Kniha Špekouna Ollieho (Ed McBain)

O TOM, že Hendersonovu vraždu svěřili Špekounovi Olliemu, se Carella doslechl až v úterý ráno, když si ho poručík Peter Byrnes zavolal do své rohové kanceláře a pohodil na stůl výtisk bulvárního raníku.

„Viděls to?“ zeptal se.

Titulek na první straně hlásal: HENDERSONOVU VRAŽDU ŠETŘÍ 88. REVÍR

V podtitulku stálo: VELKÝ PŘÍPAD V RUKOU MÍSTNÍ POLICIE

„Jak se zdá, na hlášení jako první reagoval Špekoun Ollie.“

„Má kliku,“ poznamenal Carella.

„Ale my ne,“ opáčil Byrnes. „Henderson bydlí v osmdesátém sedmém. Bydlel,“ opravil se. „Ve Smoke Rise.“

Smoke Rise bylo seskupení asi pětasedmdesáti domů obehnaných zdí se vstupní branou, nádherně položených na upravených terasách s výhledem na řeku Harb. Zdejší obyvatelé měli k dispozici vnitřní i venkovní bazén, tělocvičnu a tenisové kurty s nočním osvětlením. Na pozemku se nacházela i soukromá osmitřídka, Smoke Rise Academy, pyšnící se vlastním fotbalovým a baseballovým mužstvem; šedočerné uniformy jejích žáků vyvolávaly dokonalou představu stoupajícího dýmu.

1 Smoke Rise - stoupající dým, angl.; pozn. překl.

Dávno, pradávno zde Carella řešil případ únosu v domě jistého Douglase Kinga, jehož sídlo leželo u hranic sedmaosmdesátého revíru, v jeho nejsevernějším cípu, v místě, jež od sousedního státu odděloval pouze tok řeky Harb. V tomto exkluzivním koutě sedmaosmdesátého revíru představoval Smoke Rise ultraurbanistickou tvář města; vládla zde atmosféra trochu venkovská a trochu nadpřirozená. Smoke Rise – to znamenalo bohatství a exkluzivitu.

Právě zde, ve stínu stromů na ulici jménem Prospect Lane, žil se svou ženou a dvěma dětmi městský radní Lester Henderson. A daleko, předaleko odtud – v Síni Martina Luthera Kinga na St. Sebastian Avenue v Diamondbacku, černošské a hispánské čtvrti, choulící se jako chřestýš na okraji civilizace – byl včera ráno Henderson zastřelen.

„Což znamená, že tu můžeme Ollieho čekat každou minutu,“ mínil Byrnes.

Pohlédli na sebe.

Carella si dokonce povzdechl.