Kniha Špekouna Ollieho (Ed McBain)

PŘESNÉ A SPRÁVNÉ pojmenování čtvrti známé nyní jako Kingstonské nádraží je Nádraží Westfield. Snad je to tak proto, že tudy ještě stále vedou koleje; zdejší zastávka kdysi opravdu nesla jméno Westfield. Později, v době, kdy se v okolí Westfieldského nádraží usídlil značný počet irských přistěhovalců, se pro tuto čtvrť vžilo označení Dublin Town. Na přelomu století začal příliv přistěhovalců z řad ruských Židů a tehdy lidové názvosloví čtvrť přejmenovalo na Malý Kyjev. Hospodářský vzestup odsunul Židy na předměstí, čímž se uvolnilo místo pro Italy, kteří sem přicházeli z ghett v centru města. I nadále se to zde jmenovalo Malý Kyjev, ale ulicemi znělo halasné Buon giorno! a Ba fahn gool! Avšak ne nadlouho.

Prosperita vyvolávala migraci. Také Italové odešli bydlet na předměstí. Příroda se však děsí prázdnoty. Jako další přišli Portoričané a nakonec Jamajčané. Dokonce tolik Jamajčanů, že nejprve bělošská většina z okolí a nakonec i sami obyvatelé začali tuto část města nazývat Nádraží Kingston. Jistý podnikavý starosta, ucházející se o hlasy jamajských voličů, dokonce navrhl, aby pojmenování, které už stejně používal kdekdo, bylo stvrzeno i podle zákona.

Jeho nápad se však nelíbil nikomu, kromě Jamajčanů. A tak se Westfieldské nádraží v každodenní běžné řeči měnilo v nádraží Kingston, ale na mapách zůstalo stejné pojmenování, jaké tam lze najít již od roku 1878, kdy železnice zahájila provoz na trati podél řeky.

Všichni v Kingstonském nádraží…

Nu, přinejmenším všichni obyvatelé James Street.

… slyšeli o transvestitovi, který si říká Emmy, ale nikdo nevěděl, kde k čertu může být. Ollie byl detektivem už dlouhá léta. Pochopil, že se o něm ví. Emilio Herrera se tak či onak dověděl, že po něm pátrá zákon.

Tak kde sakra může být?