18. kapitola
Ve ztichlé soudní síni panovalo elektrizující napětí. Ticho dosahovalo takového stupně, že i zvuk zakašlání se zdál neúměrně silný.
Soudce Donahue prohlásil: „Pánové, obžalovaná je přítomna soudnímu jednání. Pro tento proces byla vybrána porota a zavázána přísahou. Okresní prokurátor pronesl svůj zahajovací projev k porotě. Přeje si teď obhajoba proslovit svoji zahajovací řeč?“
Mason řekl: „Ne, vaše ctihodnosti, posečkáme s naším zahajovacím projevem až na začátek jednání obhajoby“
„Dobře. Okresní prokurátor zavolá svého prvního svědka.“
„Doktor Jackson Lambert,“ ohlásil Burger.
Doktor Lambert se dostavil na místo pro svědky.
Mason řekl: „Podle práva křížového výslechu si vyhrazujeme, aby doktor Lambert přednesl odborný posudek.“
„Velmi dobře,“ pravil Burger. „Doktore Lamberte, provedl jste posmrtné ohledání těla Johna Callendera?“
„Ovšem, pane. Provedl.“
„Mohl byste laskavě objasnit polohu a stav těla a co jste případně zpozoroval v okamžiku, kdy jste tělo poprvé spatřil?“
„Tělo leželo částečně na pravém boku,“ vysvětloval doktor Lambert. „Tělo zesnulého bylo zcela probodnuto mečem, takže asi čtyři a půl palce čepele vyčnívalo z druhé strany těla, to jest, ze zad. Čepel procházela hrudí. Hovořím teď o tom, co jsem objevil, když jsem tělo poprvé spatřil.“
„Pokračujte, doktore.“
„Potom jsem provedl posmrtné ohledání těla. Zjistil jsem, že příčinou smrti byla čepel, kterou bylo tělo probodnuto. Určil jsem okamžik smrti přibližně mezi hodinami 1.30 a 3.00 sedmnáctého září, při čemž jsem okamžik smrti stanovil podle teploty těla, teploty v místnosti, rychlosti poklesu teploty a několika dalších činitelů.“
„A teď, doktore, našel jste v těle zejména v hrudním koši poblíž rány nějakou cizí substanci“
„Našel.“
„Co jste našel?“
„Našel jsem kousky péra. Snad mi bude umožněno vysvětlení. Péro sestává z různých částí. Je tam centrální sloupek, jehož vnitřek je dutý, a jenž se nazývá brkem. Po obou stranách tohoto brku jsou výběžky nazývané chmýří. Toto chmýří má zase barbule a ty opět barbicely. Ty mají mikroskopické háčky, jimiž se zachycují za jiné barbicely, takže péru propůjčují určitou celkovou soudržnost.
Tak tedy, při posmrtném ohledání jsem nalezl částí chmýří ze dvou pštrosích per společně se zlomky barbulí a barbicel v dostatečném množství, aby je bylo možno určit jako části pštrosího pera.“
„Máte ty části s sebou, doktore?“
„Ovšemže mám, pane.“
„Jak jste je uchoval, doktore?“
„Ponořené do lihu ve zkumavce.“
Doktor vyňal z kapsy skleněnou trubičku a podal ji okresnímu prokurátorovi.
„A toto jsou péra nebo části péra, které jste nalezl v těle oběti?“
„Ano.“
„Požadujeme, aby to bylo zaevidováno jako veřejný doličný předmět číslo 1,“ žádal Burger.
„Nějaké námitky?“ ptal se soudce Donahue Masona.
„Žádné námitky, vaše ctihodností.“
„Povšiml jste si ještě něčeho, doktore?“
„Ruce oběti,“ vykládal doktor, „byly sevřeny na čepeli meče, ostrém jako břitva. Ostří se hluboko zařízlo do prstů obou rukou. Jedno oko bylo pootevřené, druhé zavřené. Tělo bylo zcela oblečeno. Došlo k dosti silnému vnějšímu krvácení na zádech a rovněž nastalo velmi intenzívní vnitřní krvácení.“
„Smrt byla okamžitá?“
„Prakticky okamžitá.“
„Můžete se dotazovat,“ pravil Burger.
Mason zavrtěl nanejvýš lhostejně hlavou. „Žádné otázky,“ řekl. „Mám za to, že doktorovo svědectví bezpochyby odpovídá situaci tak, jak ji zjistil.“
Hamilton Burger byl viditelně překvapen. „Žádný křížový výslech?“ tázal se.
„Žádný křížový výslech,“ pravil Mason s úsměvem a jeho hlas naznačoval, že přítomnost částic pštrosího pera v těle neměla koneckonců žádný zvláštní význam.
„Vaše ctihodnosti,“ řekl Hamilton Burger, „existuje část důkazu, který bych rád v tomto okamžiku předložil tak, aby byla zřejmá souvislost se svědectvím doktora Lamberta. Myslím, že se možná odchýlím od obvyklého pořadí důkazů, ale přesto si přeji, aby toto další svědectví bylo uplatněno teď, protože chci doktoru Lambertovi ve spojení s tím důkazem položit ješt…
