Netopýři létají za šera (Erle Stanley Gardner)

14. kapitola

Berta Coolová stála u psacího stolu a svou těžkou dlaní tiskla otevřený telegram na jeho desku, jako by se obávala, že se jí ztratí. Zmáčkla tlačítko bzučáku a přivolala Elsii Brandovou.

„Napište si dopis Donaldovi, Elsie: Drahý Donalde, jsi u námořnictva tak dlouho, že až moc sršíš energií. Berta předložila závěť nejlepšímu grafologovi ve městě, aby porovnal podpisy. Jsou pravé. Možná Tě nenapadlo, že se zvláštní změna stylu objevuje až na druhé stránce. To je stránka s podpisy. Proto, není-li v pořádku tato stránka, musí být podpisy zfalšované – všechny tři.

Máte to, Elsie?“

„Ano, paní Coolová.“

„Dobře, tak mu dáme další porci: Zřejmě Ti u námořnictva zrezivěl mozek. Bertě na tom houby záleží, jestli je druhá stránka zfalšovaná nebo ne, a zfalšovaná být nemůže. Připouštím, že mi Paul Hanberry připadá jako šmejd. Nevěřila bych mu ani co by se za nehet vešlo, ale s Josephine Dellovou je vše v pořádku. Když jsi někdy na moři a nemáš o čem přemýšlet kromě o bombardérech, torpédech, ponorkách a minách, mysli na to, že Bertin klient byl uražen na první stránce. Bertě houby záleží na tom, co se děje v další části závěti. Pro ni za ni by mohl pořizovatel závěti dát zbytek svých prachů třeba přestárlým námořním oficírům. Hodláš-li nadále telegrafovat na účet adresáta, snaž se aspoň telegrafovat něco konstruktivního.

Bertě chybíš, ale vzhledem k tomu, že se nedokážeš strefit ani do jediného bodu případu, bylo by možná lepší partnerství zrušit. Ale děkuji za snahu. Už se neobtěžuj. Berta se o případ postará. Soustřeď se na nepřítele. Všechno nejlepší!“

Berta Coolová zmačkala telegram, hodila ho do koše na papír, okamžik hleděla na zmačkanou kuličku, pak telegram z koše vylovila, uhladila a řekla Elsii Brandové: „Přidejte ho ke složce. Je to poprvé, že se ten prevít sek. Nebude na škodu mít to černé na bílém.“ Po kratší úvaze dodala: „No, je sobota. Tenhle týden tu bylo učiněné peklo. Tak to teď do pondělka zapíchnem.“