Oceánem hvězd (Arthur C. Clarke)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Celá e-kniha Oceánem hvězd ke stažení v ePUB, PDF a MOBI


OHNĚ V HLUBINÁCH

„Tohle vás možná bude zajímat,“ řekl Karn zvysoka. „Podívejte se na to!“

Přistrčil mi svazeček, který právě dočetl, a já jsem si po ixté umínil, že požádám, aby ho přemístili, nebo ať aspoň dají jiné místo mně.

„Oč tam jde?“ zeptal jsem se unaveně.

„Je to taková dlouhá zpráva od jakéhosi doktora Matthewse pro ministra nauk.“ Šoupl ji přede mne. „Jen si to přečtěte!“

Bez velkého nadšení jsem v tom začal listovat. Za pár minut jsem zvedl hlavu, a ač nerad, musel jsem připustit: „Asi máte pravdu - v tomhle případě.“ A už jsem nepromluvil, dokud jsem zprávu nedočetl.

Vážený pane ministře! (Tak dopis začínal.) Na Vaše přání Vám posílám zvláštní informaci o pokusech profesora Hancocka, které měly tak neočekávané a mimořádné výsledky. Neměl jsem čas ji přepsat, aby odpovídala patřičné formě, a proto Vám dávám k dispozici alespoň to, co jsem narychlo nadiktoval.

Protože bezpochyby mnoho různých záležitostí zaměstnává Vaši pozornost jinde, měl bych asi stručně shrnout, jak se rozvíjela naše jednání s profesorem Hancockem. Do roku 1955 vedl profesor Kelvinovu katedru elektrotechniky na Brendonově universitě; tam mu dali neomezenou dovolenou, aby dokončil svoje výzkumy. Na těch s ním později spolupracoval dr. Clayton, bývalý hlavní geolog na ministerstvu paliv a energetiky. Jejich společný průzkum byl financován dotacemi z Paulova fondu a Královskou společností.

Profesor věřil, že se mu podaří zdokonalit sonar tak, aby se ho dalo bezpečně používat při geologickém průzkumu. Sonar, jak je Vám známo, je akustický ekvivalent radaru, a třebaže méně populární, je starší o několik miliónů let – netopýři ho se zdarem užívají při pátrání po hmyzu a při zjišťováni překážek za tmy. Profesor Hancock měl v plánu vysílat vysokofrekvenční supersonické pulsy do země a podle zachycených ozvěn zmapovat situaci v hloubkách. Obrázek se měl promítat na stínítko katodové trubice a celý systém by byl přesnou analogií toho typu radaru, kterého se v letectví používá k zjišťování zemského povrchu skrytého pod mraky.

Roku 1957 dosáhli oba vědci částečných výsledků, ale jejich fondy byly vyčerpány. Začátkem roku 1958 žádali o finanční podporu přímo u vlády. Dr. Clayton zdůrazňoval nesmírnou cenu přístroje, který nám poskytne možnost jakéhosi rentgenování hornin pod zemským povrchem, a ministr paliv k tomu dal svůj souhlas a předal žádost nám. Právě v té době byla publikována zpráva Bernalova výboru a my jsme se úzkostlivě snažili pomoci ve všech případech, které si to zasloužily, abychom předešli dalším kritikám. Okamžitě jsem jel navštívit profesora a napsal jsem o tom doporučující hlášení; několik dní nato byla vyplacena první částka naší dotace (S/543A/68). Od té doby jsem byl nepřetržitě ve spojení s profesorovým výzkumem a do jisté míry jsem se na něm také podílel technickými radami.

Při pokusech se užívalo složitého technického zařízení, třebaže jeho principy byly prosté. Speciální přístroj, který se nepřetržitě otáčí v nádržce s těžkou organickou tekutinou, vysílá krátké, ale neobyčejně silné pulsy supersonických vln.

Zvukový paprsek, který tak vzniká, prochází půdou a „ohledává“ ji stejným způsobem jako radarový paprsek, a to tak, že vyvolává ozvěnu. Velmi důmyslným rotačním válcem pro měření časových intervalů - odolám pokušení a nepopíši Vám ho - lze si volit ozvěny z libovolné hloubky a pak se normálním postupem promítnou odrazy zkoumaných vrstev na stínítko katodové trubice.

Když jsem se s profesorem Hancockem setkal poprvé, jeho aparát byl ještě dost primitivní, ale už tehdy mi mohl ukázat rozvrstvení hornin až do hloubky jednoho sta metrů i více a mohli jsme velmi jasně rozeznat část bakerlooského pruhu, který prochází nedaleko pod jeho laboratoří. Profesorovy úspěšné výsledky se z velké části zakládaly na značné intenzitě supersonických pulsů; takřka od samého začátku byl s to dosáhnout vysoké výkonnosti několika set kilowattů, které skoro beze ztrát radiovaly do země. Bylo nebezpečné zdržovat se blízko vysílače a…

Informace

Bibliografické údaje

  • 13. 5. 2023