyzval ho.
Hamilton Burger pokynul jednomu z přítomných zástupců šerifa. Ten se blížil k Perrymu Masonovi se složeným papírem v ruce.
„Vaše Ctihodnosti,“ řekl Burger, „došlo k překvapivým, byť ne zcela nečekaným událostem v souvislosti s tímto případem a s jinou záležitostí, jež sice s případem bezprostředně nesouvisí, ale přesto se ho týká. Vzhledem k této druhé záležitosti budu přibližně za hodinu nucen požádat o krátké odročení projednávaného případu.“
Soudce Winters se zamračil.
Burger pokračoval: „Domnívám se, že neprozrazuji nic důvěrného konstatováním, že zmíněnou záležitost bude projednávat velká porota a že bude nutné, abych se jednání zúčastnil.“
„Má obhajoba nějaké námitky?“ otázal se soudce Winters.
Ještě než Mason stihl odpovědět, řekl Burger zvýšeným hlasem:
„Obhajoba nemůže nic namítat, protože jedním z prvních svědků, kteří budou před velkou porotu předvoláni, není nikdo jiný než sám Perry Mason, obhájce obžalovaných.“
Mason prohlásil klidným hlasem: „Vaše Ctihodnosti, tato poznámka byla nevhodná a zbytečná. Mám v ruce předvolání před velkou porotu, jež mi předal právě teď zástupce šerifa. Mohlo být doručeno kdykoliv před znovuzahájením líčení, bylo to však na pokyn okresního prokurátora učiněno až v soudní síni, při líčení, evidentně proto, aby se soudní dvůr i obecenstvo dozvěděli, že jsem předvoláván jako svědek před velkou porotu. Bylo to pouhé teatrální gesto.“
Soudce Winters zaváhal. Burger se obrátil vztekle k Perrymu Masonovi a řekl: „Rozdávat umíte, ale přijímat zřejmě ne.“
Soudce uhodil kladívkem.
„To stačí, pane prokurátore,“ řekl. „Nepřeji si žádné osobní poznámky tohoto druhu a ujišťuji pana obhájce, že soud se ani v nejmenším při svém rozhodování poznámkami pana prokurátora nedá ovlivnit. Pokračujte, pánové.“
Perry Mason, s obsílkou v ruce, se otočil a prohlížel si tváře přítomných v soudní síni. Koutkem oka zahlédl na okraji tísnícího se davu úzkostný a překvapený pohled Delly Streetové. Zvedla do výšky ruku s novinami a významně jimi gestikulovala.
Perry Mason téměř neznatelně kývl hlavou a spiklenecky na ni mrkl.
„Váš další svědek,“ vyzval soudce Winters okresního prokurátora.
„George Purley,“ ohlásil Burger.
Zatímco Purley skládal přísahu, obrátil se Burger k Masonovi a řekl: „Purleyova pověst jako znalce písma by měla být dostatečně známá, tudíž by neměla vyžadovat formální kvalifikaci. Pracuje pro policii již řadu let a…“
„Připouštím kvalifikaci pana Purleye a vyhrazuji si právo křížového výslechu,“ řekl Mason.
Burger zběžně kývl na znamení díků a obrátil se ke svědkovi.
„Jmenujete se George Purley a pracoval jste a v současné době též pracujete jako znalec písma a daktyloskopický expert pro policii?“
„Ano, pane.“
„Dostavil jste se dne čtrnáctého tohoto měsíce do domu Hartleye Basseta?“
„Ano, dostavil.“
„Táži se obecně, zda jste viděl tělo muže, které leželo na zemi pracovny v Bassetově domě?“
„Viděl. Ano, pane.“
„Povšiml jste si přenosného psacího stroje na stole nedaleko těla?“
„Ano, pane.“
„Povšiml jste si kusu strojem popsaného papíru zasunutého do stroje?“
„Ano, pane.“
„Ukážu vám nyní ten kus papíru s dotazem, zda jde o týž papír.“
„Ano, pane. Je to ten papír.“
„Zkoumal jste, zda strojopisný text na papíře byl psán na stroji, v němž byl papír nalezen?“
„Ano, zkoumal.“
„Co jste zjistil?“
„Zjistil jsem nad jakoukoliv pochybnost, že text na něm nebyl napsán, ale byl psán na jiném stroji dodatečně objeveném v domě.“
„Kde?“
„V ložnici paní Bassetové, jedné z obžalovaných v tomto případu.“
„Vyjádřila se ve vaší přítomnosti, komu stroj náleží?“
„Ano, pane.“
„Co řekla?“
„Řekla, že je to její stroj a že na něm píše svou soukromou korespondenci. Uvedla, že korespondenci občas píše sama a občas ji pro ni píše zaměstnanec jejího manžela, jeho stenografický asistent.“
„Zmínila se o své písařské kvalifikaci?“
„Ano, pane. Uvedla, že bývala profesionální písařkou na stroji a že píše naslepo.“
…
