Oliver Twist (Charles Dickens)

Recence

Oliver Twist je jedním z prvních sociálních románů 19. století a jedním z nejznámějších děl Charlese Dickense. Byl několikrát zfilmován a i úspěšně hrán na divadelních scénách. Jeho napsání je údajně vedeno negativními důsledky novelizace chudinského zákona (rok 1834). Dříve byly chudobince na jednotlivých farnostech. Ty byly zrušeny a nahrazeny novými, centrálně organizovanými, kde byly kruté podmínky pro jejich obyvatele.

Hlavní postavou románu je Oliver Twist, chlapec neznámých rodičů, vychovávaný v jednom z těchto chudobinců. Je odsud zvyklý jen na bezpráví, ústrky, hlad a krutost od těch silnějších či mocnějších. Později, jako učeň u hrobníka je využíván zvláště pro svou citlivost a proto utíká do Londýna. Dostává se zde nechtěně do zločinecké bandy, kterou vede starý Žid Fagin. Učitelem zlodějského řemesla se je mu Ferina Lišák, Bili Sikes a jeho družka Nancy. Je přinucen ke společné loupežné akci a je při ní chycen. Před přísným rozsudkem a potrestáním ho zachraňuje pan Brownlow. Bohužel je však unesen svými “druhy" a nucen k opětným krádežím. Ani loupežné přepadení v rodině Mailieových se bandě nezdaří. Oliver je při něm raněn. Ujímá se ho Róza, schovanka paní Mailiové a pečuje o něho. Oliver má tak možnost se seznámit i s lidskou dobrotou, láskou, přátelstvím a něhou.

Nancy objeví, že je příbuzný s Rózou, která je jeho tetou a s nevlastním bratrem - padouchem Monksem. Nancy za to zaplatí svým životem. Je zavražděna bývalým druhem Sikesem. Do případu je zapleten i sluha Bumble, který kdysi krutě vládl chudobinci a nakonec v něm odsouzen dožívá. Sikes při útěku před pronásledovateli umírá. Fagin, vůdce zločinců, je popraven. Před popravou ho Oliver Twist navštíví. Pan Brownlow Olivera adoptuje a ten se tak stává jeho dědicem.

— 1 —

Námět: Příběh sirotka v 19.stol, který musí ubránit svou bezúhonnost vůči londýnskému podsvětí.

Do nejmenovaného anglického městečka se jednoho dne z posledních sil připotácela mladá těhotná žena. Několik minut po porodu zdravého chlapečka zemřela. „Díky dobrodiní“ tamějších radních bylo dítě umístěno v obecním sirotčinci, jehož jediná vychovatelka Mannová se velmi svědomitě starala, aby své svěřence dobře připravila na útrapy pozdějšího života a nenechala je zhýčkat nějakými požitky. Na pokraji hladu, bez zájmu a lásky vyrůstal sirotek Oliver Twist do svých devíti let. Pak radní zhodnotili, že Olivera hýčkali již dost dlouho a poslali obecního serbusa Bumbleho, aby jej dovedl na práci zpět do špitálu, kde se narodil. Když jeho zoufalství z nedostatku jídla dostoupilo vrcholu, šel jednou požádat o přidání trochy šlichty vydávané za ovesnou kaši. Radní otřeseni jeho neuvěřitelnou nenasytností se rozhodli dát jej někomu jako pacholka do učení. Vzal si jej místní pohřebník Sowerbery. Sám na něj zlý nebyl, ale neustálé šikanování od Noa Claypola, jeho staršího učedníka, Olivera skličovalo. Po tvrdé urážce a následné rvačce Oliver utekl. Nemaje ke komu jít, zamířil do Londýna. Po cestě se jej ujal starší výrostek John Dawkins, známý spíše jako Lišák Ferina. Odvedl ho ke svému „ochránci“, starému Židovi Faginovi. který poskytnul prostředky i Oliverovi. Při první procházce s Lišákem Ferinou Oliver zjistil, že Lišák a jeho kamarádi jsou profi kapesní zloději pracující pro Fagina. Snažil se utéct a vývojem událostí se dostal právě k panu Brownlowovi, kterého Lišák okradl. Oliver těžce onemocněl, ale díky láskyplné péči pana Brownlowa se uzdravil. Při první pochůzce, kterou jej jeho dobrodinec pověřil, byl zavlečen Faginovými kumpány zpět do jejich doupěte. Chtěli jej namočit do nějakého zločinu, aby už pak byl doopravdy jeden z nich a měli nad ním moc. Vybrali akci vedenou Billem Sikesem, bezcharakterním surovcem a násilníkem. Plánovali vyloupit dům a Olivera použít jako otevírače dveří. Nancy, Sikesova milenka, která Olivera vypravovala, mu projevila sympatie, několikrát se jej zastala, ale zadržela jej od útěku. Oliver se proto vydal s Billem. Podnik se však nezdařil a Oliver byl při vlézání do domu postřelen bdělými obyvateli. Sikes s kumpány Olivera odtáhli kousek od místa loupeže a sami utekli. Zraněnému Oliverovi nezbylo než se dovléct zpátky do domu, jež se před chvílí pokusili vyloupit. Majitelka paní Maylieová se jej laskavě ujala, uložila ho na lůžko a zavolala lékaře losberneho. S ním později malého Olivera vyslechla a rozhodla se uchránit jej před trestem podle zákona. Dokonce mu umožnila žít s ní a její nevlastní dcerou Rózou jako další člen rodiny. Po čase se vypravili navštívit pana Brownlowa, aby se konečně dozvěděl, proč Oliver najednou tak zmizel. Již několik dní pobývali v Londýně, když za Rózou přišla Nancy, aby ji sdělila informace, které se dozvěděla o Oliverovi. Zjistila totiž, že jeho nevlastní bratr Edward Leeford přezdívaný Monks se rozhodl Olivera zničit a spolčil se za tímto účelem s Faginem. Po další schůzce s Rózou se Bill Sikes dozvěděl, že Nancy „zradila“ a v návalu vzteku ji zavraždil. Róza celou záležitost sdělila panu Brownloowi. Jak později vyšlo najevo, tento muž si kdysi měl brát sestru Leeforda, otce Olivera a Edwarda, která zemřela v mladém věku. Brownlow pak stále udržoval spojení s jejím bratrem. Ten byl donucen oženit se ženou, kterou nemiloval. Z jejich svazku vzešel syn, Edward. Když už nebyli schopni spolu žít, rozešli se. Leeford pobýval v rodině starého námořníka Fleminga se dvěma dcerami. Starší Agnes se do něj zamilovala. Z jejich lásky se narodil Oliver Twist. Jeden bohatý příbuzný Leeforda mu odkázal svůj majetek., který po Leefordově smrti přešel na jeho dva syny, Edwarda a Olivera. Monks nyní usiloval o to, aby zlikvidoval Olivera a celé dědictví tak přešlo na něj. Avšak pan Brownlow svým odhalením jeho plány nadobro zhatil. Poslední překvapivá informace se týkala Rózy. Byla totiž mladší sestrou Agnes Flemingové, Oliverovy matky. Kniha končí vítězstvím dobrých a spravedlivých lidí. Bill Sikes zemřel při pokusu o útěk před policisty, Fagin byl oběšen, a Monksův život ukončila ve vězení stará nemoc. Pan Brownlow adoptoval Olivera Twista a Róza se vdala za Harryho Mayliea.

Autor se v této knize pozastavuje nad morální úrovní jednotlivých postav příběhu. V některých odhalí dobrého člověka a některé v průběhu děje nechá prokázat se jako naprosté lidské zmetky.

— 2 —

Ukázka z knihy

Mnoho dní zůstal Oliver v židově světnici, pilně páral monogramy z kapesníků (jichž chlapci přinášel domů velký počet) a občas se účastnil hry již dříve popsané, kterou žid hrával s oběma hochy pravidelně každé ráno. Nakonec se mu začalo stýskat po čerstvém vzduchu, a tu pak mnohou úpěnlivou prosbou žadonil na starém pánovi, aby mu dovolil jít s oběma kamarády ven na práci. Oliverovu touhu po činorodém zaměstnání ještě zvyšovaly známky přísně mravního založení, které u starého pána viděl. Kdykoli se Lišák nebo Čódl Bates vrátili večer domů s prázdnou, vedl starý pán dlouhé a velmi vášnivé výklady o tom, jak hanebný je zlozvyk zahálky a lenosti, a vštěpoval jim nutnost pracovitého života tím, že je poslal spát bez večeře. Ba jednou se dokonce tak unáhlil, že oba hochy shodil ze schodů, to však v prosazování svých ctnostných zásad zašel vskutku neobvykle daleko. Jednou ráno konečně dostal Oliver dovolení, o které tak horlivě usiloval. Už několik dní nebyly doma žádné kapesníky, na kterých by mohl pracovat, a obědy byly hodně hubené. To snad byly důvody, proč starý pán dal svůj souhlas, ale ať už byly nebo nebyly, řekl Oliverovi, že smí jít, a svěřil ho společné ochraně Čódla Batese a jeho přítele Lišáka. Trojice tedy vyrazila, Lišák jako vždycky s rukávy u kabátu ohrnutými a s kloboukem posazeným na ucho, mladý pán Bates se loudal ulicí s rukama v kapsách a mezi nimi Oliver, plný zvědavosti, kam asi jdou a v jakém výrobním oboru se mu dostane prvního výcviku. Tempo, jakým se ubírali, bylo tak hrozně líné a podezřele loudavé, že v Oliverovi brzy vzbudilo dojem, že jeho společníci chtějí starého pána oklamat a vůbec do práce nejít. Lišák měl ještě navíc šeredný zlozvyk strhávat malým chlapcům z hlavy čepici a zahodit ji do některého hlubokého světlíku před domy, kdežto Čódl Bates zase osvědčoval jisté velmi volné názory po stránce vlastnického práva tím, že si ze stánků při okraji chodníku přisvojoval rozličná jablka a cibule a strkal si je do kapes, které byly tak užásně prostorné, že se zdálo, jako by jim měl celý oblek podložený ze všech stran. To všechno vypadalo tak nepěkně, že Oliver už už chtěl projevit svůj úmysl, že zkusí, najde-li sám cestu zpátky domů, když vtom nenadálá a nadmíru záhadná změna v Lišákově chování dala jeho myšlenkám zcela jiný směr. Zrovna vycházeli z úzké uličky nedaleko onoho holého náměstí v Clerkenwellu, jemuž se v jistém podivném zvrácení pojmu do dnešního dne říká "Palouček", když vtom se Lišák náhle zastavil, položil si prst na ret a s nejvyšší opatrností a obezřelostí stáhl své společníky zase zpátky.

"Co se děje?" podivil se Oliver.

"Pšš!" odpověděl Lišák. "Vidíš tamhle toho strejdu u stánku s knihama?"

"Toho starého pána na druhé straně?" zeptal se Oliver.

"Ano, vidím."

"Ten se šikne," řekl Lišák.

"Prima kavka," dodal mladý pán Čódl Bates.

Oliver se podíval z jednoho na druhého, v očích vrcholný údiv, ale nedostal se k tomu, aby se něco zeptal, protože oba hoši se již kradli tiše přes ulici a připlížili se až těsně k starému pánovi, k němuž právě upoutali jeho pozornost. Oliver popošel několik kroků za nimi, ale protože nevěděl, má-li jít dál nebo se ztratit, stanul a v němém úžasu přihlížel.

— 3 —