Celá e-kniha Deset plus jeden ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Kapitola 9
Nazítří ráno, ve středu 2. května, Steve Carella navštívil náčelníka pátracího oddělení 87. revíru poručíka Byrnese. Řekl mu, že u případu došlo k neočekávaným zvratům, že on a Meyer se zprvu domnívali, že mají několik vodítek, nyní si to však už nemyslí a považují za velice pravděpodobné, že vrah je šílenec. Vzhledem k tomu, řekl Carella poručíkovi dále, bude potřebovat další výpomoc od detektivů 87. revíru, a rovněž aby Byrnes požádal ostatní pátrací oddělení v městě o spolupráci, neboť vrah se vynořuje na různých místech a jenom samotné zjišťování a ověřování údajů vyžaduje spoustu času, který by se dal patrně lépe využít k dedukci, kdyby bylo ovšem z čeho vycházet, jenže jak se zdá, není zatím z čeho.
Byrnes vyslechl Carellu a odpověděl, že mu poskytne všemožnou pomoc, jakmile si najde chvilku, aby se podíval na rozvrh služeb a spojil se s náčelníkem městského pátracího oddělení. Ten den však ještě musel pokročit o řadu hodin, než se Carella dočkal pomoci, o niž žádal. A kupodivu, dostalo se mu jí z neočekávaného místa - z kanceláře státního návladního. Andrew Mulligan byl náměstkem státního návladního, jednou hodlal kandidovat na guvernéra státu a počítal - když katolík Kennedy prolomil předsudky -, že by potom nebylo marné stát se prezidentem. Měl kancelář v budově vedle trestního soudu, přímo naproti policejnímu komisařství. Byrnes přesně ve čtvrt na dvanáct zavolal náčelníkovi městského pátracího oddělení, to Mul igan však nevěděl, neboť byl v té době u soudu. Neměl zdání, že detektivové 87. revíru vyšetřují čtyři vraždy, které zřejmě vzájemně spolu souvisejí, a netušil rovněž, že jim záhy s jejich případem pomůže pohnout. Nyní pomáhal státnímu návladnímu při stíhání případu daňového úniku. Mulligan nevěděl, že státní návladní si na místo guvernéra státu brousí zuby sám, ale i kdyby to byl věděl, nedělal by si z toho hlavu. Vedli trestní stíhání proti jistému mocnému hochštaplerovi, zabývajícímu se nekalými obchody, a místní tisk tomu věnoval řadu tučných titulků. Mul igan měl tučné titulky rád. Zlobil se, že existuje jakýsi džezový hudebník zvaný Gerry Mul igan, který navíc nebyl ani jeho příbuzný. Měl za to, že když se kdokoli zmíní o Mulliganovi anebo když se jméno Mulligan objeví v tisku, posluchači či čtenáři má okamžitě na mysli vytanout představa bojovného náměstka státního návladního, a ne ledajakého hráče na klimpr, nebo co ten druhý Mulligan vlastně byl.
Abychom byli právi případu, jehož součástí se Mulligan měl co nevidět stát, od té doby, co začal pracovat v kanceláři státního návladního, stíhal čtyři zločiny vraždy. Vraždy měl rád, neboť tisk jim obvykle věnoval spoustu místa. Prvního vraha mu dodali detektivové 49. pátracího oddělení. Byl to jasný případ, s nímž by si každý novopečený absolvent právnické fakulty snadno poradil. Mulligan z toho případu vyždímal všechno, co se jen dalo. Soudní přelíčení i s vynesením rozsudku mohlo být ukončeno nanejvýš za dvě neděle, ale Mul igan je protáhl na celý měsíc. Noviny každý den přinášely řvavé titulky a náměstek státní návladního by ten proces vlekl ještě déle, kdyby soudce nebyl pronesl několik štiplavých poznámek o „zdánlivě nevyčerpatelném zdroji výmluvnosti při tomto přelíčení”. Mulligan ovšem dosáhl svých titulků, a navíc odsouzení obžalovaného, a potom - neboť odvážnému štěstí přeje, jak se říká - zanedlouho stíhal dalšího obžalovaného z vraždy, a pak ještě jednoho a ještě jednoho, neboť počet vražd spáchaných v tomto hezkém městě se zdál téměř stejně nevyčerpatelný jako zdroj náměstkovy výmluvnosti v jeho prvním procesu. Když vyšel z budovy soudu a sestupoval po širokých plochých schodech, přemítal, na čem bude pracovat, až rozdrtí toho špinavého grázla s podvodnými prodejnami masa, které sloužily jako zástěrka k distribuci narkotik. Nevěděl, že bude zatažen do případu, který nyní vyšetřují detektivové 87. revíru, rozhodně však doufal, že příštím jeho případem bude zase vražda. Současně uvažoval také, co si dá k obědu.
Obvykle chodi…
