Celá e-kniha Kočky loví v noci ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
KAPITOLA TŘETÍ
Elsie Brandová ohlásila Bertě Coolové: „Ten váš člověk už je tu zas.“
„Belder?“
„Ano.“
„Ať táhne k čertu. Nemůže tu věčně strašit. Udělala jsem tu nabídku Nunnelymu teprve včera. Ať s ním má trochu strpení. Belder si pro zprávu přišel už včera. Teď je tu zas – ať táhne k čertu. Teď vylezu a ukážu mu dveře.“
Berta odstrčila otáčecí židli, prošla kanceláří, trhnutím otevřela dveře do přijímací místnosti a štěkla: „Dobré jitro.“
Belder vyskočil na nohy. „Dobré jitro, paní Coolová. Chci s vámi mluvit. Já –“
„Tak poslyšte,“ přerušila ho Berta. „Vejce jsme už snesli. Já na něm sedím. Ale ať na to vejce přitlačíte sebevíc, kuře se vám dřív stejně nevyklube.“
„Já to chápu,“ řekl Belder, „ale –“
„Já vím,“ přerušila ho Berta rozzlobeně. „Jste jako devět klientů z deseti. Napřed jste sem přišel, protože jste měl starosti. Myslel jste si, že vám můžu pomoct. Pak přijdete domů, začne se vám to honit hlavou, zase se celý vyplašíte, tak přijdete znovu sem, abyste tu otravoval a omílal to pořád dokolečka.
Když jdete k doktorovi a on vám napíše recept, ani vás nenapadne mu pak strašit v ordinaci, dokud se vám neudělá lépe. Můj čas je vzácný. Nemám…“
„Ale tohle je něco jiného,“ přerušil ji Belder.
„Co?“
„To, kvůli čemu s vámi chci mluvit tentokrát.“
„Něco nového, chcete říct?“
„Ano.“
„Co?“
„Malér.“
„Větší malér?“
„To bych řekl.“
Berta ustoupila stranou. „To je jiná. Pojďte dál.“
Berta ještě ani nedovřela dveře, a Belder už něco lovil v náprsní kapse kabátu. Vytáhl složený list dopisního papíru a podal ho Bertě. „Podívejte se na tohle,“ řekl.
„Co je to?“
„Dopis.“
„Pro vás?“
„Pro mou manželku.“
Berta dopis nerozložila. Držela ho pevně v krátkých silných prstech a při tom si Beldera prohlížela pohledem, z něhož probleskovalo soustředění.
„Odkud se to vzalo?“
„Našel jsem to na podlaze jídelny.“
„Kdy?“
„Asi před půl hodinou.“
„A k čemu celý ten rozruch?“
„To poznáte, až si to přečtete.“
„Vy jste to četl?“
„Přirozeně.“
„Ale bylo to adresováno vaší manželce?“
„Nebuďte naivní. Ukažte mi jediného manžela, kromě těch filmových, který najde za takovýchhle okolností dopis a neotevře ho, aby zjistil, co v něm je. Spousta z nich by to nepřiznala, ale dělají to všichni.“
„Přišel poštou?“ zeptala se Berta.
„Ano.“
„Kde je obálka?“
„Nevím. Obálka u něj nebyla.“
„Tak jak víte, že přišel poštou?“
„Přečtěte si ho a uvidíte.“
Berta na okamžik zaváhala a pak dopis rozložila.
Sdělení bylo psáno na stroji – přímé, prosté a k věci:
Má drahá paní Belderová,
možná bych Vám tenhle dopis neměla posílat, ale napíšu ho tak jako tak; a až se půjdu někam navečeřet, hodím ho buď do schránky, nebo do popelnice. V téhle chvíli píšu prostě proto, abych si vylila srdce.
Pravděpodobně se nikdy nedozvíte, proč se o Vás tak zajímám. Prostě mi budete muset důvěřovat, paní Belderová, a považovat mě za neznámou přítelkyni.
To, co Vám hodlám povědět, Vás nepotěší, ale je pro Vás lepší znát pravdu, než abyste dál žila ve světě iluzí.
Napadlo Vás někdy, že ačkoliv je těžké sehnat pomocnici v domácnosti, dokázala jste si udržet velice atraktivní služebnou? Říkám si, jestli jste vůbec někdy zapřemýšlela o tom, proč je Sally tak ochotná pro Vás pracovat dál, i když se v jiných zaměstnáních nabízejí vyšší mzdy. Proč si myslíte, že pro Vás vůbec začala pracovat? A všimla jste si někdy, že je to vysoce schopná sekretářka? Možná jste nevěděla, že před pěti lety získala na obchodní akademii první cenu jak v psaní na stroji, tak v těsnopisu. A pak prodávala – jako předváděčka potravinářských výrobků měla ještě lepší plat než jako sekretářka – a teď se tato velice atraktivní mladá žena objeví u Vás doma – jako služebná!
Proč?
Nejsou tu třeba jiné důvody, díky nimž je to místo tak přitažlivé, takže Sally je ochotna zůstat a vykonávat podřadnou práci?
Snad abyste se Sally na tyto věci zeptala – a až se jí budete ptát, ptejte se, jako byste již znala odpovědi. Neptejte se jí, jako byste měla pochybnosti nebo pouhé podezření; je…
