Celá e-kniha Byla jedna holčička ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
6. Když se dala do zlobení…
V pátek prvního dubna v sedm hodin ráno si pokojská v hotelu Shelby Arms povšimla, že dveře pokoje 307 jsou maličko pootevřené. Zvědavě nakoukla dovnitř, pak je pootevřela o trochu víc a vstrčila do nich hlavu. Na lůžku ležel tváří dolů muž oblečený jen v bílých slipech. Zátylek měl zalitý krví. Pokojská pokývala hlavou, nechala dveře otevřené, sešla do recepce a nočnímu recepčnímu sdělila, že nahoře v pokoji 307 leží mrtvola. Potom si odskočila na kávu. Recepční Blooma informoval, že do služby nastoupil o půlnoci a v osm má být vystřídán. Bloom sice nepotřeboval identifikaci, ale ten muž mu přesto sdělil, že ten mrtvý nahoře se jmenuje Peter Torrance. Dále Bloomovi pověděl, že pan Torrance se do hotelu nastěhoval dvacátého, tedy předminulou sobotu. Nádavkem ještě podotkl, že pan Torrance je v tuto chvíli jediným bílým zákazníkem v domě. Vlastně byl jediným bělochem v domě - vzhledem k tomu, že ten gentleman je po smrti, recepční si uvědomuje, že se nehodí hovořit o něm jako o zákazníkovi, že ano? Po pravdě řečeno by rád věděl, kdo za pana Torrance zaplatí účet, když už se mu dostalo poslední odměny na tomto světě. Bloom odpověděl, že neví.
Pokoj byl překvapivě rozlehlý, s dvojitým lůžkem u zdi, na němž ještě stále leželo zkrvavené tělo. U protější stěny stála skříň a u okna křeslo se stojací lampou. Jedovatě zelená malba se sloupávala ze zdí a se stropu opadávala omítka, ale z okna byl pěkný výhled na zahrádku o tři poschodí níž. Venku si technici z policejní laboratoře povídali s asistentem úředního lékaře, který právě dorazil. Nahoru, kde je očekávala mrtvola, nikdo z nich příliš nespěchal. Jejich hlasy se v jitřním vzduchu pěkně rozléhaly.
Recepční prohlásil, že se musí vrátit dolů a připravit se na předávku služby ve dne sloužícímu kolegovi, který přijde každou chvíli. Bloom ho ujistil, že tady nahoře vydrží i o samotě, a hned si uvědomil, že ten člověk má strach ho nechat v otevřeném pokoji bez dozoru. Asi se bál, že by Bloom mohl utéci s jednou z těch nádherných lampiček nebo ukrást zasviněnou roletu. Bloom navrhl, ať pošle nahoru někoho z uniformovaných policistů, aby na něj dohlédl a přidržel ho k poctivosti. Noční recepční si nebyl jist, jestli si z něj dělá legraci, nebo ne. Nezbaven svého podezření vyšel z pokoje a cestou se ještě ohlédl, jakoby v domnění, že Blooma přistihne při činu. Na podlaze vedle lůžka, nedaleko svěšené Torranceovy ruky, Bloom uviděl zbraň, jež vypadala jako revolver Iver Johnson Trailsman s tupou hlavní, ráže 22. Došlo mu, že by to mohl být ten, jímž byl postřelen Matthew. Ani se ho nedotkl. Nechal ho ležet tam, kde ho našel. Pohlédl na mrtvolu a pokýval hlavou. Potom přistoupil k jediné skříni.
Uvnitř viselo bezové sportovní sako a kalhoty v barvě vanilky. Na ramínku pod sakem visela vázanka stejné barvy. Na dně skříně ležel pár hnědých, kožených bot a vedle nich černý látkový kufr na zip s maličkým kombinačním visacím zámkem. Bloom ho vytáhl ze skříně, odnesl ho k posteli a sedl si na postel vedle něj.
Na jmenovce, zavěšené u držadla, si přečetl Torranceovu adresu - 2314 Litthejohn Way, Atlanta, Georgia. Řádek pro telefonní číslo zůstal nevyplněný. Kombinační zámek byl otevřený. V kufru zřejmě není nic cenného.
Zatáhl za zip.
V kufru nalezl letenku do Atlanty.
A kopii závěti Wil y Torranceové.
Také černý zápisník.
A pak v tom kufru ještě našel krabici nábojů typu long rifle, ráže 22. Chvíli po osmé ráno naložila vyčerpanou Joannu do taxíku, zaplatila šoférovi a dala mu instrukce, aby ji zavezl do bytu její matky. Teď už Patricia seděla u Matthewova lůžka a mluvila k němu podobně jako předtím jeho dcera. Odříkávala sice úplně jinou litanii, ale litanie to byla. Připomněla mu celou histori jejich známosti.
Zdůraznila, jak mnoho spole čných vzpomínek již spolu sdílejí, a snažila se mu vysvětlit, že když si to sami nepokaz í, mohlo by to znamenat opravdu z ářivou společnou budoucnost. “Hlavně kdyby ses probudil, Matthew,” šeptala.
Již dříve mu př…
