Kapitola 102
Strathmore došel do posledního patra suterénních prostor TRANSLTRu a sestoupil z železné lávky na podlahu. Stálo tam po kotníky vody. Po jeho boku se otřásal obří počítač. Vířící mlhou padaly obrovské vodní kapky jako déšť v tropickém pralese. Varovné sirény tu zněly jako hřmění bouře.
Rozhlédl se po vypadlých hlavních generátorech. Tam ležely seškvařené ostatky Phila Chartrukiana natažené přes soustavu chladicích žeber. Strathmorovi ten pohled ze všeho nejvíc připomínal nějakou perverzní ukázku z Halloweenu.
Ačkoli Strathmore mladíkovy smrti litoval, vůbec nepochyboval, že to byla "ospravedlnitelná oběť". Phil Chartrukian mu nedal na vybranou. Když se hnal z hlubin suterénu a vykřikoval své teorie o viru, Strathmore na něj počkal na plošině a snažil se ho uklidnit a přimět jej, aby se choval rozumně. Chartrukian však měl v tu chvíli k rozumnému počínání daleko. Máme tam virus! Jdu zavolat Jabbu! Když se pokusil protáhnout kolem, zastoupil mu Strathmore cestu. Plošina byla úzká. Strhla se potyčka. Zábradlí nebylo vysoké. Paradox je, pomyslel si Strathmore, že s tím virem měl celou dobu pravdu.
Mladíkův pád byl děsivý - kratičký výkřik hrůzy a pak hrobové ticho. Ale nebylo to ani zpola tak hrůzné jako to, co Trevor Strathmore uviděl potom. Všiml si totiž, že ze stínu tam dole na něj civí Greg Hale s vyděšenou tváří. V tu chvíli Strathmore věděl, že Hale zemře.
V TRANSLTRu to zapraskalo a Strathmore se přinutil soustředit se na úkol, kvůli němuž sem přišel: vypnout proud. Jistič byl na druhé straně freonových čerpadel nalevo od mrtvoly. Strathmore ho odsud jasně viděl. Zbývalo mu už jen zatáhnout za páku a zbývající přívod proudu do spotřebičů dešifrovacího oddělení by byl vypnutý. Po několika sekundách by mohl znovu nahodit hlavní generátory a všechny funkce by byly obnoveny. Freon by začal proudit potrubím v plném rozsahu a TRANSLTR by byl zachráněn.
Když se však Strathmore brodil k jističi, uvědomil si, že je tu ještě jedna - poslední - překážka. Na chladicích žebrech hlavního generátoru stále ještě leželo Chartrukianovo tělo. Vypnutí a opětovné nahození hlavního generátoru by vedlo jen k dalšímu výpadku proudu. Mrtvolu bylo třeba odstranit.
Strathmore se podíval na žalostné ostatky a přiblížil se k nim. Natáhl ruku a popadl mrtvolu za zápěstí. Připadalo mu, že drží v ruce polystyren. Tkáně byly úplně spečené a z celého těla se odpařila veškerá tekutina. Strathmore zavřel oči, sevřel zápěstí pevněji a zatáhl. Tělo se o pár centimetrů posunulo. Zatáhl tedy důkladněji. Mrtvola opět popojela. Strathmore napjal svaly a zabral ze všech sil. Náhle zavrávoral a setrvačností přepadl dozadu. Přistál tvrdě - zády na rozvodné skříni. Když se začal s námahou zvedat ze stoupající vody, s hrůzou vytřeštil oči na předmět, který držel v ruce. Bylo to Chartrukianovo předloktí. Urval mu ruku v lokti.
Susan nahoře dál čekala. Seděla jako ochrnutá na pohovce v Uzlu 3. Hale jí ležel u nohou. Nechápala, co může šéfovi tak dlouho trvat. Minuty míjely jedna za druhou. Snažila se nemyslet na Davida, ale nebylo to k ničemu. S každým zavytím sirén jí v mysli zazněla Halova poslední slova: Nejvíc je mi líto Davida Beckera. Začínala se bát, aby se nezbláznila.
Užuž se chystala vyskočit a vyběhnout do haly, když se to stalo. Strathmore shodil jistič a kompletně vypnul proud.
Celé dešifrovací oddělení okamžitě pohltilo ticho. Ustal nářek sirén a monitory Uzlu 3 blikly a potemněly. Mrtvola Grega Hala zmizela ve tmě a Susan instinktivně stáhla nohy na pohovku a zabalila se do Strathmorova saka.
Tma.
Ticho.
Takový klid v dešifrovacím nikdy nezažila. Vždycky se tu ozýval tlumený hukot generátorů. Teď tu ale nebylo slyšet nic, jen ta obrovská nestvůra hekala a vzdychala úlevou. Praskala, syčela a zvolna se ochlazovala.
Susan zavřela oči a začala se modlit za Davida. Modlitba to byla jednoduchá - prosila Boha, aby ochránil muže, kterého miluje.
Protože nebyla věřící, nepočítala s tím, že se dočká nějaké odezvy na svou modlitbu…
